Lidstvo "zadusilo" dvě třetiny nejdelších řek

10. 5. 2019

čas čtení 2 minuty
Takřka dvě ze tří nejdelších řek na Zemi byly poškozeny přehradami, rezervoáry nebo dalšími lidskými stavbami, což vážně narušilo jedny z nejdůležitějších ekosystémů na planetě, informuje Patrick Galey.


S použitím posledních satelitních dat a počítačových modelů vznikla studie publikovaná časopisem Nature. Mezinárodní tým studoval konektivitu 12 milionů kilometrů řek po celém světě a předložil první globální hodnocení dopadů lidské činnosti na vodní toky.

Tým zjistil, že z 91 řek delších než 1 000 km si jich jen 21 zachovalo přímé spojení mezi prameništěm a mořem. Jen 37 % z 242 nejdelších řek si uchovalo volné plynutí vody v korytech. A to má podle expertů vážný dopad na biodiverzitu.

Většina zbývajících řek s volným plynutím vody se nachází v odlehlých částech Arktidy, Amazonie, nebo v povodí Konga.

Odhaduje se, že nyní existuje celkem 60 000 velkých přehrad nejméně 15 m vysokých, které omezují říční toky. Omezení narušuje proudění živin klíčových pro nahrazování těch, které jsou ztraceny kvůli zemědělství, a omezuje počet říčních druhů schopných dokončit životní cykly.

Rovněž dochází k omezování přísunu sedimentu do delt, který se tu usazuje a pomáhá bránit pobřeží, které je domovem milionů lidí, před dopady zvyšování mořské hladiny.

Méně než čtvrtina volně plynoucích řek je nyní spojena s oceány, což příbřežní ekosystémy obírá o důležité živiny a sedimenty.

Výzkumný tým varuje, že výstavba přehrad již vedla k významnému poklesu rybnatosti řek. Na té přitom závisí až 160 milionů lidí, pro něž jsou sladkovodní ryby jediným zdrojem živočišných proteinů.

Separátní hodnocení zveřejněné vloni skupinou WWF uvedlo, že sladkovodní druhy v posledním století zaznamenaly nejhorší úpadek ze všech obratlovců - pokles až o 83 % jen od roku 1970.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
9987

Diskuse

Obsah vydání | 13. 5. 2019