V boji o vedení německé liberální FDP přitvrzuje

5. 5. 2011 / Kay Čejka

Designovaný předseda německé liberální strany, Phillip Rösler, a předseda organizace v Severním Porýní a západním Fálsku, Daniel Bahr, chtějí za každou cenu zabránit opětovné kandidatuře svého 65-ti letého kolegy Brüderleho na post předsedy strany – a to nátlakem a výhružkami.

Již při zasedání vedení strany v pondělí, vylíčil Bahr půvab „bojové kandidatury“ a v úterý se vedení strany nechalo slyšet, že pokud by Brüderle trval na své kandidatuře, mohlo by dojít k politickému duelu s Bahrem. Případná Brüderleho prohra by ho prý mohla vážně poškodit i ve funkci ministra průmyslu. Tento výrok je posuzován jako otevřená výhružka ze strany „mladých tváří“. Sám Brüderle tvrdí, že stále ješte není rozhodnut zda kandidovat, ale v televizním interview prohlásil, že může žít i bez této stranické funkce.

Dále kritici tvrdí, že Homburgerová je sice dobrou „vyjednávčkou“, ale její ohlas u veřejností je prý katastrofální. Její zástupce předsedy parlamentní frakce, Jürgen Koppelin, v desetistránkovém dokumentu k dosavadní práci strany kritizuje mimo jiné právě i svou nadřízenou a dal najevo, že by Homburgerová měla sama nabídnout předčasné volby vedení parlamentní frakce (regulérní se mají konat až v říjnu). Koppelin se ale také nevybíravým způsobem pouští do celé partaje a vyčítá jí všechny chyby, které měla udělat od voleb do spolkového parlamentu v roce 2009. Konkrétně to měly být tzv. „hotelová daň“ (sazba DPH z ceny za přenocování byla snížena z 19% na 7%). Opozice tetno krok označila za „pouhou klientelistickou politiku“ – FDP snížení vysvětluje potřebou posílit německý ubytovací průmysl proti zahraniční konkurenci, kde snížená sazba již platí. Zajímavé je, že s návrhem přišla jako první bavorská CSU (křesťanští demokraté) a FDP ho podpořila poté, co obě strany obdržely nemalý sponzorský dar od miliardáře Augusta barona z Fincku, který je spolumajitelem hotelového řetězce Mövenpick... Dalšími chybami mělo být nezrušení ministrestva pro rozvojovou pomoc (to liberálové po volbách sami převzali), neschopnost snížit počet státních tajemníků na ministerstvu zahraničí (také v rukou FDP), neuskutčněná reforma Spolkové agentury pro práci (odpovídající českým úřadům práce) a celková neschopnost prosadit "úsporný balíček" strany („liberales Sparbuch“).

Koppelin svým stranickým kolegům vyčítá také nedostatečnou podporu odstupujícího předsedy strany a stávajícího ministra zahraničí Guideho Westerwelleho. Jeho zahraniční cesty do Dánska a Polska byla v médiích ještě reflektována pozitivně, avšak jeho „delší“ cesty do jižní Ameriky a do Číny byly médii označovány za cesty pro lobbisty a sponzory. Zde se parlamentní frakce a celá strana nepostavila za svého předsedu a nehájila ho. Tímto byla, dle Koppelinga, celkově a trvale poškozena celá liberální FDP.

„Strana si musí uvědomit, čeho do parlamentních voleb chce ještě dosáhnout. Občan nemá nic z toho, když se už skoro rok na všech možných schůzkách a zasedáních rozhodujeme, že se musíme v budoucnu rozkročit více doširoka.“

Koppeling ve svém kárném dokumentu taky poukazuje na fakt, že strana musí přehodnotit svůj postoj k minimálním mzdám. Prý je nebude možné udržet, když čím dál více velkých firem snižuje počty regulérních (německých) zaměstnanců, aby poté uzavřely smlouvu s východoevropskou společností, která svým zaměstnancům může vyplácet podstatně nížší mzdy. Také postoj k euru a eurozóně se musí přehodnotit. „Žádná země eurozóny by neměla ručit za dluhy té druhé. (...) pro Německo není důvod, proč připlácet 22 miliard eur do Evropského záchraného fondu.“. Podle Koppelinga by se měli více zodpovídat spekulanti a věřitelé.

Nejdůležitější ale prý je, jak se strana prezentuje v médiích. „(...) Nejde o to, abychom se jevili sympatičtí, ale o to, nebudit klasický dojem z FDP: My jsme měli pravdu vždycky a budeme jí mít i do budoucna!“ V nynější situaci by při veřejném vystupování neškodilo více pokory.

Obecně Koppeling vítá personální výměnu uvnitř strany. Nový spolkový předseda ale bude úspěšný „pouze v týmu“ a to vyžaduje silné vedení parlamentní frakce. Koppeling ale nechává otevřeno, zda si myslí, že nynější vedení frakce pod Birgitt Homburgerovou tuto sílu má. Jako její zástupce ale sám do téhož vedení patří.

Homburgerová se nechala slyšet, že Koppelingovy návrhy budou v klidu prodiskutovány. Celkově jí kritika jejího podřízeného ale nechává prozatím chladnou.

Autor je studentem 2.ročníku VOŠ CR. Článek je psán v rámci odborné praxe z mediální komunikace, kterou autor provádí v Britských listech.