Tak, a teď si zhmotněme noční vlhký sen: Babiš se ráno taky probudil, uznal že proti němu je až moc lidí a podal demisi.
To je velké vítězství demonstrujících i miliónů jeho dalších odpůrců,
že? Ne tak docela. Babiš odejde z vlády, ale nadále bude mít jeho firma
78 poslanců, i nadále bude řídit vládu. I nadále zůstanou jeho
zaměstnanci holdingu ministry, předsedou vlády bude jmenován nějaký
dobračisko s reputací typu Petra Vokřála, nebo volba padne na ty zcela
úslužné, Brabce nebo Schillerovou.
Holding nepřijde ani o kraje, ani o města. Naopak bude moci nyní zcela
volně brát dotace, ministerstva budou jako na běžícím pásu schvalovat
zákony vyhovující holdingu. Rovnítko mezi "stát" a "Agrofert" zůstane;
akorát už nás nebude mít EU za co honit. Obrovská síla, která se
nashromáždila v demonstracích, se rozplyne - zmizí hlavní cíl.
Aktualizace: Vládkyně Hongkongu zákon o extradici lidí do Číny navzdory protestům statisíců lidí schválí. Carrie Lam, šéfka hongkongské vlády konstatovala, že navzdory rozsáhlým protestům bude zákon o extradici obviněných osob do Číny schválen. Kritici zákona argumentují, že tento zákon prosazuje pekingská vláda a že ho bude používat jako nástroj k deportaci aktivistů, disidentů a politických oponentů do vězení v Číně. Carrie Lam v pondělí uvedla: "Tento zákon neprosazuje Čína. Nedostala jsem ohledně něho z Pekingu žádné instrukce. Odpor vůči tomuto zákonu je nedorozuměním. Zákon prý zabraňuje tomu, aby se Hongkong stal útočištěm pro kriminálníky." ZDE
* * *
Statisíce lidí v neděli pochodovaly Hongkongem, aby daly najevo nesouhlas s vládní předlohou zákona, který by umožnil vydávat lidi do Číny. Kritici se obávají, že by pod záminkou trestních kauz mohli být pronásledováni političtí protivníci režimu v Pekingu.
Jsme okupováni či uzurpováni Západem a bylo by to pod Čínou či Ruskem
daleko lepší? Je Bohumil Kartous jako mluvčí Českých elfů udavač,
protože se tím, že poukazuje na nesmysly a lži na internetu,
identifikuje s dnešním "nepřátelským" režimem České republiky? Je česká
státní moc vůči společnosti zlá a kdo upozorňuje na nedodržování zákonů,
je udavač? Je demokracie absolutní svoboda a nemáte žádné povinnosti,
nic dodržovat nemusíte a máte právo šířit jakékoliv lži a jakoukoliv
nenávist? Je trvalá, nizká, všudypřítomná míra rasistické nenávisti
škodlivá, protože své oběti odlidšťuje? Jestliže budete nadávat židům
či muslimům na internetu, nesete odpovědnost za to, že zase jednou
nějaký vězeňský dozorce v paneláku v Chomutově zastřelí Roma "jako psa"? O
tom a o dalších tématech hovoří v tomto Rozhovoru Britských listů Jan Čulík s Bohumilem
Kartousem. Rozhovor se vysílá v Regionální televizi, která je k
dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od
pátku 7. června 2019.
Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k
dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu
kdekoli. Informace ZDE
Zajímavé informace z posledního průzkumu Kantar pro ČT
- ve věkové kategorii 18-29 vítězí Piráti s 37,5%, ale vítězí i v 30-44 let s 22,5%. - v kategorii 30-44 let má Babiš až neuvěřitelně malých 10,5% - u vysokoškoláků: Piráti 21%, ODS 17%, Babiš 15,5% - domovská základna Babiše je stále jasnější: senioři (44,5%) s nejnižším vzděláním (37,5%) - rozdělení dle velikosti města je málo zřetelné, trochu se vymyká jen Praha, ale ne moc.
Ochota jít k volbám: vysokoškoláci 78%, základní/vyučení 44%. Nejmenší
ochotu jít k volbám deklarují příznivci ANO, největší ODS. (Tedy ještě
více než preference rozhoduje o výsledku schopnost mobilizovat obvyklé
nevoličské vrstvy).
Pevnost přesvědčení: vysoká u ANO (63%), nejnižší u Pirátů (33%) a STAN (29%).
Babiě: Na základě demonstrací se vláda měnit nebude
Miroslav Štěpán v listopadu 1989: „V žádné zemi... neexistuje to, aby patnáctiletý děti určovaly, kdy má odejít prezident nebo kdy má přijít a kdo jím má být. “
Pozn. JČ: Drobným problémem ale je, že všechny příklady, které uvádí Jiří Pehe, jsou z éry autoritářských komunistických režimů, které byly nelegitimní, a proto křehké a nepevné. V demokracii je možno sebevětší demonstrace bagatelizovat poukazem na výsledek všeobecných voleb. V demokracii se totiž vláda skutečně nemění na základě pouličních demonstrací, ale na základě demokratických voleb.
Už
od poledne se 8. června na athénském Náměstí Ústavy (Syntagma) scházeli
lidé demonstrující za práva a normalitu LGBT identit a snahu o jejich
uznání. Na veselý a barevný průvod dohlíželi Afrodité a Dionýsios a
policie pouze dopravní. Obešel se také bez korporátních reklam. Na pódiu
vystoupil třeba občan Uruguaye, který promluvil o progresivitě a
otevřenosti tohoto jihoamerického státu.
Není mnoho současných umělců, po nichž je pojmenovaná galerie,
Antonínu Navrátilovi (8.8.1948 – 6.4.2014) se to povedlo až po smrti, a
to díky jeho rodině a Novému sdružení pražských malířů, jehož byl
členem. Výstavní síň nesoucí jeho jméno, nyní vystavuje tvorbu svého
zakladatele z posledních tří let. JUDr. Antonín Navrátil byl advokát, a
soukromě studoval pouze u Jana Zrzavého. Neznám mnoho umělců
autodidaktů, kteří neprošli žádnou oficiální výtvarnou školou, a přesto
byli schopni vytvořit formálně semknuté, osobité a obsahově celistvé
dílo.
Je to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.
V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.
Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :)
Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70
000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich
čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české
společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou
závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo
serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o
situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je
role Britských listů nezastupitelná.
V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich
čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár
měsíců zkrachujeme. Pokud si přejete, aby byl i nadále v české
společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme,
přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.
Zatímco klesají preference vybrané následnice Angely Merkelové a středolevicová SPD se rozkládá, přibývá spekulací o tom, že příští německý kancléř může vzejít ze strany Zelených, píše Hui Min Neo.
Interpol vydal upozornění ohledně zatykačů na sedm osob na útěku hledaných pro ´environmentální zločiny´ - od ilegální těžby dřeva až po pytlačení slonů.
Skotský ministr rybolovu Fergus Ewing prohlásil, že rybářská stráž "vyzve" irské rybářské lodě, aby "přestaly a upustily" od "ilegálního" rybolovu kolem mořského skaliska Rockall, informují Sarah Burnsová a Pat Leahy.
Súdánské bezpečnostní síly střílely na demonstranty slzným plynem a ostrou municí ve snaze rozehnat protestující, kteří v hlavním městě Chartúmu stavěli barikády.
Důkazy založené na analýze DNA a archeologický výzkum potvrzují vztahy populace na Kanárských ostrovech k severoafrickým Berberům - nikoliv Keltům, jak se dříve věřilo, upozorňuje Vicente G. Olaya.
Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.
Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.
Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.
Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty.
Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů.
Íránská policie provedla razie ve stovkách jídelen, protože nedodržovaly "islámské principy". Mravnostní policie byla nedávno posílena ve snaze vynutit přísné předpisy o oblékání žen.
Tito zoufalí lidé v těchto záběrech zoufale volají o pomoc. Channel 4 News získaly tyto záběry od eritrejských migrantů a uprchlíků. (Lidé prchají ze stalinského režimu v Eritreji, kde je například celoživotní povinná vojenská služba.) Tito lidé jsou vězněni ve vládním libyjském vazebním středisku nedaleko města Zintan. Amatérsky vyrobené transparenty, napsané rajčatovou pastou na prostěradla vypovídají o jejich strašlivém osudu. Tito lidé svědčí o tom, že jsou v tomto vězení postupně zabíjeni. Zatímco se svět k nim obrátil zády.
Do těchto vazebních věznich jsou sváženi uprchlíci, které ve Středozemním moři pochytá libyjská pobřežní stráž, financovaná Evropskou unií. V některých případech se spikli zkorumpovaní vězeňští strážci s pašeráky lidí a mučí tyto lidi ve snaze získat od jejich příbuzných výkupné. Záběry mučení totiž pro příbuzné zveřejňují na sociálních sítích. Jiná vazební střediska se stala přímým terčem útoků místních bojůvek. Jejich cílem je buď uprchlíky okrást, anebo je donutit stát se bojujícími členy jejich jednotek.
Vazební tábor v Zintanu je považován za nejhorší v Libyi. Oficiálně bylo potvrzeno, že od loňského září tu zemřelo více než dvacet vězňů. Hovořili jsme s dvaadvacetiletým Eritrejcem jménem Esfaj:
"My v Zintanu umíráme, hladovíme, máme hlad, trpíme nemocemi. U spousty lidí vznikly duševní choroby. Já nemůžu vysvětlit, co cítím, nemohu se ovládat, protože my umíráme!"
V Libyi je 26 vazebních táborů pro uprchlíky. Většina z nich je rozmístěna kolem hlavního města, Tripolis a kolem pobřežních měst. Ale Zintan je ve vzdálenosti 170 km, v horách, na poušti. Je izolován a zapomenut. Je to místo zlovolného a smrtícího zanedbávání lidí.
Tohle je například ranní fronta na doušek vody. Kohoutky s vodou pouštějí stráže jen na 10 minut denně, a to ve 4 hodiny ráno. Věznění uprchlíci svědčí, že každý dostávají jen jeden pohárek vody denně. A v těchto záběrech někteří už tu frontu nedokáží vydržet a dojde k potyčce.
Nikdo zde neviděl vnější sluneční světlo po dlouhé měsíce. Veškeré jídlo se dodává tímto malým otvorem. Vězni nám sdělili, že dostávají jednu malou krabici kuskusu nebo suchých těstovin pro dva lidi denně. V důsledku toho v táboře vládne hladomor. Lidi tady hladovějí. Avšak úřadům je to jedno.
V tomto táboře stráže do vazebního hangáru vůbec nevstupují. Červi se hemží v obrovské hromadě odpadků a hnijících potravin, kterou stráže nechaly vzniknout v obytném prostoru pro uprchlíky během mnoha týdnů.
Toto jsou záchody. Několik kyblíků z umělé hmoty pro více než 650 lidí.
Toto děsivé zanedbávání lidí vede k epidemiím zápalu plic, svrabu, průjmů a horších nemocí. Všichni tito muži například mají tuberkulózu, která se dá lehce vyléčit šestiměsíčním léčením antibiotiky. Avšak nikdo s potřebnými léky Zintan už po mnoho měsíců nenavštívil. A od loňského září zemřelo na neexistující zdravotní péči 22 osob. Včetně osmiletého chlapečka z Gambie jménem Abdul Aziz Zabuka a jeho otce.
Migranti obviňují Úřad OSN pro uprchlíky, že se na ně vykašlal. UNHCR však sdělil Channel 4 News, že se nevládní organizace v poslední době snažily pomoci, avšak libyjské úřady jim v tom zabránily.
"V Libyi není jediné vazební středisko, které by bylo přijatelné pro ubytování uprchlíků a migrantů. Všechny zadržované osoby by měly být okamžitě propuštěny."
Channel 4 News získaly tyto fotografie lidí, kteří v Zintanu zemřeli. Tito lidé nespáchali žádné trestné činy. Všechno to byli Eritrejci, oficiálně registrovaní jako uprchlíci, kteří mají právo na bezpečný azyl.
Komisař EU odpovědný za migraci nám nedávno sdělil, co si myslí o libyjských táborech:
Dimitris Avramopulos, evropský komisař pro migraci: "Jsou děsivé. Je to ostudné. Pro celý svět."
Reportér: V současnosti Evropská unie financuje libyjské pobřežní stráže. Ty odvážejí uprchlíky do vazebních středisek, o nichž vy říkáte, že by měla být zlikvidována. Uznáváte, že je to děsivá ironie?
Dimitris Avramopulos: Ano.
Reportér: Ale proč se to děje?
V Zintanu končí kolektivní protest křikem společného zoufalství.
"Nás vězní v pekle. Ve spánku se modlíme. Jsme zoufalí, bez naděje. Lidi po celém světě by měli vědět o naší bolesti. Spousta lidí ve vazebním středisku umírá, nejsou schopni vypovědět svůj příběh." Nezletilí, nevinní uprchlíci."
Všichni tito lidé dospěli k názoru, že tu byli záměrně zanecháni, aby zemřeli. A pokud se věci rychle nezlepší, zřejmě mají pravdu.
Druhý evropský audit poukázal kromě problémů Agrofertu i na podobné potíže vzkříšené společnosti Agrotrade (po první zůstalo 600 milionů dluhů), kterou většinově vlastní otec a řídí bratr ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD). Ministr navíc v minulosti sám působil ve zmíněné "rodinné firmě", která podle zjištění investigativního týmu Pirátů a českých novinářů čerpala dvoumilionovou dotaci na drůbežárnu Xaverov. Ministr ovšem důrazně popírá, že by se audit týkal této kauzy.
"Vyzývám mainstreamové komunity v EU, aby volby členů Evropské komise, včetně návrhu polské vlády, pokračovaly nekonfrontačním způsobem," prohlásil prezidentský poradce Krzysztof Szczerski na kongresu "Polska-Wielki Projekt".
Rozumné sdělovací prostředky upozorňovaly během všech ceremonií, připomínajících jak v anglickém Portsmouthu, odkud invaze vyplula, tak v Normandii, kde přistála, nynější pětasedmdesáté výročí "Dne D", spojenecké invaze do Evropy, jíž začala konečná porážka nacistického Německa, jako obrovskou obět tisíců vojáků, kteří byli usmrceni na normandských plážích, pětasedmdesát let dlouhému míru a v posledních desetiletích i sjednocení Evropy v Evropské unii, která je nyní hlupáky nebezpečně znovu ohrožována.
Nyní devadesátiletí až století účastníci invaze do Evropy v červnu 1944 upozorňují, že ne oni, oni nejsou hrdinové a neměli by být oslavováni. Hrdiny byli jejich dvacetiletí kamarádi, kteří byli při invazi v Normandii usmrceni a na něž dnešní devadesátníci stále osobně vzpomínají. Byla ta oběť tisíců lidí nadarmo, protože jsme už zapomněli, že nám spolupráce mnoha národů (na invazi v Normandii se podíleli i Čechoslováci) přinesla dlouhodobý mír a prosperitu? (JČ)
Channel 4 News přinesly reportáž o setkání dvou více než devadesátníků, kteří se před pětasedmdesáti lety měli navzájem usmrtit: Němce, Paula Golze, jemuž bylo v roce 1944 teprve osmnáct, a Angličana Harryho Reida, jemuž bylo tehdy devatenáct.
"Now we are friends." "We are more than that ... we are brothers."
They were prepared to kill each other on D-Day - now a British and a German soldier meet for the first time. pic.twitter.com/3itwk6qGw3
Angličtí a němečtí veteráni z druhé světové války se setkali při vzpomínkových akcích na "Den D":
"Jsem tak rád, že vás vidím a že vás mohu vzít za ruku, a říci, Bůh ti žehnej. Jsme partneři. Kdysi jsme byli na opačných stranách, ale teď jsme společní partneři."
"Samozřejmě!"
" - partneři při znovuvybudování světa."
Mohli se na této pláži před 75 lety navzájem usmrtit, když bylo německému vojáku Paulu Golzovi teprve osmnáct a britskému vojáku Harrymu Reidovi 19.
"Můj selský rozum mi říká, že bylo tehdy mnoho lidí, kteří chtěli mír. A jejich hlasy, jako tak často, byly umlčeny."
"Podívejte se na ty hřbitovy. Ti lidé zemřeli za nás. Teď máme 75 let mír."
Reportérka Olga Kálmánová oznámila kandidaturu na primátorku Budapešti v příštích místních volbách jako nezávislá kandidátka s podporou levicové Demokratické koalice (DK).
Tvrdé střety mezi vládními jednotkami a džihádisty vedly v severovýchodní Sýrii k úmrtí 83 kombatantů. Analytik Wassim Nasr považuje poslední boje za přelomové.
Televize BBC, (kde ty časy jsou) - poté, co věnovala celé jaro 1990 asi čtyřiceti hodinami pořadů nejrůznějším aspektům československé kulturní historie (a přehlídkou českých filmů) - završila tuto sérii věnovanou Československu, živým vysíláním z Václavského náměstí během prvních československých postkomunistických demokratických voleb. Pořad moderoval známý reportér John Simpson. (JČ)
V Polsku se před čtyřmi dny velkolepě připomínalo 30. výročí prvních svobodných voleb. u nás je dnes 29.výročí prvních svobodných voleb v Československu, a od předních politků ani zmínka.
Ruský prezident na okraji Mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradě varoval, že pokud USA nepřijdou v jednacímu stolu, klíčová smlouva jaderných zbraních se zhroutí. Šlo by již o druhý takový pakt za dobu úřadování Donalda Trumpa.
Zástupci řady zemí si připomínají spojenecký výsadek v Normandii před 75 lety gigantickou šou. Ale někteří zapomínají na poučení, která si musíme z 2. světové války vzít, tvrdí Martin Muno.
Francouzský prezident pochválil multilateralismus NATO a Evropské unie, ale vyjádřil i vděčnost Spojeným státům
Francouzský
prezident Emmanuel Macron při vzpomínkových akcích na 75. výročí invaze
západních spojenců protiněmeckým nacistům v "Den D" požadoval přímo od
Donalda Trumpa, aby Trump splnil "příslib Normandie" a podpořil základ
poválečného míru, jako jsou organizace Evropská unie a NATO.
Ve východoanglickém městě Peterborough se ve čtvrtek konaly
doplňovací volby, protože tamější labouristická poslankyně byla odvolána
z funkce za to, že lhala policii ohledně pokuty za nepřiměřeně rychlou
jízdu.
Ve volbách zvítězila Labouristická strana a poslanecké
křeslo si tak udržela, ale jen těsně. Labouristická kandidátka Lisa
Forbes získala 10 484 hlasů a porazila kandidáta Farageovy
ultrapravicové Brexit Party, který získal 9801 hlasů, těsným rozdílem
683 hlasů. Relativně nízké vítězství labouristů bylo způsobeno nejen
nejasnou a nekompetentní politikou Jeremyho Corbyna, ale zřejmě i hněvem
místních lidí nad chováním předchozí labouristické poslankyně. Nicméně
Farageovi ultrapravičáci nezvítězili. Volební účast byla relativně
nízká, 48 procent.
Matteo Salvini, italský ultrapravicový ministr vnitra, ohrožuje
nezávislost italského soudnictví. Salvini zaútočil na tři soudkyně,
které se postavily proti jeho fundamentalistické protiimigrační
politice.
Ve svém boji proti soudcům konstatoval Salvini, že
požádá státní prokuraturu, aby zkoumala, zda se soudci měli zdržet a
neměli vydat rozsudky v případech týkajících se imigrantů, protože
jejich názory jsou v rozporu s italskou vládní politikou ohledně
bezpečnosti a imigrace.
Série selhavších pokusů katalyzovat povstání proti venezuelskému diktátorovi Nicolási Madurovi zanechala opozici i USA v izolaci. Během hodin následujících po oznámení přechodného prezidenta Juana Guaidóa o rebelii z 30. dubna se dezerce klíčových režimních insiderů neuskutečnily. Po selhavším povstání a Guaidóově podpoření jednání s Madurovým režimem začalo být bolestně zřejmé, že opoziční i washingtonští politici nechápou, co motivuje venezuelské ozbrojené síly, napsali Ryan C. Berg a Thiago de Aragão.
Ve středu byl jakékoliv pompy či oznámení odstraněn černý závoj ze sochy Imreho Nagye, po jejím odstranění z náměstí Mučedníků (Vértanúk), píše Ábrahám Vass.
Předlohy zákonů o odvolání ministrů obrany Stěpana Poltoraka, zahraničí Pavla Klimkina a šéfa rozvědky SBU Vasyla Gricaka nezískaly v ukrajinském parlamentu dostatek hlasů. Pro zákon o odvolání Klimkina předložený prezidentem Vladimirem Zelenským hlasovalo 141 poslanců, namísto potřebných 226. Pro odvolání ministra obrany se vyslovilo jen 67 poslanců.
V dubnu 2019 přispěli čtenáři finančně na Britské
listy celkovou částkou 46 611,84 Kč, výdaje však byly 88 231.50 Kč. Prosíme o větší finanční podporu.
Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme
hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat
na minimu.
Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz.
STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ
MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno
zaslat na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo
účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo
nám. 10, Praha 2.Čtenáři mohou přispět
na provoz Britských listů úvěrovou kartou na
adrese www.paypal.com po
jednoduché registraci odesláním částky na adresu
redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí
na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při
poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž
zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500
Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské
sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové
účely osobám, které v ČR platí daně.
