Syriza není produkt populismu, ale celozápadní reakce na neoliberalismus

9. 7. 2015 / Lukáš Stříteský

čas čtení 2 minuty

Karel Dolejší nepolemizuje s články, které se zabývají detaily a nuancemi kolem řecké ekonomické krize a snaží se v tomto smyslu pečlivě argumentovat. Bere si na mušku karikaturu prořeckých postojů, od jejíž kritiky odvozuje svůj postoj. Evidentně nepravdivé je například tvrzení: „z "levé", do té doby okrajové části politického spektra povstal subjekt, který voličům slíbil, že zařídí pokračování toho, co existovalo mezi lety 1981 – 2008.“ Vzestup Syrizy a podobných politických sil (např. Podemos ve Španělsku) je součástí celozápadní reakce na ekonomicky nefunkční doktrínu neoliberalismu. Zářným příkladem je vzrůstající popularita Bernieho Sanderse, který otevřeně hlásá, že je socialista a přitom má v USA větší účast na prezidentských mítincích než všichni ostatní kandidáti.

Jasným důkazem, proč se Syriza nechce vrátit ke statusu quo před rokem 2008, je nevídaný útok většiny řeckých médií vlastněných oligarchy, kterým Syriza leží v žaludku. Navrhuje totiž zákony proti jejich rentiérství. Mimochodem ještě silnější než navrhuje tzv. troika (mocenský konglomerát Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu). K výběru daní má například vzniknout nezávislá agentura chráněná nejen před korupčními tlaky soukromého sektoru, ale také ministerstvem financí.

Dále Dolejší tvrdí, že „rétorika by neměla zakrývat zásadně rentiérský charakter ekonomického 'programu' hnutí Syriza "Vy nám budete půjčovat, my nebudeme splácet a budeme národně hrdí ...". Pokud věříme Eurostatu, tak Řecký rozpočet je od roku 2013 v přebytku. Čili veškeré výdaje státu si od té doby Řekové platí ze svých daní. Jsou však dobré důvody být k těmto statistikám skeptičtí, ale pak je třeba doložit opak. Syriza ve svém návrhu během jednání s věřiteli souhlasila s navýšením primárního přebytku na 3,5 %.

Háček je v tom, že je to velice recesivní opatření, které sníží HDP, zvýší nezaměstnanost a tím opět podřízne daně, které může stát na splácení věřitelům vybrat. A o tom je současný spor Syrizi s troikou – vyvážit další recesivní opatření nějakou nadějí pro obnovení investic. K čemuž je nutná restrukturalizace neúnosného dluhu, jenž na investory působí jako česnek na upíry.

Upravování dluhu se děje mimochodem dennodenně u všech možných subjektů. Co tomu nyní brání jsou nešťastné lži Merklové a její nacionalistická propaganda, kterou by si vzhledem k historii měla odpustit.

Na druhou stranu, pokud sledujeme vyjednávání, Syriza nepožaduje nic výjimečného. Jen ekonomicky rozumnou a vzájemně výhodnou domluvu s Evropou.

0
Vytisknout
8054

Diskuse

Obsah vydání | 10. 7. 2015