Nemá-li dojít k násilné revoluci, vláda musí s občany mluvit
20. 6. 2011
Nejsem si jist, zda si Boris Cvek a vlastně i Barbora Hodková-Knobloch http://www.blisty.cz/art/59092.html přečetli celý text Václava Žáka, píše Radek Svítil.
Václav Žák totiž dále píše: "Je třeba ovšem dodat, že německé zákony, které upravují vrchnostenské rozhodování vlády, jsou prošpikovány konzultačními povinnostmi. "Rechtzeitig zu hören", tedy včas vyslechnout dotčené, patří k alfě a omeze vládního rozhodování. V Německu se to navíc nebere formálně: vzhledem k tomu, že zájmy ve společnosti mají obvykle adekvátní reprezentaci, je vládnutí sice obtížné, ovšem prakticky nevede k potřebě politické stávky proti vládě."
Jako opačný případ pak udává Francii, kde "je stávka jakousi formou politického dialogu veřejnosti s vládou. Jeví se to jako logický důsledek vrchnostenského přístupu k vládnutí, který není moderován trvalou konzultací s veřejností."
Asi každý, kdo žil poslední rok v České republice a sleduje alespoň minimálně politické dění, si může odpovědět, zda se situace blíží spíše Německu, nebo zda je co do "vrchnostenského přístupu k vládnutí" mnohem horší než ve Francii.
Asi totéž řečeno jinými slovy: aby nedocházelo ke stávkám, demonstracím "lůzy" či vposledku zdobení kandelábrů našimi volenými představiteli, je nutná určitá "společenská smlouva" (říká se tomu odborně tak?). Dovolil bych si ji formulovat asi tak, že "vy nás nebudete příliš popouzet a my za to budeme pracovat a nepůjdeme si vás vyzvednout na vaše ministerstva".
Ze současného počínání naší vlády mám však pocit, že její členové musí v opilosti uzavírat sázky typu "vsaď se, že jim plivnu do ksichtu ještě tímhle a oni si to zase nechají líbit".
Až jednou nějaký ministr tuto sázku prohraje, bude pozdě lamentovat nad tím, že si občané pro něj přijeli k ministerstvu tramvají, aniž si řádně označili lístky.
Diskuse