Co může veřejnost

18. 9. 2012 / Jiří Jírovec

Pod B si lze představit zmanipulovanost veřejnosti usilovnou propagandou. Ta chápání alternativ potlačuje. Veřejnosti se vtlouká do hlavy představa, že předsametoví komunisté dělali všechno špatně. To, že úspěšně zvládali nezaměstnanost, školství, sociální programy a zanechali tolik k posametovému rozkradení, není politicky vhodné zmiňovat. V české společnosti byl potlačen a v podstatě zničen prostor pro jakoukoli diskusi, která by umožňovala porovnávat minulost a současnost a případně vedla k tomu, abych výsledky nové moci byly lepší než u té předcházející.

Vezměme zemědělství. Existuje snad nějaká socio-ekonomická studie, která by mapovala združstevňování v Československu a objektivně hodnotila, co se za oněch 40 let dosáhlo? Nikdo nepochybuje o tom, že jistý počet zemědělců, zejména těch, kteří režimu oponovali, byl postižen. O tom nás media neustále informují, ale jak to bylo dál? Na jakou úroveň se zemědělství nakonec dostalo a kde je teď? Píší média o tom, jak se družstevnictví postupně vyvíjelo? Mluví se s lidmi, kterým ona změna něco přinesla? Samozřejmě ne. Nanejvýše se objeví rozhovor s bývalým předsedou Slušovic Čubou z něhož vyplývá, že se divadelník neměl pouštět do zemědělství.

Ukončeme bod B konstatováním, že důsledné očerňování minulosti má z hlediska nové moci svoji logiku, ale z hlediska vývoje společnosti je kontraproduktivní.

Bod C je ještě tristnější. Pravice, reprezentovaná ve Sněmovně ODS, jejím klonem TOP09 a odpadlíky od VV totiž blokuje jakoukoli diskusi o posametových problémech.

Komunisté kdysi tvrdili, že diskutovat lze o všem, ale musí být zachována vedoucí úloha strany. To znamená, že vše, s čím strana nesouhlasila, bylo mimo diskusi. Současná Trojkoalice tvrdí, že je ochotna diskutovat, ale že musí být zachován její volební program (ať je jakkoli stupidní). Takže zase, vše s čím ona nesouhlasí, je mimo diskusi.

Jak lze za takové situace na veřejnosti chtít, aby se snažila něco ovlivňovat, když to nemůže dělalat ani oficiální opozice? Trojkoalice vytváří, a to je neoddiskutovatelné, jeden paskvil za druhým, ale pro nápravu škod neexistuje veřejnosti či politické opozici dostupný mechanismus.

Veřejnost nemůže ovlivnit například machinace s ministerskými křesly. Naposledy to dokládá obsazení postu ministra kultury a jeho prvního náměstka. Opravdu není v ČR nikdo lepší než učitelka z mateřské školy, jejíž jedinou kvalifikací je příslušnost ke straně, která dostala toto ministerstvo pod patronát? Paralela k předcházejícímu režimu je nejen v důležitosti stranické příslušnosti, ale i v tom, že ministryně zůstala svými vyjadřovacími schopnostmi legendárního Jakeše. Tedy s tím rozdílem, že ten mluvil na uzavřeném jednání.

Proti ministryni a jejímu náměstku se bouří lidé kolem Národního divadla. Pravděpodoně se nestane nic.

Indoktrinovaná veřejnost se těžko na něco zmůže. Česká situace se v tom nijak neliší od jiných států. Cožpak Blair nešel přes masové protesty veřejnosti do války v Iráku? Na petice a jiným způsobem "slušně" podané stížnosti či návrhy moc nereaguje. Menší akce v ulicích bude bagatelizovat a zesměšňovat (cožpak někteří politici a klér již nemluví o lůze?).

Řeč o veřejnosti může, byť nechtěně, odvést pozornost od toho, jak Trojkoalice systematicky ovlivňuje - ne-li ničí - spolupráci ve Sněmovně. Koaliční většina opozici přehlasuje nejen pokud jde o zákony, ale, a to může být ještě významnější, při sestavování pořadu schůzí Sněmovny.

Toto jednání Trojkoalice, pro něž lze těžko najít jiné slovo než zvůle, lze názorně demonstrovat na právě skončené 45. schůzi Sněmovny.

Opozice žádala o zařazení 24 bodů. Schváleny byly pouze dva, a to jen proto, že byly v podstatě identické, a že stejný návrh předložil za ODS Stanjura, protože Nečas potřeboval čas pro kroucení rukou v zákulisí, aby prošly církevní restituce.

Všechny opoziční návrhy najde čtenář na konci tohoto textu. Může si tedy udělat vlastní závěr o tom, zda šlo o věci, které veřejnost zajímají.

Je nesmírně zajímavé, že většinu navrhovaných bodů podávala strana VV. Když byla v koalici, zabíjela stejným způsobem návrhy tehdejší opozice. To, že teď podává vesměs rozumné návrhy, je přímým důkazem toho, jak trojkoalice potlačovala a potlačuje důležitá témata.

Významnou složkou komunikace mezi poslanci a vládou jsou ústní interpelace. Je pro ně vyhrazen přesný čas v jednání každé schůze. Nejspíš proto, aby členové vlády mohli přizpůsobit svůj pracovní program a být přítomni. Zdá se, že v českých poměrech je časový rozvrh využíván právě opačně. Na 45. schůzi Sněmovny například chyběli při interpelacích následující členové vlády. Číslo v závorce uvádí počet zameškaných interpelací. Předseda vlády Petr Nečas (8), ministři Dobeš (2), Fiala (4), Chalupa (0), Vondra (1) a Jankovský (0).

To je naprosté pohrdání Sněmovnou. Nevím kolikrát by si třeba britský premiér dovolil interpelace vynechat. Je pravda, že nepřítomný politik posléze odpoví na interpelaci písemně, ale to již otázka nemusí být aktuální a mediálně zajímavá.

Zde jsou návrhy opozice pro pořad 45. schůze Sněmovny. Pro úplnost je třeba dodat, že podávání návrhů je mechanismus, který umožňuje o určitém problému krátce promluvit na půdě Sněmovny a to i tehdy, když není naděje na to, že by se na pořad schůze dostal. Zdůvodnění níže uvedených návrhů lze najít ZDE tedy pokud stránky fungují.

1) VV: Informace ministra vnitra Kubiceho ve věci způsobu a časování odvolání policejního prezidenta Lessyho.

2) ČSSD: Vyřadit bod církevní restituce z pořadu Sněmovny a nezabývat se s ním na této schůzi.

3) KSČM: Informace ministra spravedlnosti o současném stavu a postupu ve vyšetřování ve věci ProMoPro.

4) KSČM: Informace ministra dopravy o funkčnosti systému centrálního registru vozidel.

5) VV: Vyřadit bod vládního návrhu majetkového narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi.

6) VV Informace ministra dopravy k netransparentnímu hospodaření na Správě železniční dopravní cesty.

7) VV: Informace ministra financí o přípravě legislativy hazardních her.

8) VV: Informace ministra Kubiceho ke kauzám, u kterých po odvolání policejního prezidenta Petra Lessyho hrozí jejich odložení.

9) VV: Informace ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, jak bude řešit situace kolem sociálních karet.

10) VV: Informace premiéra Petra Nečase o řešení situace ve státním podniku Lesy České republiky.

11) VV: Informace předsedy vlády Petra Nečase k propadu České republiky v mezinárodních žebříčcích konkurenceschopnosti.

12) VV: Informace ministra průmyslu a obchodu o účinnosti dopadu zákona o významné tržní síle.

13) VV: Informace premiéra Nečase ve věci plnění tzv. šluknovských opatření.

14) VV: Informace ministra spravedlnosti Blažka ve věci finanční efektivity v systému vězeňství a především v souvislosti s nákupem objektu ve Vidnavě.

15) VV: Fiktivní převzetí D47.

16) KSČM: Informace ministra zemědělství České republiky o řešení situace těch zemědělských podniků, které byly velmi silně postiženy abnormálním suchem

17) VV: Informace ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka o nárůstu počtu důchodců pod hranicí chudoby v roce 2012.

18) VV: Financování politických stran

19) VV: Informace ministra financí o přechodu českých právnických osob do oblastí se sníženými daňovými sazbami.

20) VV: Zavázat vládu k vytvoření a uzavření smlouvy mezi státem a jednotlivými poslanci a jinými fyzickými osobami, že nebude prolomen rok 1948, pokud vstoupí v platnost zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Toto umožní těmto osobám potvrdit svoje osobní přesvědčení o správnosti tohoto zákona s tím, že za neprolomení roku 1948 budou státu ručit veškerým svým osobním majetkem.

21) VV: Informace ministra obrany Alexandra Vondry o koncepci obrany vzdušného prostoru a jejích finančních nákladech v příštím rozpočtovém období.

22) VV: Informace Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva zahraničních věcí v oblasti exportní politiky.

23) VV: Informace vicepremiérky Karolíny Peake o připravované reformě státní správy, která má údajně přinést úspory ve výši 12 miliard korun.

24) KSČM: Informace ministra školství Petra Fialy o řešení napjaté finanční situace na školách a o přístupu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v souvislosti s přípravou státního rozpočtu na rok 2012.