BBC. Jason Arday byl těžce zranitelný člověk

18. 8. 2026

Moderátor:  A vlastně tak nějak naznačil – tedy, použil přesně ta slova – že už dál nemůže.

Simon Baron-Cohen: Ano, ta slova použil v hlasových zprávách. Byl jsem s ním v kontaktu přes WhatsApp, prostřednictvím textových zpráv a hlasových zpráv. Víte, už se toho hodně řeklo, ale pokud mohu začít tím, že jsem otřesen touto strašnou zprávou o jeho smrti. Předpokládám, že šlo o sebevraždu, ale myslím, že příčina smrti ještě nebyla oznámena. Nedokážu si představit bolest, kterou prožívají jeho matka, dva bratři, děti, partnerka, přátelé, učitelé i kolegové – to, čím si všichni procházejí. A především jim chci vyjádřit svou nejhlubší soustrast. Víte, jak jsem již řekl, nedokázal se s tím vyrovnat. Chci zdůraznit, že to byl neuvěřitelně laskavý, jemný, starostlivý a velkorysý člověk. V uplynulém měsíci ho však média – jak tradiční, tak sociální – vykreslovala jako plagiátora, lháře a podvodníka. Jádrem toho všeho byl muž, u kterého bylo v dětství diagnostikováno postižení zahrnující autismus, opožděný jazykový vývoj a specifické poruchy učení.

Byl tedy, a volím svá slova opatrně, zranitelným dítětem, zranitelným teenagerem a zranitelným dospělým. Potřeboval a zasloužil si proto ochranu, podporu a přiměřené úpravy na každém kroku své cesty.

Moderátor:  Není to první akademik v historii, jehož kvalifikace nebo práce byly zpochybněny, ale tentokrát to bylo jiné, že?

Simon Baron-Cohen:  Opravdu to bylo jiné. Tvrdil, že do 11 let nemluvil. Dnes ráno mě kontaktoval jeho kamarád ze základní školy, Mike Freeman, který chodil s Jasonem do jedné třídy, a potvrdil, že Jason na základní škole nemluvil. A je tu ještě jeden spolužák ze základní školy, který řekl totéž. Víte, Jason tvrdil, že do 18 let neuměl číst ani psát. Víte, média to zpochybnila. Možná Jason myslel, že měl potíže s gramotností až do 18 let, ale jde o osobu se zdravotním postižením, po které se požadovalo, aby předložila důkazy o svém postižení. Víte, jak již bylo řečeno, působil jako univerzitní učitel v Durhamu a Glasgow, než mu ve věku 37 let nabídli dvě profesorská místa v Cambridge. Ale poté, co se začala šířit tato obvinění z plagiátorství, média ho prostě nenechala na pokoji.

Moderátor:   No, to je právě ta obtížná věc – jak to vlastně vyšetřovat? Říkáte, že protože měl zdravotní postižení, byl, podle vašich slov, zranitelným dospělým. Znamená to snad, že by měli být mimo dosah kritického zkoumání, když se objeví nějaká obvinění? Jak vyvážíte, víte, kritické zkoumání důležitých veřejných záležitostí, jejich pozadí a pravdivost toho, co udělali, s tou zranitelností, o které mluvíte?

Simon Baron-Cohen:  Ano. Víte, Jason věřil, že existuje rasistický scénář, jak diskreditovat černošské akademiky na univerzitách, a že k tomu využívají obvinění z plagiátorství, aby se pokusili černošské akademiky zničit. Poukázal na Claudine Gayovou, která je černoška a byla obviněna ze stejné věci a byla donucena odstoupit z funkce rektorky Harvardu. A věřil, že tyto rasistické útoky nepřestanou, dokud nepřijde o svou kariéru a pověst. A neříkám, že neměl být vyšetřován. Letos, 26. února, jsem s ním navštívil Liverpool John Moore’s University. Tam prošetřili obvinění z plagiátorství a dospěli k závěru, že obvinění nebylo prokázáno, ale že se jednalo spíše o neúmyslné a pochopitelné chyby. Ale právě letos, 21. července, Nathan Kofnas zveřejnil pasáže z Jasonovy disertační práce vedle jiné práce, kterou Jason ve své vlastní práci citoval. Na první pohled bylo zřejmé, že se tam vyskytuje spousta identických pasáží, a to vyvolalo v médiích bouřlivou debatu o tom, zda je Jason plagiátor. Případ se tak znovu otevřel a média se vrhla na spekulace, zda je Jason fantasta, lhář nebo podvodník. Zdá se, že média věří Kofnasovi, a to navzdory skutečnosti, že Kofnas veřejně prohlásil, že bez DEI – diverzity, rovnosti a inkluze – by na univerzitách nebyli žádní černošští profesoři. Jason byl tedy využíván téměř jako hromosvod k prověření této politiky DEI. A Jason byl bombardován všemi médii, která ho vykreslovala jako podvodníka.

Moderátor: Jen pro ujasnění: myslíte si, že bylo správné, že Cambridge University proti němu zahájila vyšetřování? Těmitoprocesy se prostě musí projít

Simon Baron-Cohen: Zpočátku Cambridge uvedla, že titul  mu udělila Liverpool John Moores University. Vyšetřování tedy přenechala této univerzitě. A o Liverpool John Moores University jsem se již zmínil. Oni ho prověřovali. Prověřovali ho. Ano. Ale 5. srpna tohoto roku, tedy před pouhými devíti dny, Cambridge oznámila, že provede vlastní vyšetřování obvinění z plagiátorství a jeho jmenování. A chudák Jason cítil, že mu nezbývá nic jiného, než rezignovat. A za posledních 10 dní jsem byl svědkem toho, jak se jeho duševní zdraví zhoršovalo a zhoršovalo, protože média nepřestávala ho zesměšňovat, ponižovat a diskreditovat.

Chci tím jen říct, že před dvěma týdny, 31. července, když jsem slyšel, že se Jason potýká s problémy, jsem na X zveřejnila tweet, v němž jsem média požádal, aby ho nechala na pokoji, protože byl zranitelný autista a naše výzkumy ukázaly, že u autistů existuje vysoké riziko sebevraždy. A jak jsem řekl, včera ráno v jeho poslední hlasové zprávě řekl, že už prostě nemůže dál. Musíme nechat vyšetřování běžet. Musíme pochopit, jak k této tragédii došlo. Musí však dojít k vyvození odpovědnosti na mnoha úrovních.

Moderátor: Pane profesore Simone Baron-K, přijměte prosím naši upřímnou soustrast. Jako jeho přítelovi vám děkujeme, že jste se k nám připojil.