Gorův film Nepohodlná pravda

23. 9. 2006 / Jan Čulík

Zhlédl jsem včera v Glasgow Gorův dokument o hrozbách globálního oteplování Nepohodlná pravda. Ano, je to asi propaganda, v dobrém slova smyslu: tedy v tom, že existují určitá fakta a člověk či skupina lidí se snaží je společnosti sdělit přesvědčivě a jasně. (Asi jako když se někdo snaží přesvědčit negramotné lidi, že je rozumné naučit se číst a psát anebo když se někdo snaží přesvědčit dívky pod 20, aby používaly antikoncepční prostředky.) Film přináší seriozní, verifikovatelné informace o ekologickém stavu dnešního světa i návod k tomu, co jako jednotlivci můžeme proti tomu dělat. ("Obracejte se v této věci na americký Kongres. Pokud neposlouchá, kandidujte do Kongresu.") Je to velmi "americký" film. Zdůrazňuje potřebnost razantní, individuální akce. Otevřeně využívá toho, že je ve Spojených státech Al Gore známou osobností, "celebritou" a i v jiných aspektech oslovuje především amerického diváka - sděluje srozumitelně fakta a používá individualizovaného, osobního, někdo by mohl říci až sentimentálního přístupu.

Film Nepohodlná pravda je záznamem Gorovy pravidelné přednášky o hrozbách globálního oteplování, jíž Gore říká skromně své "slide show" (promítání diapozitivů) a kterou pronesl po Americe i po světě na nejméně tisíci místech. Přednáška, s množstvím počítačové grafiky, fotografií a videoukázek, je prokládána dokumentárními záběry s Gorovým autorským komentářem, kde Gore důvěrným, konfesionálním způsobem hovoří o svém zázemí a o své rodině.

Celkově film vytváří dojem "osamělého bojovníka", solitéra (četné záběry jeho chození po různých letištích světa), který již léta jezdí po světě a varuje před důsledky globálního oteplování. "Takovýhle já jsem - přijměte to, nebo to nechte, je to na vás," argumentuje film. Je historií osobního vývoje jednoho člověka a toho, jak dospěl k názorům, které prezentuje.

Je to možná trochu idealizace - jak na to poukázal jeden britský recenzent, film se například nezabývá otázkou, proč Gore nic výraznějšího proti globálnímu oteplování neudělal, když byl americkým viceprezidentem.

Z věcného hlediska film prezentuje tato neoddiskutovatelná fakta:

1. Graf koncentrace kysličníku uhličitého v zemské atmosféře od středověku až dodnes téměř stoprocentně sleduje graf oteplování zemské atmosféry. Kdykoliv stouplo procento CO2 v zemské atmosféře, stoupla i teplota na Zemi. Potíž je, že od dvacátého století dochází k nárůstu CO2 v zemské atmosféře v porovnání s předchozí historií Země mnohonásobně víc než kdy předtím.

2. Dopad globálního oteplování ilustruje Gore šokujícími záběry z mnoha míst světa, kde ještě před deseti až padesáti lety byly ledovce, nyní zmizely. K výraznému tání ledovců dochází v poslední době v Arktidě i v Antarktidě a pokud roztají ledovce na antarktické pevnině, zvýší se hladina moří asi o sedm metrů. Znamenalo by to zaplavení velkých částí Indie, Číny, Holandska i amerického Manhattanu - i místo, kde je památník obětem Světového obchodního střediska, by bylo pod vodou.

Film v Americe dosud zhlédlo asi dva a půl milionu diváků a stal se jedním z nejvíce navštěvovaných dokumentárních filmů v historii. V Británii se na něj vysílají v komerčním rozhlase reklamy. Bude zajímavé, jak bude přijat v ČR - trochu až sentimentální důraz na individuální historii Gorovy osobnosti a na jeho image v tomto filmu jako "bojovníka samotáře za dobrou věc" bude možná české diváky poněkud iritovat.

Globální oteplování
Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 22.9. 2006