Írán varuje před odvetou typu „oko za oko“, pokud USA splní Trumpovy hrozby zničit infrastrukturu

23. 7. 2026

  

„Naše obranná doktrína je jasná: oko za oko. Jakýkoli útok proti Íránu, včetně naší infrastruktury, vyvolá silnou a rozhodnou reakci,“ uvedl Araghči na Twitteru.

Íránská státní televize citovala vojenské zdroje, podle nichž hrozby USA „nepoveou k ničemu jinému než k rozšíření války“.

Íránské ministerstvo zahraničí uvedlo, že je „hanebné“, že američtí zákonodárci během středečního slyšení v Kongresu o dalším financování konfliktu neprojednali lidské utrpení způsobené americko-izraelskou válkou proti jeho zemi.

Esmaeil Baqaei napsal na X:

Je hanebné, že během slyšení amerického Kongresu ohledně výkonu amerického ministra války ve válce proti íránskému národu nebyla položena ani jediná otázka týkající se lidských rozměrů této brutální války, a to navzdory skutečnosti, že si všichni dobře uvědomují, že americká vojenská agrese proti Íránu je nelegální válkou doprovázenou nesčetnými válečnými zločiny, včetně zločinů v #Minabu a #Lamardu.

Jak si jistě pamatujete, nejméně 175 lidí – většinou dětí – zahynulo první den války, když raketa Tomahawk zasáhla dívčí základní školu v jihoíránském městě Minab.

Předběžné vyšetřování americké armády zjistilo, že za útok nesou odpovědnost americké síly. Ačkoli zprávy naznačují, že tajné vyšetřování útoku již bylo uzavřeno, někteří kritici se obávají, že Pentagon výsledky utají pod záštitou utajení, aby před veřejností skryl nejhorší chyby.

Téhož dne zasáhl úder sportovní halu v Lamerd, rovněž v jižním Íránu, přičemž zahynulo nejméně 24 lidí, včetně dospívajících dívek hrajících volejbal. Za tento útok byly údajně rovněž zodpovědné USA.

USA válkou nezískaly „žádné strategické výhody“, tvrdí íránský náměstek ministra zahraničí

V příspěvku na X uvedl íránský náměstek ministra zahraničí, že se v Teheránu setkal s 25 evropskými velvyslanci a chargé d’affaires a nastínil postoj své země k tomuto konfliktu.

„Připomněl jsem jim, že během čtyřicetidenní války jsme agresorům uštědřili drtivou porážku. I v této nové vlně vojenské agrese budeme rozhodně bránit naši vlast a národní zájmy,“ napsal Kazem Gharibabadi.

„Tyto války nepřinesly Americe žádné strategické zisky a pouze ohrožují regionální i globální mír a bezpečnost. Také jsem uvedl, že od Evropy se očekává, že bude hájit Chartu OSN a mezinárodní právo a že odsoudí agresi,“ dodal.

„Samozřejmě, že někteří Evropané, jako například Španělsko, zaujaly principiální postoje. Evropské vlády si musí uvědomit, že pokud poskytnou agresorovi své základny a území, zařadí se tím mezi agresory. Od Evropy se očekává, že bude hnací silou diplomacie, nikoli následovníkem moci agresora.“

Cena za barel ropy Brent, která je mezinárodním standardem, vzrostla o 3,4 % na 94,07 USD  poté, co krátce překročila hranici 95 USD a dosáhla nejvyšší hodnoty za téměř šest týdnů, informuje agentura AP.

To představuje nárůst oproti méně než 72 USD na začátku tohoto měsíce, což je zhruba úroveň, na které se cena pohybovala před válkou s Íránem. Rostoucí ceny ropy hrozí opětovným zrychlením inflace. Agentura AP uvádí, že to by zase mohlo přimět Federální rezervní systém a další centrální banky ke zvýšení úrokových sazeb, což by zpomalilo ekonomiky a snížilo ceny akcií a dalších investic.

Íránská armáda tvrdí, že Trumpovy hrozby povedou k rozšíření války v regionu i mimo něj, informují státní média

Právě nám přicházejí zprávy od agentury Reuters. Íránská státní televize uvádí, že nejvyšší společné vojenské velení Íránu varovalo, že opakované hrozby Donalda Trumpa povedou pouze k rozšíření války v regionu i mimo něj.

Doplnilo, že pokud USA své hrozby uskuteční, Írán zastaví veškerý tok ropy z Perského zálivu a zaútočí na ropnou, plynovou, energetickou a ekonomickou infrastrukturu v regionu.

Hlavní íránský vyjednavač a vlivný předseda parlamentu, Mohammad Bagher Ghalibaf, ve středu varoval, že pokud Teherán nebude moci vyvážet svou ropu, nebude to moci dělat ani žádná jiná země v regionu.

Dříve Trump vyhrožoval, že za každý útok na Hormuzský průliv zničí jeden íránský most nebo elektrárnu.

Hlavní vyjednavač Íránu a vlivný předseda parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf varoval, že pokud Teherán nebude moci vyvážet svou ropu, nebude to moci dělat ani žádná jiná země v regionu.

Na X napsal:

Rovnice této války je jasná: buď všichni, nebo nikdo!

V regionu, kde neprodáváme ropu, nebude prodávat ropu nikdo. Pokud nebude zajištěna naše bezpečnost, nebude v bezpečí žádná infrastruktura, a bezpečnost úžiny spočívá v nepřítomnosti amerických sil. Opakovaně jsme říkali, že situace v úžině se nevrátí do předválečného stavu.

Zopakoval také, že Hormuzský průliv „se nevrátí do předválečného stavu“, jak již několikrát dříve varoval. Před zahájením války ze strany USA a Izraele dne 28. února protékalo touto klíčovou vodní cestou přibližně 20 % světové ropy a zkapalněného zemního plynu.

Podle Centrálního velitelství USA americká armáda od obnovení námořní blokády USA proti Íránu dne 14. července odklonila devět obchodních plavidel a jedno vyřadila z provozu.

Dosavadní průběh dne

• Donald Trump ve středu v příspěvku na Truth Social pohrozil odvetou proti Íránu. „Od této chvíle, kdykoli Islámská republika Írán vystřelí na loď v Hormuzském průlivu, ať už raketou, dronem nebo jakýmkoli jiným zařízením či zbraní, Spojené státy bombardují a zničí JEDEN MOST NEBO ELEKTRÁRNU, včetně těch, které se nacházejí v blízkosti hlavního města Teheránu nebo přímo v něm,“ napsal americký prezident na Truth Social.
• Prezident Donald Trump se účastnil důstojného předání těl čtyř amerických vojáků zabitých na Blízkém východě.
• Nový britský premiér souhlasil s tím, aby USA mohly i nadále využívat britské letecké základny k bombardovacím misím proti Íránu, zatímco USA zintenzivňují své útoky na tuto zemi. Andy Burnham podpořil rozhodnutí, které přijal jeho předchůdce Keir Starmer na pátečním zasedání výboru Cobra, a to umožnit USA obnovit útoky z britských základen proti íránským raketovým odpalovacím zařízením a objektům v okolí Hormuzského průlivu.
• Ve středu zasáhla americká raketa íránský ostrov Larak, informovala agentura Tasnim. Jedná se o nejnovější útok namířený proti ostrovům Islámské republiky v Hormuzském průlivu a v jeho okolí. Ostrovy byly zasaženy již několikrát v rámci sporů obou stran o tuto strategickou vodní cestu, kterou Írán uzavřel po krachu předběžné dohody zaměřené na ukončení války.
• Jemenské hnutí Húsiů, podporované Íránem, bylo zachyceno při vysílání rádiových varování lodím, sdělila ve středu agentuře AFP Mezinárodní námořní komora (ICS), poté co rebelové oznámili námořní blokádu Saúdské Arábie. 
• Cena ropy poprvé za šest týdnů překročila hranici 95 dolarů za barel, protože eskalující konflikt na Blízkém východě hrozí dalším narušením globálních dodávek. Referenční cena ropy ve středu prudce vzrostla, protože k obnovené agresi mezi USA a Íránem ohledně Hormuzského průlivu se přidaly hrozby houthistů, že zaútočí na plavidla přepravující saúdskou ropu přes průliv Bab el-Mandeb.
• Evropská agentura pro bezpečnost letectví ve středu zařadila Jordánsko na seznam zemí s letovým zákazem a požádala letecké společnosti, aby v tomto vzdušném prostoru nelétaly, protože „bezpečnostní situace se rychle zhoršila“, informuje agentura Reuters. Írán se v rámci obnoveného konfliktu zaměřuje na cíle v Jordánsku a dalších státech Perského zálivu spojených s USA. Minulý víkend byli při útoku na leteckou základnu Muwaffaq Salti v Jordánsku zabiti dva příslušníci amerických ozbrojených sil.
• Italský ministr zahraničí Antonio Tajani uvedl, že 4. srpna se v Itálii uskuteční nové kolo jednání mezi Izraelem a Libanonem zprostředkované USA, informuje agentura AFP. Stalo se tak po sérii jednání mezi oběma zeměmi, která se konala minulý týden v Římě.
• Americká armáda dokončila již 11. noc útoků na Írán, včetně leteckých hangárů a skladů dronů, zatímco obnovený konflikt nadále podkopává diplomatické snahy o záchranu dočasné dohody o příměří.
• Jordánská armáda uvedla, že ve středu zachytila čtyři íránské rakety, přičemž další dvě rakety dopadly na volné prostranství, informuje agentura AFP. Tyto dvě rakety, které armáda nezachytila, dopadly do „dvou odlehlých, neobydlených oblastí, aniž by způsobily jakékoli lidské oběti nebo materiální škody“, uvedla armáda ve svém prohlášení.
• Írán popravil muže poté, co ho shledal vinným z obvinění souvisejících s protesty, které se loni v zimě přehnaly přes zemi, uvádí agentura AFP. Íránská justice ve středu oznámila, že Írán popravil muže identifikovaného jako Mehdi Khanaki, který byl zadržen 10. února v Karaji západně od Teheránu, když měl u sebe rozsáhlý arzenál. Khanaki „byl odsouzen k smrti a k zabavení veškerého svého majetku za to, že jednal ve prospěch sionistického a amerického režimu,“ uvedla webová stránka. Tato obvinění nebylo možné nezávisle ověřit.
• V Libanonu se pozornost soustřeďuje na „úplný izraelský odchod z jihu“, uvedl ve středu libanonský premiér Nawaf Salam. Salam navštívil Zawtar al-Gharbiya, jednu z několika „pilotních zón“, jejichž cílem je prokázat, že libanonská armáda je schopna vytlačit a odzbrojit Hizballáh v rámci dohody s Izraelem podporované Washingtonem, informuje agentura AFP.