Od "socialismu" ke kasárenskému kapitalismu: Tichý "bolívariánský" puč dekretem

7. 3. 2016 / Karel Dolejší

Společnost Camimpeg je podřízena přímo ministerstvu obrany. Řídí ji pět osob jmenovaných ministrem obrany Vladimirem Pedrinem Lopézem a jemu přímo odpovědných.

Společnost sídlí v Caracasu a má právo provádět operace a zřizovat pobočky či zastoupení po celé zemi i v zahraničí, se svolením rady akcionářů.

Camimpeg bude mít pod palcem lukrativní byznys v oblasti těžby ropy, zemního plynu a minerálů bez jakýchkoliv omezení. Má se podílet na spravování ropných vrtů, rafinérií a čerpacích stanic a zařízení na výrobu stlačeného zemního plynu na zemi i na moři.

Bude se aktivně podílet na importu, exportu, distribuci, komerčním využití a přeprodeji chemických produktů pro těžební průmysl. Dále má poskytovat dopravní služby na národní i mezinárodní úrovni, na zemi i na vodě, provozováním lodí, remorkérů, nákladních automobilů, vleček atd. Společnost byla zřízena na dobu 50 let.

Camimpeg bude "autonomní", nebude podléhat kontrole ministerstva ropného průmyslu nebo státní PDVSA. Je také výslovně vyňata z legislativního dohledu Národního shromáždění.

***

Zatímco se opozice, která nedávno zvítězila v parlamentních volbách, dohaduje o tom, jak převzít moc, vznikl model, který umožňuje armádě tiše a elegantně převzít neomezenou kontrolu nad lukrativními částmi venezuelské ekonomiky - a zákonodárci nebudou mít šanci nijak ovlivnit ani zřizovací dekret, ani chod armádní korporace Camimpeg.

V zemi, kde v březnu dojde už i pivo ZDE, proběhl jeden z nejtišších latinskoamerických vojenských převratů v historii. Ukázalo se, že režim se na pozadí masivní ekonomické krize nelítostně a rapidně "kapitalizuje", místo aby bral sebemenší ohled na barvitou levičáckou ideologii zděděnou po zakladateli, Hugu Chávezovi.

Je dobře známo, že se režim v posledních letech života zakladatele sbližoval s Čínou, která dodávala levné spotřební zboží, zatímco nakupovala suroviny.

Oběžník Komunistické strany Číny známý jako "Dokument č. 9" z roku 2013 vypočítává nejvážnější hrozby vůči režimu, které hodlá strana eliminovat. Zahrnují mj. propagaci západní ústavní demokracie, prosazování univerzálních hodnot a lidských práv, podporu pro občanskou společnost a vychvalování západní žurnalistiky.

Čínský "komunismus" je nyní zaměřen nikoliv na starou ideologii, ale starostlivě se vymezuje proti všemu, od čeho se chce odlišit. Jeho cílem je udržet se u moci a získat dostatečně velké ekonomické prostředky, které mu to umožní. Autoritativní čínský kapitalismus s komunistickou tváří se na prvním místě stará o to, aby v zárodku zlikvidoval každou snahu o politickou změnu.

Jestliže při rozjezdu čínských ekonomických reforem v dobách Tenga Siao-pchinga měla velmi významnou roli armáda, tento přístup se ještě ve větší míře prosadil na "komunistické" Kubě, kde se armáda pod záštitou mladšího z Castrů postupně stala hlavním podnikatelem. Tak jako v Číně, ani zde normalizace ekonomických vztahů se Západem zdaleka nemusí přinést politickou liberalizaci.

Venezuela se velkou zkratkou vydává po kubánské cestě, přičemž rychle odhodila fíkový list "socialismu pro 21. století".

Je určitě hodno zaznamenání, že všechny autoritářské "socialismy" v podstatě končí stejně - jako nedemokratická forma kapitalismu, která zbytky ideologie využívá již jen jako dekoraci zkrášlující mocenský a ekonomický monopol.