Trump vyhrožuje stažením vojsk z Itálie a Španělska

1. 5. 2026

 

Trump ostře kritizoval spojence z NATO za to, že nevyslali své námořní síly na pomoc při otevření Hormuzského průlivu, klíčové obchodní námořní trasy.

Španělský premiér Pedro Sánchez se od samého začátku vyslovoval proti americko-izraelské válce proti Íránu a Řím se snažil udržovat rovnováhu až do konce března, kdy odmítl využití letecké základny na Sicílii pro americká letadla přepravující zbraně pro útok na Írán.

Na otázku, zda by zvážil stažení amerických vojsk z Itálie a Španělska, Trump ve čtvrtek pozdě večer novinářům odpověděl: „Pravděpodobně… podívejte, proč bych neměl? Itálie nám nijak nepomohla a Španělsko bylo příšerné, naprosto příšerné.

Italský ministr obrany Guido Crosetto uvedl, že nerozumí Trumpovým motivům pro hrozbu stažení amerických vojsk z Itálie, a odmítl obvinění, že Řím USA nepomohl, zejména v souvislosti s námořní bezpečností. Crosetto také narážel na Trumpova obvinění, že lodě spojené s Evropou propluly Hormuzským průlivem.

„Jak je všem jasné, k tomu nikdy nedošlo,“ řekl Crosetto agentuře Ansa. „Také jsme se nabídli k misi na ochranu námořní dopravy. Americká armáda to velmi ocenila.“

Crosetto dodal: „Neuvěřitelné je, že oni Hormuzský průliv využili, zatímco my ne.“

Ze Španělska, které odmítlo USA povolení k využívání společných vojenských základen na svém území k útokům na Írán a které je nejhlasitějším kritikem Trumpovy války v rámci EU, zatím nepřišla žádná okamžitá oficiální reakce. Minulý měsíc Trump pohrozil, že na Španělsko uvalí úplné obchodní embargo.

V sedmi námořních základnách v Itálii je rozmístěno asi 13 000 příslušníků americké armády.

Americká námořní letecká základna v Sigonelle na Sicílii je od začátku konfliktu v Íránu v centru pozornosti, protože obyvatelé a politici protestovali proti zvýšené aktivitě na základně, zejména poté, co americké námořnictvo sdílelo na svém účtu na Instagramu fotografii amerického vojenského vrtulníku přistávajícího během cvičení v přírodním parku Madonie, zapsaném na seznamu UNESCO, nedaleko Palerma.

Itálie koncem března odmítla povolit americkým vojenským letadlům směřujícím na Blízký východ přelet přes Sigonellu, protože USA požádaly o povolení k přistání až v okamžiku, kdy byla letadla již na cestě na Sicílii. Podle smluv uzavřených na konci 50. let mohou být základny amerického námořnictva využívány pro logistické a výcvikové účely, nikoli však jako tranzitní uzly pro letadla přepravující zbraně pro válečné účely, ledaže by se jednalo o nouzovou situaci.

Vztahy mezi Římem a Washingtonem se dále zhoršily poté, co italská krajně pravicová premiérka Giorgia Meloniová kritizovala Trumpův útok na papeže Lva za to, že pontifik odsoudil válku proti Íránu. Trump na oplátku obvinil Meloniovou z nedostatku odvahy, protože se k válce nepřipojila, a v následujícím výbuchu na své platformě Truth Social sdílel odkaz na článek deníku Guardian o sporu ohledně Sigonelly a napsal:

„Itálie nám nepomohla, my nepomůžeme jí! Prezident DONALD J. TRUMP“.

Ve Španělsku se americká vojenská přítomnost soustřeďuje na dvě zařízení společného využití, námořní základnu Rota a leteckou základnu Morón, obě v Andalusii, které jsou pod španělskou svrchovaností a velí jim španělští důstojníci, ale dostávají významné finanční prostředky od USA.

Rota je klíčovým uzlem pro šestou flotilu amerického námořnictva a Morón strategickým základením pro americké letectvo a námořní pěchotu pro operace po celé Evropě a Africe. Obě jsou považovány za klíčové prvky projekce síly USA ve Středozemním moři a Atlantiku.

Podle údajů amerického ministerstva obrany bylo na konci roku 2025 ve Španělsku dislokováno něco přes 3 800 aktivních amerických vojáků, ale odmítnutí španělské vlády povolit využívání těchto základen od té doby vedlo k přesunu řady amerických letadel.

Sánchez bagatelizoval zprávy, že Pentagon zvažuje potrestání „obtížných“ spojenců v NATO, kteří se zdráhali udělit USA práva na přístup, základny a přelet (známá jako ABO) pro údery na Írán, tím, že by je vyloučil ze spojenectví.

Zakládající smlouva této transatlantické obranné organizace neobsahuje žádný mechanismus pro vyloučení člena.

Španělský premiér již loni rozhněval amerického prezidenta, když odmítl návrh NATO, aby členské státy zvýšily své výdaje na obranu na 5 % svého HDP, s tím, že tento nápad by byl „nejen nerozumný, ale také kontraproduktivní“.

Na summitu EU minulý týden Sánchez uvedl, že Španělsko pracuje „s oficiálními dokumenty a prohlášeními. Postoj španělské vlády je jasný: absolutní spolupráce se spojenci, ale vždy v rámci mezinárodního práva.“

Uvedl, že Trumpova „nelegální válka“ ukázala „selhání hrubé síly“. Sánchez již dříve prohlásil, že jeho země nebude „spoluviníkem něčeho, co je špatné pro svět a co je také v rozporu s našimi hodnotami a zájmy“.

1. dubna Trump prohlásil, že „bez jakýchkoli pochyb“ zvažuje vystoupení z NATO kvůli odmítnutí evropských spojenců zapojit se do války proti Íránu a pomoci zajistit ekonomicky životně důležitý Hormuzský průliv.

Vystoupení by mělo katastrofální dopad na bezpečnost Evropy, ale je považováno za nepravděpodobné kvůli americkému zákonu přijatému v roce 2024, který prezidentovi zakazuje opustit NATO bez dvoutřetinové většiny v Senátu nebo bez zákona Kongresu.

Zdroj v angličtině ZDE