Afrika: Dvě třetiny světového hladu jsou soustředěny v deseti zemích postižených konfliktem

27. 4. 2026

Globální zpráva o potravinových krizích za rok 2026, zveřejněná v pátek aliancí agentur OSN, Evropské unie (EU) a partnerů zjistila, že 266 milionů lidí ve 47 zemích zažilo v roce 2025 vysokou míru akutní potravinové nejistoty – téměř čtvrtina analyzované populace a téměř dvojnásobek podílu zaznamenaného v roce 2016.

Zpráva vykresluje jasný obraz: hlad už není sérií krátkodobých nouzových situací, ale vytrvalou a stále koncentrovanější globální výzvou.

"Akutní potravinová nejistota dnes není jen rozšířená – je také přetrvávající a opakující se," řekl generální ředitel FAO Čchü Tung-jü a varoval, že krize se stala strukturální, nikoli dočasnou.

Konflikt jako hlavní hybatel

Konflikt zůstává hlavním hnacím motorem a představuje více než polovinu všech lidí čelících těžkému hladu.

Deset zemí – Afghánistán, Bangladéš, Demokratická republika Kongo, Myanmar, Nigérie, Pákistán, Jižní Súdán, Súdán, Syrská arabská republika a Jemen – představovalo dvě třetiny všech lidí čelících vysoké míře akutního hladu.

Na nejextrémnějším konci byl hladomor potvrzen v roce 2025 v Gaze (podle ministerstva zdravotnictví kontrolovaného Hamásem zde do podzimu 2025 údajně zemřelo hlady celkem 440 lidí - KD) a částech Súdánu – poprvé od začátku zprávy, kdy byly zaznamenány dva samostatné hladomory v jediném roce.

"Tato zpráva je výzvou k akci," uvedl v předmluvě generální tajemník OSN António Guterres a zdůraznil potřebu politické vůle "rychle zvýšit investice do život zachraňující pomoci a pracovat na ukončení konfliktů, které způsobují tolik utrpení tolika lidem".

Zpráva také zdůrazňuje prudký nárůst závažnosti hladu. Více než 39 milionů lidí ve 32 zemích čelilo mimořádné úrovni potravinové nejistoty, zatímco počet lidí zažívajících katastrofální hlad se od roku 2016 zvýšil devětkrát.

Děti nesou největší zátěž

Mezi nejvíce postiženými patří děti. V roce 2025 bylo akutně podvyživených 35,5 milionu dětí, včetně téměř 10 milionů trpících těžkou akutní podvýživou – život ohrožujícím stavem, který dramaticky zvyšuje riziko úmrtí.

"Děti s těžkým úpadkem jsou na svou výšku příliš hubené. Jejich imunitní systém oslabil natolik, že běžné dětské nemoci mohou být smrtelné," varoval mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) Ricardo Pires.

V nejvíce postižených oblastech – včetně Gazy, Myanmaru, Jižního Súdánu a Súdánu – překrývající se krize konfliktů, nemocí a omezený přístup ke službám způsobují extrémní podvýživu a zvyšují riziko úmrtí.

Vysídlení krize zhoršuje

Nucené vysídlení krizi ještě zhoršuje.

Více než 85 milionů lidí bylo v kontextu potravinové krize loni vysídleno, přičemž vysídlené populace čelily konzistentně vyšší míře hladu než hostitelské komunity.

"Nucené vysídlení a potravinová nejistota jsou úzce propojené a tvoří začarovaný kruh," řekl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Barham Salih a varoval, že humanitární pomoc sama o sobě nestačí k přerušení tohoto vzorce.

Kolaps financování

Navzdory rozsahu krize zpráva varuje, že financování směřuje opačným směrem.

Humanitární a rozvojové financování potravinových a výživových reakcí se vrátilo na úroveň naposledy zaznamenávanou před téměř deseti lety, což omezuje schopnost vlád a humanitárních organizací efektivně reagovat.

Současně se stále zvětšují mezery v datech. Počet zemí, které jsou schopné vytvářet spolehlivá hodnocení potravinové bezpečnosti, klesl na nejnižší úroveň za poslední desetiletí, což znamená, že skutečný rozsah hladu může být ještě větší, než naznačují současné odhady.

Ponurý výhled na rok 2026

Při pohledu do budoucna zůstává výhled na rok 2026 pochmurný. Očekává se, že pokračující konflikty, klimatické šoky a ekonomická nestabilita udrží potravinovou nejistotu na kritické úrovni v mnoha zemích.

Zpráva také upozorňuje na nová rizika spojená s narušeními globálních trhů, včetně těch vyplývajících z probíhající krize na Blízkém východě, která by mohla dále zvýšit ceny potravin a zatížit dodavatelské řetězce.

Humanitární agentury varují, že bez změny přístupu hrozí, že svět uvízne v cyklu prohlubujících se krizí, kdy hlad už nebude dočasnou nouzí, ale stále přetrvávající rysem globální nestability.

"Musíme přejít od příliš pozdní reakce k včasnému jednání a od spoléhání se pouze na potravinovou pomoc k ochraně místní produkce potravin – protože tak snižujeme potřeby, zachraňujeme životy a budujeme odolnost v čase," řekl generální ředitel FAO Čchü.

Zdroj v angličtině: ZDE