Img

Návštěva v Kauflandu

Číslo 912 k pokladnám, opakuji...

13. 7. 2017 / Lucie Součková

Postavili nám tu nový Kaufland. Dám stranou problém další střelné rány do čela obyvatel maloměsta, který tím vznikl, protože čím více krabic super a hyper, tím méně života uvnitř samotného města. Byla jsem se v novém Kauflandu podívat. Jako ostatní jsem prostě potřebovala zjistit, jaký je rozdíl v umístění zboží do regálu oproti dalším pěti super hyper, co tu máme. Z žádného regálu na mě středověký minstrel nevyskočil, odcházela jsem tedy pryč. Ovšem zastavil mě hlas z tlampačů. „Číslo 912 k pokladnám, opakuji, číslo 912 k pokladnám.“

Otočila jsem se a pozorovala pokladny.

A věru, za chvilenku se k pokladnám hnala růžolící slečna a usedla k pokladnímu pásu. A začal koncert markování.

Je zvláštní, říkala jsem si, že se slečna jmenuje 912.

Šla jsem k pokladně a zeptala se jí na to.

Zarazila se. Pak řekla, že ne, že se jmenuje Alena.

Optala jsem se, proč přiběhla na vyvolávání čísla 912. Odpálkovala mě, že má moc práce.

Nechala jsem si zavolat vedoucí prodejny a optala se jí na to samé.

Proč svým zaměstnancům říkají číslem.

To je snad přežitek z dob… nevím… z dob koncentračních táborů, třeba. Tam lidé přestali být lidmi. Tam stačilo nazývat je číslem. Aby v tom byl ten správný německý pořádek, himmelherrgott. Oni se ti lidé daleko lépe pálili v pecích, daleko lépe se do nich tlouklo, daleko lépe se jim brala jejich lidskost… když se jim sebralo jméno a nahradilo se číslem. Jarmilka Málková se tluče daleko hůře než 9839. Do 9839 by si bouchl s gustem kdekdo.

Za Jarmilkou Málkovou je příběh, je za ní její život, vášně, lásky, smutky. Co je za 9839?

Ptala jsem se paní vedoucí, zda se ptali svých zaměstnanců, zda se jich ptali, jestli chtějí být čísly, nikoliv lidmi. Pravila, že neptali.

A proto konstatuji – hurá, zase jsme nevolníky. Číslo nám zase bere důstojnost, právo na příběh, právo na lidskost. Kdy přijde řada na pec, drahý Kauflande? Kdy objednáš první dodávku Cyklonu B?

Připadá vám zbytečné se zabývat takovou maličkostí?

Opravdu?

Dehumanizační metody, odlidštění člověka. V případě, kdy se z Jarmilky Málkové stane číslo 9839, je poddajnější, ovladatelnější, protože její osobnost byla potlačena. Její osobnost přestala být požadována, je odsunuta na vedlejší kolej, ne-li rovnou na tu slepou.

Doporučuji vedení české centrály Kauflandu k prostudování knihu My od Jevgenije Ivanoviče Zamjatina. Tam se také lidé nejmenovali. Byli číslem. Číslem, aby zapadli do společnosti… aby drželi hubu a krok. Aby přestali být lidmi, ale součástkami dobře promazaného stroje. Výrobny. Továrního pásu.

Milý Kauflande, už dost na tom, že jakožto korporace okrádáš stát, že odvádíš zisky za hranice a tuto zemi necháváš hnilou a vykradenou. Ovšem v okamžiku, kdy začneš brát lidem jména, v tom okamžiku už naplňuješ pohrdané dědictví německého národa čtyřicátých let. Zbavit člověka jeho důstojnosti, jeho jména. Nakonec i života. Nejsme součástí tvého stroje, ty jsi součástí našeho stroje. Služ, vyděláš si, začni zvedat ramena a dostaneš po hubě.

0
Vytisknout
4392

Diskuse

Obsah vydání | 14. 7. 2017