Čím asi uvažuje tato vláda, jestli vůbec uvažuje?

27. 9. 2012 / Jiří Baťa

čas čtení 6 minut

Aféra se závadným alkoholem sice pomalu končí, ale nelze tvrdit, že konečná opatření mají optimální charakter. Vláda především neví, jak naložit s 15 tisíci litry zabaveného pančovaného alkoholu (o charakteru a míře obsahu na přítomnost metanolu nemají ponětí) a už vůbec ne, co s alkoholem, zadrženým v prodejnách, provozovnách, restauracích a jinde. Toho je snad o něco méně, zato jeho cena je (pro obchodníky a prodejce) závratná. Podstatné však je, jak obecně vyřešit zadržený alkohol, o kterém nelze prohlásit že je nebo není závadný. Nově vyrobený a do distribuce dodávaný alkohol už je jen třešničkou na dortu opatření, které by mělo vyřešit bezpečnost a kvalitu alkoholu. Tedy alespoň si to myslím!

Zde však není od věci zmínit případ našeho jižního souseda Rakouska, kde v r. 1985 vznikla podobná aféra jen s tím rozdílem, že se jednalo o drahá značková vína pančovaná diethylenglykolem, toxickou látkou používanou jako rozpouštědlo, ale co hlavní, důsledky byly především v ekonomickém rozsahu škod, ne už ve ztrátách na životech a zdravotních problémech občanů jako v Česku, neboť množství toxické látky ve vínu nemohlo poškodit játra, ledviny ani mozek.

Pozoruhodný je, či byl, přístup rakouského státu (rozuměj vlády), která to pojala skutečně razantně, padni komu padni. Podvodníci skončili ve vězení a politici, kteří měli vinařství na starosti, byli "odejiti" ze svých funkcí. Rakouská vláda kromě jiného  reagovala tak, že vytvořila speciální úřad sledující trh s vínem, a přijala nejpřísnější vinařský zákon na světě. Ten vylučuje možnost pančování vína díky důsledným kontrolám a systému značení lahví.

Nemá smysl zde rozepisovat vše, co se s tím v této souvislosti v Rakousku událo, není totiž problém si vše zjistit, důležité je však zmínit, že naši ministerští "vyčůránci" hledají způsob a možnosti, jak se s touto aférou bez osobních následků, vypořádat.

Jednak mají značný problém ekonomický, když aféra způsobuje ekonomice (státnímu rozpočtu), ale i výrobcům a prodejcům milionové škody, ale co hlavní, hledají cestu, resp. vyhnutí se osobní i vládní odpovědnosti za vzniklou situaci.

Zde je na místě poukázat na přístup rakouské vlády, která s lidmi, odpovědnými za inkriminovaný produkt (víno), rázně skončila. Byli ze svých teplých, dobře placených míst nucení odejít, jinými slovy dostali vyhazov, padáka (a zcela jistě bez milionového odstupného).

Ne tak u našich politiků-ministrů a vlády jako takové. Dosud se nenašel jediný čestný člověk mezi politiky, který by přiznal svou odpovědnost za vzniklou situaci. Není divu, čestného člověka ve vládě a až na vzácné výjimky, mezi politiky ani nenajdeš! Tak daleko pokročila demokracie v české kotlině. Ono je snazší říci, cituji ministra Hegera: " Alkohol je stále veden jako metla lidstva. Jsou tu těžké zdravotní dopady. Ze 16 miliard, které stát vybere na daních, dá 16 miliard na nápravná opatření - pět miliard na likvidaci zdravotních dopadů, zbytek na řešení patologických jevů ať již kriminálních, či nekriminálních."

A je podle něj vymalováno. Ne však většinu patologických jevů kriminálních či nekriminálních lze přičítat jen alkoholu. To pan ministr velmi zjednodušuje a bagatelizuje odpovědnost svou a jiných ministrů za tento "malér".

Samozřejmě že nelze upřít škodlivost nadměrného požívání alkoholu, stejně jako kouření nebo, obecně vzato provozu motorových vozidel, tedy motorismu. Jenže jedno bez druhého se neobejde.

Zda ministrem uvedená čísla jsou relevantní, lze jen stěží ověřit, faktem zůstává, že jak z alkoholu, cigaret, tak i z provozu motorových vozidel jdou do státního rozpočtu nezanedbatelné miliardy. To, že jsou pak mimořádné a neočekávané výdaje státu jako u aféry s alkoholem, jdou na vrub právě vládě, která trestuhodně nereagovala na avizované skutečnosti s pančováním alkoholu a to již od r. 1997.

S naší vládou je to "jako u blbejch". Jde-li vládě a jejím ministrům, například Drábkovi o prosazení svého "přiblblého" opatření (viz DONEZ, Skarty a řadu jiných, pozoruhodných opatření), jdoucí zpravidla proti občanům, nikdy neopomene připomenout, že si vzal(i) příklad ze zkušeností některého západního státu, který má to či ono léty vyzkoušeno a prověřeno (podmínky, tj. životní úroveň, potažmo mzdy a platy přitom nikdy nesrovnává a hlavně nebere v potaz).

Jde-li ovšem o opatření, směřující k vyvození jejich osobní zodpovědnosti, jakoby (všichni) zapomněli, že máme kolem sebe sousedy, např. Rakousko či Německo atd.

Proč asi? Jednak proto, že musí (chtějí) aféru řešit po svém, vlastními rozumy a to tak, aby se vše událo podle vzorce, aby: "Vlk se nažral, vláda zůstala celá", ale také, co je pro naše politiky dlouhodobě typické, že pokud něco vymyslí, pak "je to sice blbé, ale naše"!

V této souvislosti jsem opravdu zvědav, co "blbého, ale našeho" vymyslí, aby co nejdřív skončila prohibice se všemi jejími důsledky a také, zda se mezi politiky-ministry najde někdo (např. Kalousek), který je za vzniklou aféru do značné míry zodpovědný a bude vyvozeno příslušné opatření (podobné rakouskému).

Obávám se však, že i v tomto případě budou mít ve vládě značné "okno" v paměti a zapomenou, že existuje nějaké Rakousko, odkud by si mohli vzít příklad, jak se úspěšně řeší aféry tohoto či podobného druhu. Tuto vládu (stejně jako tu předchozí) nám fakt byl čert dlužen!

0
Vytisknout
12315

Diskuse

Obsah vydání | 27. 9. 2012