Globální oteplování -- pravdy a mýty

23. 9. 2006 / Ladislav Metelka

18. 9. 2006 se v Brně konal seminář na téma "Ekologické pravdy a mýty", moderovaný prezidentem Václavem Klausem, za účasti pánů Breziny, Bursíka a Římana. Myslím si, že průběh semináře byl již dostatečně popsán ve sdělovacích prostředcích a snad není třeba se k němu vracet.

Prezident Klaus se přel s Bursíkem o ekologii ZDEZDE

Zaujaly mě však některé věty, které na semináři zazněly a ke kterým se jako klimatolog nemohu nevyjádřit. Podotýkám, že nemám jinou možnost než převzít znění výroků z internetových zdrojů, přesný přepis diskuse ani její audiozáznam nemám k dispozici.

"Globální oteplování způsobené lidmi je nesmyslná fikce"

Globální oteplování (ve smyslu rostoucího trendu průměrné globální teploty vzduchu) není žádná fikce. Je to záležitost, která je doložena s pravděpodobností, hraničící s jistotou (abych neabsolutizoval tvrzením, že je to zcela jistá věc). Reálnost tohoto procesu potvrzují stovky a tisíce publikací v odborné "peer-reviewed" literatuře. Docela ovšem chápu, že čtenář bez odpovídajícího vzdělání v klimatologii má problém pochopit metodiky, souvislosti nebo závěry, které ze studie vyplývají. Ale abych nepsal zcela obecně, pro ty, kdo by to chtěli zkusit, uvádím odkaz na jednu (z mnoha) poměrně nových a dobrých studií:

Brohan, P., J.J. Kennedy, I. Haris, S.F.B. Tett and P.D. Jones, 2006: Uncertainty estimates in regional and global observed temperature changes: a new dataset from 1850. J. Geophysical Research 111, D12106, PDF

Ve vědě je korektní podpořit hypotézu fakty a důkazy, řádně ji zdokumentovat a publikovat. Absolutně dokázat platnost hypotézy nelze nikdy. Lze ji ale zcela vyvrátit, pokud se ukáže, že je postavena na chybných základech, datech, metodikách nebo pokud nesprávně vyvozuje závěry. Uvedená studie je jen jedna z mnoha, které celkem jasně ukazují reálnost rostoucího trendu teplot. Pokud je ale globální oteplování jen mýtus, pak musí být něco v podobných studiích (a samozřejmě i v té výše uvedené) chybně. Dovolil bych si tedy vyzvat české "klimaskeptiky", aby identifikovali, v čem je výše uvedená studie chybná. Jinak jen tak "plácají do vody"...

Druhou částí problému je otázka, kdo nebo co způsobuje toto oteplování. Jednoznačnou odpověď klimatologové neznají, ale ani nepředstírají, že by ji znali. Řada studií ovšem silně naznačuje, že vliv lidské činnosti na zvyšování průměrné globální teploty je nezanedbatelný, některé studie z poslední doby kvantifikují tento podíl jako "vyšší než 50%", ale kolik procent má "na svědomí" člověk a kolik přírodní procesy, to dnes nelze přesně stanovit.

Konsensus ve věci reálnosti tzv. globálního oteplování je mezi klimatology (zdůrazňuji -- mezi KLIMATOLOGY) ve světle dalších a dalších důkazů téměř stoprocentní. Není to samo sobě žádným důkazem správnosti teorie, ale prostě fakta jsou čím dál tím jasnější a jednoznačnější. Jsou ale samozřejmě i lidé, kteří tato fakta nechápou nebo se jim prostě jen nehodí.

Něco o nich je např. ZDE

"Dá se naopak předpokládat, že když se oteplí oceán, nad Antarktidou bude více sněžit a masa ledovců naroste"

To ovšem není žádný nový poznatek, je to jeden z výsledků modelování klimatu, který je starý už mnoho let. Stačí mít základní znalosti fyziky aby člověk pochopil, že (zjednodušeně vyjádřeno) zvýšení teploty vzduchu může mít za následek odtávání ledovců pouze tam, kde vlivem vyšších teplot bude depozice nového sněhu nižší než vliv procesu tání. Tání je ale možné pouze tam, kde alespoň v části roku budou teploty vystupovat nad 0°C. To ovšem ve vnitrozemí Antarktidy nehrozí ani podle nejpesimističtějších scénářů změn klimatu. Naopak, vyšší teplota oceánu a vzduchu znamená vyšší výpar, větší obsah vodní páry ve vzduchu a tím také větší depozici sněhu v oblastech, kde teplota vzduchu nebude vystupovat nad nulu. Princip je tu podobný jako třeba namrzání mrazáku, pokud zůstane pootevřený. V mrazáku je pak sice tepleji, ale přesto namrzá rychleji. Takže růst hmoty ledovců v Antarktidě není nic, co by stálo proti teorii globálního oteplování, naopak, je s touto teorií v dobré shodě.

Mimochodem -- "... když se oteplí oceán..." -- oteplí-li se oceán, oteplí se i nejnižší vrstvy vzduchu. Mezi oceánem a atmosférou totiž existuje v globálním měřítku stav dynamické energetické rovnováhy a neustálá výměna tepla. V globálním měřítku neexistuje oteplení oceánu bez zvýšení teploty atmosféry. Tady cítím jakýsi vnitřní rozpor v argumentaci...

"Klasický podvod. Bursík mluví o tání ledovců na horách, kterých je 0,6 procenta, a činí z toho závěr o globálním oteplování."

Proč ne? Pokud je zaznamenáno tání ledovců na mnoha místech prakticky na všech kontinentech, je to zřejmě indikátor jakéhosi (pravděpodobně globálního) procesu.

Druhý materiál, o kterém bych se chtěl zmínit, je článek Ivana Breziny v Britských listech "Vědecký konsensus o hrozbě globálního oteplování je fikce".

Oddělme, prosím, samotnou diskusi o reálnosti globálního oteplování (z čistě odborného hlediska) od diskusí kolem IPCC (to už je na pomezí klimatologie a politiky) nebo dokonce kolem Kjotského protokolu (to už je celkem čistá politika). Jsem klimatolog, nikoli politik nebo ekonom, u žádných jednání IPCC nebo kolem Kjotského protokolu jsem nebyl a na rozdíl od některých lidí nemám ve zvyku rádoby zasvěceně psát o věcech, kterým odborně dost nerozumím. Takže se budu věnovat jen několika výrokům pana Breziny:

Tak za prvé -- zmiňovaný pan Jiří Svoboda není žádný klimatolog. Maximálně tak samozvaný. Není mi známo, že by vystudoval klimatologii a na jeho teoriích je to docela jasně vidět. Zaštítit se takovým "odborníkem", to byl od pana Breziny skutečně krok hodně vedle. To už bych se se stejnou logikou mohl prohlásit třeba za ekonoma jen na základě toho, že měsíc dokážu hospodařit se svou výplatou... Za druhé -- že lidstvo produkuje skleníkové plyny je prostě fakt. Že tyto plyny způsobují jistou "kumulaci" energie v klimatickém systému je rovněž neoddiskutovatelný fakt. Že se tato energie v konečném důsledku změní na teplo a projeví se zvýšením teploty, to je jedna ze základních zákonitostí termodynamických procesů. Je to stejně logické, jako třeba to, že když dáte hrnec s vodou na sporák a zapnete ho, voda se bude ohřívat. Těžko předpokládat, že by se její teplota neměnila nebo že by dokonce klesala. Fyzika už je prostě taková. Bez ohledu na to, jestli jí někdo rozumí nebo ne...

Za třetí -- co píše pan Brezina o pracích McIntyra (mineralog, nikoli klimatolog) a McKitricka (ekonom, nikoli klimatolog) je, mírně řečeno, značně nepřesné. Když pominu nesmysl, že Mannův "Graf vypadá po celé délce jako vodorovná tyč..." (viz odkazy na obrázky níže), tito pánové v podstatě tvrdili, že Mann použil chybně metodu analýzy hlavních komponent a že ta "hokejka" tam vychází hlavně kvůli chybně použité analýze. Mann jejich kritiku vyvrátil, ukázal (zjednodušeně vyjádřeno), že tvar hokejky nevychází z použité metody, ale ze samotných dat. Navíc tito pánové decentně zamlčeli, že jak v Mannově rekonstrukci, tak v jejich "opravené" verzi jsou teploty vzduchu na počátku 21.století výrazně vyšší než jaké vyšly kdykoli ve zpracovávaných řadách. Na tomto místě, je Mannova rekonstrukce do roku 1980 modře, McIntyrova a McKitrickova "oprava" období 1400-1600 žlutě, na počátku 21.století jsme se ovšem pohybovali v hodnotách anomálií +0,4 až +0,6˚C, což je někde na horní hraně výše uvedeného grafu. To je ostatně vidět i z tohoto grafu, kde žlutě je McIntyrova a McKitrickova "oprava" období 1400-1600, zeleně podle McIntyra a McKitricka přepočítaný ("opravený") zbytek Mannovy rekonstrukce (do roku 1980) a červeně je doplněna rekonstrukce podle přístrojových pozorování 1856-2003. Z grafu je jasně vidět, že tvrzení pana Breziny, že "Jejich opravená verze grafu má ve středověku vyšší výchylku než dnes" se prostě nezakládá na pravdě. Nicméně jednu věc bych chtěl zdůraznit. Pánové McIntyre a McKitrick, ač "neklimatologové", učinili alespoň pokus o věcnou a faktickou argumentaci. Ten pokus sice prakticky nikam nevedl, ukázal se jako chybný a ani tak tito pánové nepopřeli teplotní výjimečnost posledních cca 30 let, ale pokus to byl. Zato u nás se pořád jen tlachá...

Za čtvrté -- "A přesná satelitní měření podle Singera nepotvrzují výsledky počítačových modelů klimatu..." Omyl. Satelitní měření dlouhou dobu proměřovala hlavně teploty horní a střední troposféry, zatímco maximální nárůst teploty je detekován při povrchu. Taková stratosféra se naopak dokonce mírně ochlazuje. Podle modelů i podle měření. Pan Singer prostě porovnával dvě poněkud různé věci a zjistil -- že jsou poněkud různé. Nic víc, nic míň.

Za páté -- "Zastánci teorie oteplování jsou tedy ve výrazné menšině. Početní i odborná převaha klimaskeptiků je mimo jakoukoli pochybnost". Skutečnost je úplně opačná, než jak píše pan Brezina. Snažím se sledovat dění ve světové klimatologii, absolvoval jsem řadu i poměrně prestižních klimatologických konferencí, za účasti klimatologů prakticky z celého světa. Zdůrazňuji klimatologů, nikoli mineralogů nebo ekonomů, kteří "fušují" do klimatologie. Byly to konference zaměřené jak na klimatický systém jako takový, tak i na metody statistického zpracování klimatologických dat. Mohu panu Brezinovi důvěrně sdělit, že je to přesně naopak než jak o tom píše. Ten "konsensus", to zdaleka není jen nějakých 2500 lidí, sdružených v IPCC. Přání pana Breziny tady bylo zjevně "otcem myšlenky"...

A konečně za šesté -- tvrzení, že "Oficiální proud klimatologie dostává na výzkum oteplování obrovské sumy peněz ... Vládní klimatologové proto musejí "držet basu" a prezentací patřičně doladěných "politicky korektních" výsledků pomáhat šířit strach." je už jen prachsprostá lež. Zajímalo by mě, jak si pan Brezina konkrétně představuje to "dolaďování"? Falšování dat? Záměrně špatné metodiky zpracování? Záměrně chybné interpretace? Vždyť všechny zásadní výsledky a výstupy jsou publikovány v odborné literatuře a jsou tedy veřejně k dispozici, spousta dat je volně na internetu. I pro pana Brezinu. I on si může zkontrolovat, zda jsou data, metodiky i závěry korektní. Asi tady ale chybí jedna drobnost -- rozumět alespoň trochu klimatologii. Ale jak se zdá, pořád existují lidé, kteří vlastní neschopnost věcné argumentace nad odbornými fakty nahrazují lživými tvrzeními...

Problematika globálního oteplování, změn klimatu a jejich příčin není v žádném případě problém politický nebo ekonomický, ale čistě vědecký. Politickým nebo ekonomickým se stává až v okamžiku, kdy se zeptáme -- co s tím? A kolik nás to bude stát? Ale pak už je to o něčem jiném a ne o klimatologii jako takové.

Klimatologie sama o sobě ale není ani zelená ani modrá. A ani být nesmí. Je ovšem smutné a zároveň trapné, když se zelení s modrými perou a klimatologii používají jako zbraň, aniž by o ní měli nějaké hlubší znalosti...

Na závěr mi dovolte jednu osobní věc. Náš profesor matematiky na gymnáziu nás vždy varoval před polovzdělanci. To jsou lidé, kteří si myslí (a někdy jsou i skálopevně přesvědčeni), že něčemu rozumějí, i když opak je pravda. Nemají potřebné vzdělání ani přehled v problematice, věci schematizují až do absurdní míry, zpravidla se dogmaticky upnou na jednu dílčí věc či teorii (často chybnou) a tou neustále operují a zpravidla filtrují informace podle toho, co se jim hodí a co ne. Byl to moudrý člověk a já už dnes docela dobře chápu, co tím myslel...

Autor je klimatolog

Vytisknout

Obsah vydání | Pátek 22.9. 2006