Rozhovor Britských listů 316. Glasgow University mě naučila kriticky myslet

9. 9. 2020

čas čtení < 1 minuta


Na začátku školního roku je vhodná doba pohovořit s Danielem Řezníčkem, absolventem Glasgow University ve Skotsku. Co ho přimělo, že šel studovat do zahraničí, a jaké to má výhody a nevýhody? Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 9. září 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Průběžné zpravodajství

Koronavirus: Česko zaznamenalo za jediný den 1164 infekcí

9. 9. 2020

čas čtení 3 minuty

Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. 9.9.  bylo v ČR registrováno  29 877 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 1164 případů.   V nemocnici je nyní  234 osob a  celkem zemřelo 441 osob.   Číslo R  v ČR je 1,4. Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce.    Nejhůře je na tom Pelhřimov, má 102.35 nákaz na 100 000 obyvatel. Praha má 88.2, Kladno 73.28, Beroun 75.74, Plzeň 88.71. Cheb 57.84, Mělník 51.23, Praha-východ 59.94, Kolín 59.44, Svitavy 56.55, Třebíč 55.95, Hodonín 77.95.

České republice se podařilo dostat na titulní stránku středečního Guardianu: "ČR poprvé zaznamenala 1000 nových denních nákaz"
 

- Italské Bergamo povolává zpět pacienty nakažené koronavirem. Polovina z nich se plně neuzdravila. ZDE  

- AstraZeneca a Oxfordská univerzita pozastavila testy své vysoce očekávané nové vakcíny proti Covidu-19 po zřejmě vážné reakci u jednoho testovaného účastníka v USA. Vědci budou ověřovat všechna bezpečnostní data.

- V zoufalé snaze zabránit vzniku nové velké epidemie koronaviru zakáže od pondělka zákonem londýnská vláda shromažďování více než šesti lidí, a to ve všech prostředích, venku i vevnitř. Za poslední tři dny bylo v Anglii nakaženo téměř 8500 osob. V úterý přidala vláda severoanglické město Bolton k řadě měst s místním uzamčením. Restaurace a hostince tam smějí nyní prodávat jen přes ulici a smějí mít otevřeno pouze od 10 do 17 hodin. Vláda nezvládá testování a trasování. ZD

- Počet nákaz v USA se přes léto zčtyřnásobil na více než 6,2 miliony a počet mrtvých dosáhl více než 186 000 osob.

Nechá Lukašenko zatknout nositelku Nobelovy ceny?

9. 9. 2020

čas čtení 1 minuta

Běloruská laureátka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová sdělila médiím, že ve dvoře jejího domu v Minsku stojí dva autobusy a že všude kolem domu je plno agentů v civilu. Už ji zvonili na dveře, požadují, aby je vpustila do bytu. Alexijevičová je poslední členkou prezidia Koordinační rady běloruské opozice, která ještě zůstává na svobodě. Ostatní jsou buď zatčeni nebo vyhoštěni (případně vypuzeni, jako Pavel Latuško) ze země.

V této souvislosti Světlana Alexijevičová poskytla médiím prohlášení:

„Nejdřív nám ukradli zemi, teď unáší těch nejlepších z nás. Nicméně na místa těch, kdo byl vytržen z naších řad, přijdou jiní. Nepovstala jen Koordinační rada, povstala celá země. Zopakuji to, co říkám vždy. Nepřipravovali jsme převrat. Snažili jsme se zabránit rozkolu v naší zemi. Chtěli jsme, aby ve společnosti začal dialog. Lukašenko říká, že nebude mluvit s ulicí, jenže ulice, to jsou stovky tisíc lidí, kteří každou nedělí a každý den vychází do ulic. Není to ulice, to je národ.“ ZDE
 
Rovněž dnes ráno byl zatčen člen Koordinační rady a štábu neregistrovaného kandidáta Viktora Babaryka právník Maxim Znak. ZDE 

Bělorusko: Zázrak se stále nekoná

9. 9. 2020 / Max Ščur

čas čtení 7 minut

 


Krev s tělem příliš slabé jsou

a nervy s nimi hrají zle;

však církví sotva otřesou,

protože stojí na skále.

T. S. Eliot


Uběhl měsíc od začátku běloruských protestů. Pomalu můžeme bilancovat: 8 mrtvých, desítky nezvěstných, stovky zmrzačených a zraněných, tisíce zatčených a zbitých, a u toho miliony podvedených a zklamaných. Lukašenkův polovojenský režim se nevzdal a jeho slíbený protiútok už je tady. Hlavní aktéři uplynulého měsíce jsou buď vyhoštěni, a to v tom lepším případě, jako zvolená „lidová“ prezidentka Světlana Tichanovská nebo představitelka jejího štábu Olga Kovalkovová nebo členka Babarykova štábu Marie Kolesnikovová (pokud tedy sami preventivně neodjeli ze země jako Veronika Cepkalová s manželem nebo bloggerka Tatjana Martynovová), anebo jsou zatýkáni a obviňováni z organizace masových nepokojů. To se tyká všech, od vůdců dělnických stávkových výborů po podnikatele, a v první řadě členů takzvané Koordinační rady.

Sím, sím, oni tomu nerozumí!

9. 9. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty

Podle Světové zdravotnické organizace je situace s koronavirovou pandemií v ČR opravdu vážná a vládní plán omezovat trasování představuje politováníhodnou chybu. A prakticky všichni ekonomové plus Miloš Zeman (!) důrazně varují před vládou ohlášeným nesystémovým a mimořádně nešťastně načasovaným snižováním daní. - Na všechnu kritiku ovšem premiér Babiš rutinně odpovídá, že dotyční nevědí o čem mluví a jedinou osobou s patřičným přehledem, která může zmíněná témata komentovat, je on sám.

Johnsonův ministr: Ano, chystáme se porušit mezinárodní právo, ale jen trošku

9. 9. 2020

čas čtení 2 minuty

 

Brendan Lewis, Johnsonův konzervativní ministr pro Severní Irsko, přiznal v úterý v londýnské Dolní sněmovně, že se britská vláda chystá porušit mezinárodní dohodu o odchodu Británie z EU uzavřenou loni na podzim Borisem Johnsonem mezi Británií a Evropskou unií a registrovanou u OSN. Prý ji ale poruší "jen trošku". Johnsonovi se nyní dohoda nelíbí kvůli tomu, že vyčleňuje Severní Irsko z Velké Británie a umožňuje mu, aby zůstalo součástí jednotného evropského trhu, což znamená celní prohlídky pro zboží dopravované mezi hlavním britským ostrovem a Severním Irskem. Johnsonovi se nyní tato ustanovení nelíbí, a tak je chce jednostranně pozměnit.

Návrat establishmentu

9. 9. 2020

čas čtení 10 minut

Po celé dekády byly washingtonské think tanky pro administrativu vitálně důležité. Mladí političtí profesionálové, Demokraté i Republikáni, si odsloužili nějaký čas ve vládě, pak odešli do think tanků, kde dále pracovali na svých profesionálních dovednostech a věci znova promýšleli, poté se vrátili do vlády na o něco vyšší úrovni. Zvolení Donalda Trumpa v roce 2016 tento model zablokovalo a otřáslo jeho mechanismem, napsal Robert D. Kaplan.

Mezitím v Absurdistánu 142:

Čemu věříme více: Ježíši, nebo viru?

9. 9. 2020 / Tomasz Oryński

čas čtení 8 minut

Psát o polské politice je každým týdnem větší nuda. Protože kolikrát můžete psát o věcech, které jsou skoro úplně stejné jako ty věci, o kterých jste už několikrát psali? Kanalizační trubice pod řekou Vislou ve Varšavě praskla, do řeky tečou výkaly a strana Právo a spravedlnost z toho obvǐňuje opozičního primátora Rafała Trzaskowského? To se přece stalo už před rokem. S tím rozdílem, že teď  strana Právo a spravedlnost hackersky pronikla do internetové domény nového politického hnutí, které zakládá Trzaskowski, a umístila tam počitadlo litrů výkalů, které ve Varšavě vytékají do řeky.   

Stačí nám web? Anebo známkovací slova? (Bez nositelů odpovědnosti za jejich poselství)?

9. 9. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 7 minut

  


(Copak už vůbec nepostrádáme závažnou sugesci prezentující v řečově působivém „zvěstovateli“ údiv nad světem?)

((Ilustrace jedním příběhem toho, že vypravěč by mnou zvolené téma mnohem působivěji zvládl než autor tímto textem.))

Začněme nevinně. Copak je třeba „Sahul“? (A nepleťme to – pokud vůbec – se „Sahelem“! [Což je potom podsaharská oblast Afriky.])

Milí čtenáři a příznivci Britských listů

7. 6. 2020

čas čtení 2 minuty

Je  to poněkud trapné, ale musíme znovu zdůraznit, že za nynější míry finanční podpory od čtenářů Britské listy do několika měsíců skončí.

V nynější stále se zhoršující domácí české politické situaci jsou Britské listy jedním z mála seriozních a nezávislých informačních zdrojů, přinášející do uzavřeného českého prostředí otevřenou debatu z vnějšího světa a neúplatnou analýzu domácích poměrů, která není závislá na žádné kmenové příslušnosti znesvářených domácích aktivistických skupin.

Ano, samozřejmě, nezávislé myšlení bolí. Vždycky se pobavím nad občasnými zuřivými reakcemi od čtenářů s klapkami na očích a uších, kteří nám důrazně oznamují, že přestávají Britské listy číst, jako by jejich čtením dělali NÁM milost. Jestliže se však někdo zuřivě rozhodne odstřihnout se od seriozních, otevřených informací z vnějšího světa, je to jeho blbost... :) 

Vydávání Britských listů není zadarmo. Potřebujeme na jejich provoz přibližně 70 000 Kč měsíčně a v tom ohledu plně závisíme na finanční podpoře našich čtenářů. Zvlášť v dnešní době, když už v kmenově rozdělené české společnosti existuje jen minimum informačních zdrojů, které nejsou závislé na nějakém oligarchovi či politickém seskupení, a je jen málo serverů jako Britské listy, které přinášejí otevřené a věcné informace o situaci v zahraničí, která výrazně ovlivňuje to, co se děje v ČR, je role Britských listů nezastupitelná.

V současnosti však nevybereme měsíčně tolik drobných příspěvků od našich čtenářů, aby nám finanční rezerva neklesala. V takovéto situaci do pár měsíců zkrachujeme.  Pokud si přejete, aby byl i nadále v české společnosti slyšen nezastupitelný hlas Britských listů, prosíme, přispívejte pravidelně na jejich provoz částkou cca 200 Kč měsíčně.

Děkujeme

Britské listy

Rozhovor Britských listů 315. Bezbariérový přístup nemáme. Na invalidy se kašle

15. 9. 2020

čas čtení 1 minuta

Aktualizace: Paní Cinové ze Šluknova v pondělí 14. 9. 2020 zemřel manžel. Jeho zdravotni stav invalidy se zhoršil, když se pokoušel tahat v bytě plném bariér invalidního syna z jeho kolečkového křesla na záchod a do koupelny. Panu Cinovi bylo šedesát let. "Absolutně nevím, co si počnu," píše paní Cinová.



"V každém paneláku tady na tomto sídlišti je minimálně jeden vozíčkář. Nikdo s tím nic nedělá. A to jsou lidi, kteří tady bydlí léta," říká paní Marie Cinová ze Šluknova, která má invalidního syna, sama je invalida, stejně jako jeji manžel, kardiak nyní v nemocnici čekající na operaci. Paní Cinová myje syna u dřezu v kuchyni, protože se s vozíčkem nedostane do miniaturní koupelny. Potřebuje rozšíření koupelnových dveří, avšak nikdo jí - ani jiným - nepomůže. Leda spoluobčané? Ale měli by suplovat to, co je zcela jistě povinnost státu? Číslo účtu paní Cinové je 2113754545/2700. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 4. září 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

"Stádní imunita" není strategie

9. 9. 2020

čas čtení 2 minuty

Jedno z nejzáludnějších nepochopení pandemie se blíží explicitní národní politice. Washington Post informoval, že vysoce postavený Trumpův poradce Scott Atlas vyzývá Bílý dům, aby podpořil kontroverzní strategii "stádní imunity". Atlas následně zprávu popřel, ačkoliv během vystoupení na Fox News jako komentátor soustavně prosazoval okrajové přístupy, které jdou se zmíněnou myšlenkou ruku v ruce: Jmenovitě, že plošná karanténa ve městech a státech vede k vyššímu počtu úmrtí než samotný koronavirus, upozorňuje James Hamblin.

Má stát povinnost pomoci svým invalidním občanům, aby mohli normálněji existovat? Mnoho Čechů si to zjevně nemyslí

7. 9. 2020 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty


Představte si, že máte ochrnutou dolní část těla, musíte sedět na kolečkovém křesle, vaše matka i otec jsou invalidi a potřebujete-li se dostat k lékaři, musíte nějak zdolat tyto schody (viz fotografie výše). Co uděláte? Žádné řešení.

Tato fotografie je z videorozhovoru s paní Marií Cinovou ze Šluknova, ze sídliště, kde podle jejího svědectví "skoro v každém zdejším paneláku je invalida na kolečkovém křesle, bezbariérový přístup však není".

Zapojte se, je vás třeba

Diskutujte na Britských listech

18. 4. 2017 / Bohumil Kartous

čas čtení 2 minuty

Vážení čtenáři Britských listů, rozhodli jsme se zpřístupnit těm, kdo pravidelně přispívají na provoz jednoho z mála nezávislých médií v ČR diskuse pod články. Rozhodli jsme se tak učinit proto, aby lidé, kteří mají velký podíl na více než dvacetileté existenci Britských listů, měli možnost vyjádřit se přímo k jejich obsahu a přispět svým úhlem pohledu. Od omezení na platící čtenáře si slibujeme též minimalizaci nenávistných, bigotních a scestných komentářů, které vytvářejí z internetových diskusí skládku mentálního odpadu. Sledovat diskuse a hodnotit příspěvky v nich bude mít nicméně možnost každý návštěvník.

Není to ale zabezpečení, které by výskyt digitální pitomosti či zneužití pro propagandistické účely dokázalo eliminovat úplně. Budeme proto diskuse redigovat a příspěvky, které budou obsahovat nepřijatelný materiál (e.g. rasistické výzvy, urážky ad hominem, výzvy násilného charakteru, replikaci prokazatelně konspiračních bludů), budou bez pardonu odstraňovány.

Přístup k diskusím je jednoduchý. Pokud budete mít zájem o diskuse, zaregistrujte se v systému a proveďte vybranou platbu (dle doby trvání přístupu k diskusím). Platby probíhají prostřednictvím systému GoPay. Poté budete mít přístup k diskusím na dobu, kterou jste si předplatili. V případě technických problémů se prosím obracejte na programátora Britských listů Michala Panocha: michal@panoch.net.

Prosíme pravidelné přispěvatele Britským listům, aby možnosti využili a aby přenesli své platby do nového systému, jenž jim umožní přístup k diskusím. Zároveň vyzýváme ostatní čtenáře, aby tuto možnost zvážili. Víme, že Britské listy čte řada velmi zajímavých lidí a velmi oceníme, pokud se podaří na webu Britských listů vytvořit silnou komunitu lidí, kterým vyhovuje kritický přístup a unavuje je digitální spad. Zajímavé příspěvky v diskusích budeme redakčně zpracovávat a vydávat jako samostatné texty. 

Vážení čtenáři, věříme, že se naše rozhodnutí ukáže jako správné a že diskuse přispějí jak k pluralitě relevantních názorů, tak k dlouhodobé udržitelnosti Britských listů. 

Nový čínský konsensus v EU

9. 9. 2020

čas čtení 1 minuta

Od nástupu koronavirové krize v EU vznikla nová konvergence ohledně hodnocení výzev, jaké pro Evropu představuje Čína, píše Janka Oertelová.

Ceny ropy kolabují

9. 9. 2020

čas čtení 1 minuta

Ceny ropy v USA v úterý klesly o 9 %, což je nejhorší propad od poloviny května. Ropa se propadla na cenu 36,16 dolaru za barel, což je nejníže za tři měsíce. Ropa typu Brent spadla pod 40 dolarů poprvé od konce června, informuje Matt Egan.

Bělorusko: Opoziční politička Maria Kolesnikova byla unesena z ulice v Minsku

8. 9. 2020

čas čtení 2 minuty

Aktualizace: Běloruská opoziční aktivistka Maria Kolesnikova roztrhala svůj cestovní pas, aby nemohla být deportována z Běloruska. Poté, co byla v pondělí s dalšími dvěma opozičními kolegy unesena na ulici v Minsku, byli tito tři aktivisté odvezeni na hranici s Ukrajinou a dorazili tam ve čtyři hodiny ráno. Kolesnikova odmítla překročit hranici a roztrhala svůj cestovní pas. Náměstek ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko napsal na Facebooku, že Kolesnikova "úspěšně zabránila své násilné deportaci z její rodné země."

Aktivisté, kteří byli vezeni s ni, Anton Rodněnkov a Ivan Kravcov - jsou zřejmě na Ukrajině. Oficiální běloruská tisková kancelář Belta uvádí, že Kolesnikovou vyhodili z auta, které dále přejelo bez ní ukrajinskou hranici. Prý ji zatkly běloruské pohraniční stráže, ale činitelé nepotvrdili, co se na hranici stalo a není jasné, kde Kolesnikova je.

"Kolesnikova nebyla zadržena. Nemohu říci konkrétně, kde je, ale zadržena nebyla, řekl Anton Bychokovskij, mluvčí běloruské pohraniční stráže. Německo a Británie požadují odpovědi ohledně Kolesnikové od běloruských úřadů. ZDE 


* * *

Neidentifikovaní maskovaní muži unesli v pondělí Mariu Kolesnikovou, čelnou běloruskou opoziční političku, z ulice v centru Minsku a odvezli ji v neoznačené dodávce. Kolesnikova byla unesena nedlouho po desáté hodině dopoledne na ulici nedaleko minského národního muzea. Tři další členové opoziční koordinační rady také zmizeli. Jde zřejmě o pokus úřadů zlikvidovat protestní hnutí.

Boris Johnson: Dohoda o brexitu byla vždycky nesmyslná

8. 9. 2020

čas čtení 2 minuty



Opravdu už všichni všechno zapomněli? Opravdu se všichni už zbláznili, ptá se novinář Otto English.

Boris Johnson se loni před prosincovými volbami vychloubal, že má "naprosto dokonale hotovou" dohodu o odchodu Británie z EU. Teď, jak píše poněkud šílená ultrakonzervativní stoka jménem Daily Telegraph, podle Johnsona "byla tato mezinárodní dohoda vždycky nesmyslná".

Studie: 60 000 Britů trpí "dlouhým covidem" po dobu delší než čtvrt roku

8. 9. 2020

čas čtení 2 minuty

 

Vědci poukazují na to, že pacienti s dlouhodobými příznaky jsou systémem zapomínáni. Je pro ně obtížné nalézt pomoc

Až 60 000 Britů zřejmě trpí "dlouhým covidem", mají příznaky po dobu delší než tři měsíce a nedostává se jim zdravotní péče a pomoci pro uzdravení od dlouhých a ochromujících příznaků.

Tim Spector, profesor genetické epidemiologie v King´s College v Londýně, který řídí studii příznaků covidu pomocí internetové aplikace, uvedl, že asi 300 000 Britů svědčí o tom, že mají příznaky nemoci déle než měsíc.

Rozhovor Britských listů 313. Jak český stát nechává těžkého invalidu bez pomoci

28. 8. 2020

čas čtení 2 minuty



Drastickým příkladem toho, jak vážně nemocní občané v České republice zjevně propadávají dírami v nedokonalé sociální síti, je příběh těžkého invalidy Jiřího Lofa. Pan Lof, řidič, je vážně postižen cukrovkou, a ischemickou srdeční chorobou. V létě 2019 utrpěl infarkt a v prosinci 2019 mu byla amputována noha. V současnosti leží v nemocnici a čeká na srdeční operaci, mají mu udělat bypass. Jak svědčí v tomto rozhovoru z nemocnice, nezemřel pouze díky opakované finanční pomoci čtenářů Britských listů, protože sociální úřad na Praze 4 mu nepomůže, zřejmě ho tam považují za simulanta. Potíž je, že pan Lof bude po operaci zřejmě znovu potřebovat finanční pomoc, protože z nemocnice nemá kam jít. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 28. srpna 2020. Číslo účtu, kam můžete přispívat: 115-7329620207/0100

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE


Tento týden nám pan Lof napsal:

Vážený pane Čuliku,
Moc děkuji za pomoc a podporu, lidé pomohli, zvládl se uhradit nájem za červenec, na srpen bohužel nemám, tak jsem zase v panice co dělat.
V tuhle chvíli jsem v nemocnici, čekám na operaci srdce, budou mi dělat bypass. 
Po operaci bych měl na 6-8 týdnů do lázní ale copak můžu? Nemůžu. Nemůžu si to dovolit, protože nemám za co. Stát stále nezajímám. A stálé žebrání a prošení mě ničí, celé dny v depresi čumím do zdi a jen bulim. Nemám sílu se zabít, i když vím že mi to dost lidí přeje. A už nemám ani sílu žít a bojovat. 
Zítra možná pozítří mě čeká operace, když přežiju, tak nevím vůbec co dál.
Proto prosím o pomoc a žebrám. Nikdo jiný mi nepomůže. 
Omlouvám se že je to tak chaoticky napsané už jsem psát nechtěl, ale nemám koho jiného, kdo by mi pomohl.

V současnosti je pro politiky nejdůležitější občanskou ctností pokora

7. 9. 2020

čas čtení 8 minut

Foto: Osmnáctiletý Michael Sandel v debatě s Ronaldem Reaganem v roce 1971

"Populistická reakce posledních let je revoluce proti tyranii zásluh tak, jak ji zažívají ti, kteří mají pocit, že jsou ponižováni meritokracií a celým tímhle politickým projektem."


"Jednou autentickou věcí na Donaldu Trumpovi je jeho hluboký pocit nejistoty a nenávisti vůči elitám, o nichž zastává názor, že jím po celý jeho život pohrdaly. To poskytuje velmi důležitý klíč k porozumění tomu, proč je pro mnoho lidí Trump tak atraktivní."

"I jestliže bude nyní Trump poražen, Demokratická strana nebude úspěšná, pokud nezmění svůj postoj a nezačne věnovat větší pozornost legitimnímu pocitu křivdy, k němuž pokroková politika přispěla během globalizace."

Pozn. red.: Přesně toto říká moudře v tomto Rozhovoru Britských listů Václav Žák: Demokracie v ČR za posledních třicet let byla pro tolik lidí zklamáním, že politikové lidem prostě nenaslouchají. Proto populismus sílí.

* * *

Michaelu Sandelovi bylo osmnáct let, když se mu dostalo první podstatné lekce o politice. Tento budoucí filozof byl předsedou studentské organizace na střední škole v Palisades v Kalifornii, v době, kdy Ronald Reagan, tehdy guvernér Kalifornie, bydlel v témže městě. Seběvědomý Sandel ho v roce 1971 pozval k debatě před 2400 levicově nakloněnými teenagery. Bylo to v době, kdy vrcholila válka ve Vietnamu, která zradikalizovala celou generaci, a jakákoliv škola byla pro konzervativce nepřátelským územím. K Sandelově překvapení Reagan hozenou rukavici akceptoval a přijel do jeho školy v černé limuzíně. Debata, která následovala, očekávání mladého Sandela zmařila.

Alexej Navalnyj se probudil z uměle vyvolaného komatu

8. 9. 2020

čas čtení 1 minuta

 

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj byl lékaři v berlínské nemocnici probuzen z uměle vyvolaného komatu a reaguje na řeč, konstatovala nemocnice. Berlínská nemocnice Charité, která léčí Navalného od 22. srpna, uvedla, že se jeho zdravotní stav zlepšuje a že už také přestává být závislý na mechanické ventilaci. Podle nemocnice je prý však příliš brzo určit dlouhodobé dopady jeho vážné otravy. Lékaři zůstávají v kontaktu s manželkou Alexeje Navalného. Po konzultaci s ní bude rozhodnutí o informacích o jeho zdravotním stavu, které mají být zveřejněny, činěno v souladu s jeho přáním.

Západní politikové a mnozí Rusové vyjádřili zděšení nad prvním použitím zakázané chemické zbraně proti známému opozičnímu politikovi na ruském území.

V Německu se jedná o tom, zda po útoku na Navalného jedem nemají být zavedeny sankce proti dostavbě ruského plynovodu Nord Stream 2. Projekt je téměř z 90 procent dokončen a je považován za hlavní sloup ruské energetické strategie. Jeho prostřednictvím se měla zdvojnásobit dodávka ruského zemního plynu do Německa.

Podrobnosti v angličtině ZDE

 

Trumpova Amerika: nezvládnutá pandemie, vysoká nezaměstnanost a propastné rozdíly v příjmech

8. 9. 2020

čas čtení 4 minuty

Více než čtvrtina zaměstnanců se obává, že kvůli pandemii přijde o zaměstnání, což je podle poznatků Gallupova ústavu o 15 procent více než v loňském roce. To znamená, že se počet těchto lidí téměř zdvojnásobil. Mnozí se také obávají snížení svých mezd. Zhruba 27 milionů amerických zaměstnanců nyní dostává dávky v nezaměstnanosti. Zatímco vláda hlásí zlepšení, co se počtu nezaměstnaných týče (8,4 procenta), tato cifra je o něco vyšší, nemluvě o tom, že jde o vysoké číslo, píše Juan Cole.

Rozhovor Britských listů 314. Zvítězí demokracie, anebo populistické diktatury?

2. 9. 2020

čas čtení < 1 minuta



V souvislosti se zhoršujícími se vztahy mezi Čínou a Českou republikou hovoří Bohumil Kartous v tomto Rozhovoru Britských listů s ministrem zahraničí České republiky Tomášem Petříčkem o strategii české zahraniční politiky v atmosféře zhoršujících se mezinárodních poměrů. Tento Rozhovor Britských listů se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 2. září 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Všichni extremisté nás ohrožují, ale skutečně bát bychom se nyní měli radikální pravice

8. 9. 2020

čas čtení 5 minut


V nynější situaci je boj proti radikální pravici bojem za záchranu liberální demokracie, píše Nick Cohen. Boj proti extremní levici je bojem za spravedlnost pro jednotlivce, jemuž je upírána svoboda vyjádřit své názory, aniž by poststalinští inkvizitoři požadovali, aby se přiznal ke svým ideologickým zločinům, nebo přijde o zaměstnání.

Co kdyby televizní zpravodajství nechalo daleko více hovořit obyčejné lidi?

8. 9. 2020

čas čtení 5 minut

Důvodem, proč jsou lidi v ČR často rozčarováni postkomunistickou demokracií, je, že politikové je neposlouchají a dělají si léta jen to, co přijde vhod jim. K tomu přistupují i pražští novináři, kteří mají pocit, že jsou věrozvěsti, a musejí lidem vysvětlovat, jak všechno je. Co kdyby se novináři lidí víc ptali a dávali je do centra pozornosti svých reportáží? Pokusili jsme se o to v těchto dnech v Rozhovorech Britských listů interviewy s panem Lofem a paní Cinovou. Zdá se ale, že čtenáře osobní osudy lidí, které výrazně osvětlují zásadní aspekty života české společnosti, příliš nezajímají. Daleko více jsou fascinováni poněkud nesmyslnými  ideologickými konflikty různých politických kmenů. - Nebo ne? (JČ)

Představte si nový typ televizního zpravodajství, v jehož čele by byly události, které postihují obyčejné lidi v jejich komunitách, nikoliv žvanění moderátorů a reportérů ve studiu. Co kdyby se před kamerou začali objevovat normální lidi, prezentovaní jako lidské bytosti,  ne jen jako segmenty zpravodajské reportáže? A co kdyby lidi, kteří dělají zpravodajství, autenticky informovali o diverzitě v zemi, o níž informují, píše video editor deníku Guardian John Domokos. Pokračuje:

Pracujeme na experimentálním novém videoprojektu pro deník Guardian a hledáme lidi, kteří by chtěli svědčit o sociálních problémech, které postihují jejich život. Stavíme na mnohaleté zkušenosti, kdy se snažíme dělat novinářské video reportáže jinak, prostřednictví observačního, narativního přístupu, anebo informování o politice prostřednictvím hlasů obyčejných lidí, nikoliv politiků.

Bělorusko: V Minsku se objevil bezpečnostní personál v zelených uniformách bez označení

7. 9. 2020

čas čtení 1 minuta

V Minsku se 5. září poprvé objevil bezpečnostní personál v neoznačených zelených uniformách. Údajně jde o běloruskou pořádkovou policii (OMON) v nových uniformách. Nosí na těle ruské kamery Dozor - model, který používají ruská policie a jednotky ministerstva vnitra, stejně jako běloruský OMON. Ten v minulosti nosil černé uniformy s identifikačním označením. Není jasné, proč by měnil uniformy a odstraňoval z nich označení. Může jít o vytvoření podmínek pro příchod ruského bezpečnostního personálu v podobných uniformách, píše George Barros.

Myš, která (arogantně) řvala: Ideologicky posedlý Johnson se rozhodl zrušit už podepsanou dohodu o odchodu Británie z EU

7. 9. 2020 / Jan Čulík

čas čtení 4 minuty

Aktualizace: Michel Barnier, hlavní vyjednavač EU pro brexit, vyjádřil obavy nad plánem Borise Johnsona nedodržet schválenou a podepsanou dohodu o odchodu Británie z EU. Zdůraznil, že plná realizace této uzavřené a schválené mezinárodní dohody je životně důležitá pro to, aby nevznikla pevná hranice na irském ostrově. To je podmínkou míru of ukončení severoirského konfliktu i podmínkou pro jednotnou a koherentní ekonomiku na celém ostrově a také pro respekt vůči jednotnému evropskému trhu. "Všechno, co bylo podepsáno, musí být respektováno," řekl Barnier ve francouzském rozhlase. "Vyžadujeme, docela jednoduše a klidně, a do samého konce, aby politické závazky v textu, které Boris Johnson schválil, byly právně zahrnuty v této dohodě," řekl Barnier. ZDE 

Porušení jakýchkoliv podmínek právní dohody Británie z EU o odchodu Británie z EU by posílilo argumentaci pro rozpad Spojeného království, varovala Skotská nacionální strana. Nedodržení uzavřené dohody hrozí kolapsem rozhovorů o obchodní dohodě mezi EU a Británií a to by způsobilo trtvalé škody skotské ekonomice a skotské zaměstnanosti uprostřed pandemie. Ian Blackford, šéf poslaneckého klubu SNP v Dolní sněmovně zdůraznil: "Vyhrožováním, že nesplní povinnosti Británie vyplývající z mezinárodní dohody a vnucením katastrofického brexitu bez dohody na Skotsko proti naší vůli dokazuje pan premiér, že mu nelze důvěřovat a podtrhuje to nutnost, aby se Skotsko stalo nezávislou zemí." ZDE  

* * *

Potrhlý a nekompetentní londýnský "premiér" Boris Johnson připravuje nový zákon, který zruší už uzavřenou právní dohodu mezi Británií a EU o odchodu Británie s EU, týkající se zvláštního uspořádání pro Severní Irsko, které v loni podepsané právně platné dohodě Johnson v podstatě přenechal Evropské unii. Existoval totiž neřešitelný problém: Obnova hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou jako hranice mezi Británií a EU, hranice, která desítky let neexistovala, by znamenala obnovení severoirského terorismu. Právě proto se loni Johnson dohodl s tehdejším premiérem Irské republiky Leo Varadakarem, že hranice mezi Británií a EU budou v Irském moři a že Severní Irsko v podstatě zůstane součástí jednotného evropského trhu. Znamená to, že se Johnson zavázal, že zboží vyvážené z hlavního britského ostrova do Severního Irska a obráceně bude muset procházet celní prohlídkou. Tuto dohodu chce nyní Johnson zrušit.

Podle deníku Financial Times, který tuto informaci zveřejnil jako první, chce Johnsonova vláda provést tyto změny při plném vědomí, že tím poruší uzavřenou mezinárodní dohodu. ZDE

Průběžné zpravodajství

Británie zaznamenala náhlý rekordní nárůst koronavirových infekcí

7. 9. 2020

čas čtení 6 minut

- Údaje MZČR o průběhu pandemie v Česku ZDE. 6.9.  bylo v ČR registrováno  28 156 nakažených, je to nárůst za posledních 24 hodin o 411 případů.   V nemocnici je nyní  204 osob a  celkem zemřelo 436 osob.   Číslo R  v ČR je 1,3. Číslo R vyšší než 1 znamená exponenciální šíření infekce.   


- Hlavním důvodem, proč Američané nenosí roušky, je, že "je naše právo jako Američanů je nenosit," zjistil průzkum veřejného mínění. Důvodem, proč až 20 procent Američanů stále nenosí roušky, je "americký individualismus", uvádí výzkumná organizce Brookings. Čtyřicet procent Američanů trvdí, že "nenosí roušky, protože je to mé právo jako Američana je nenosit." Celkem 64 procent Američanů zastává názor, že jejich právo nenosit roušku je důležitější než riziko, že sami onemocní, nebo nakazí druhé lidi.

- Pět učitelů ve škole v anglickém hrabství Suffolk bylo nakaženo koronavirem. Škola v Haverhillu byla uzavřena. Rodiče v městě Middlesborough byli také varování, že je infekce ve třech tamějších školách. V Cardiffu bylo posláno do karantény 30 žáků ve škole Usgol Bro Edern. K nákazám dochází poté, co se anglické děti vrátily do školy před týdnem.

- Čelný francouzský epidemiolog Antoine Fontenet varuje, že pokud počet nákaz ve Francii dál poroste tak, jak roste nyní, v několika regionech bude v prosinci Francie čelit "kritické situaci".

Rozhovor Britských listů 311. Vstup ČR do EU znamenal mimořádné posílení jejího vlivu

21. 8. 2020

čas čtení < 1 minuta



21. srpen, den výročí vojenské okupace Československa pěti státy Varšavské smlouvy vedené Sovětským svazem, je myslíme vhodnou dobou uvědomit si, že dnes už Česká republika nestojí mezinárodně sama jako kůl v plotě, vystavená kdejakému agresorovi, protože je členem vlivného uskupení, Evropské unie. Bohumil Kartous hovoří o mezinárodním vlivu České republiky v rámci EU s Vladimírem Špidlou, bývalým českým premiérem a komisařem Evropské unie. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od pátku 21. srpna 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Pandi, komu pandi, aneb O snižování odstrašujícího potenciálu

7. 9. 2020 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty

Vítězství Miloše Zemana v roce 2013 prokázalo, že navzdory takřka čtvrtstoletí demokracie lze v ČR vyhrát volby rozdmýcháváním nenávisti a protiněmeckým štvaním. Krátce poté opustili český mediální trh němečtí investoři. Po Krtečkově cestě do Pekingu atd. ovšem navzdory planým slibům západní investory nenahradili Číňané. Po Jezevcových cestách do Moskvy je nezastoupili ani Rusové, neboť ti kromě Petrohradu a Moskvy nejsou schopni v civilním sektoru investovat už téměř do ničeho. Nicméně po právě skončené návštěvě delegace v čele s předsedou Senátu Vystrčilem na Tchaj-wanu atraktivita české kotliny pro investory opět poněkud vzrostla.

Výzva racionalitě, anebo jen vůči „tradici“? Učit už jenom „na dálku“?

7. 9. 2020 / Miloš Dokulil

čas čtení 7 minut

(„Na okraj“ omezené hodnoty vyučování prostřednictvím elektronických médií.)

V různých oblastech lidského poznávání reality registrujeme nejednou jevy, s nimiž si třeba zrovna nevíme rady, anebo – když nečekaně konstatujeme určitý jev – dál nepátráme po možných dalších „souvislostech“ či „významech“. Vždyť si již nejméně čtvrt století skoro všechno pohotově (a málem „podvědomě“) „vyklikáme“, že? A „jaksi“ nám – už předem – stačí, že „nějak“ víme, OČ „ASI“ běží, čeho se „TO či ONO“ týká, jak se tomu třeba říká „odborně“, s jakými principy bychom ten nějaký jev či proces měli spojovat… a již doprovodně jako kdyby vůbec se nemělo navíc jednat o to, PROČPAK ASI se může to či ono jevit nebo probíhat zrovna tak, jak má odborná sféra za to, že se to právě většinově prezentuje. (Ne že by někdy nebyly některé informační zdroje přece jen poněkud – či více – kulhající za posledními zatím ověřenými poznatky z dané oblasti možného či nějak zaregistrovaného zkoumání.)

Biologické hodiny mužů a žen "tikají" různě

7. 9. 2020

čas čtení 1 minuta

Dvojice výzkumníků z University of Pennsylvania analyzovala články autorů studujících lidské biologické hodiny. Přitom objevila jednu věc: Existují rozdíly mezi pohlavími. Seán Anderson a Garret FitzGeralt publikovali své zjištění v časopise Science.

Jak Indie rozvrátila čínské záměry v Himálaji

7. 9. 2020

čas čtení 2 minuty

Poté co Indie ve dnech 29.-30. srpna usvědčila čínské ozbrojené síly v oblasti Rezang La v Himálaji z blafování, připravila se na dlouhodobé soupeření v Ladaku, přičemž komunikační linie vedoucí k frontě nejsou vystaveny čínskému obtěžování, napsal Shisir Gupta.

Rozhovor Britských listů 312. Nečekejme, že v Bělorusku nutně vznikne demokracie

24. 8. 2020

čas čtení 1 minuta


Bělorusové mají plné zuby diktátora Alexandra Lukašenka, především kvůli jeho šokujícímu zanedbání koronavirové krize i v důsledku jiných šokujících aspektů jeho režimu, avšak nečekejme, že v Bělorusku nutně vznikne demokracie západního stylu. Jak v reportáži Channel 4 News řekla jedna demonstrantka v Minsku: "My nedemonstrujeme pro žádnou ideologii. Chceme prostě být svobodní." Velká část běloruského obyvatelstva má velmi přátelské vztahy s Ruskem, i když mladá generace dnes ví, v důsledku své mobility, jaké je to v zemích Evropské unie. Avšak není vyloučeno, že lukašenkovský režim bude pokračovat, pokud by byl Lukašenko svržen, jen s jinou loutkou v čele. O tomto a dalších aspektech běloruské revoluce hovoří Bohumil Kartous s analytikem Asociace pro mezinárodní otázky Michalem Lebduškou. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 26. srpna 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Rozhovor Britských listů 310. Vzbouření v Bělorusku je jako československá Sametová revoluce

18. 8. 2020

čas čtení 1 minuta



(For English, scroll below. This interview is in English with Czech subtitles)

Aleś Michalevič byl hlavním opozičním kandidátem v běloruských volbách r. 2010, byl proto zatčen a mučen. Dostal politický azyl v České republice. Teď je zpět v Minsku a v tomto Rozhovoru Britských listů s ním hovoří Jan Čulík o průběhu a vyhlídkách tamější nynější demokratické revoluce. Rozhovor se vysílá na Regionální televizi, která je k dispozici satelitem, pozemním vysíláním a na kabelu i na internetu, od středy 19. srpna 2020.

Aleś Michalevich was the main opposition candidate in the 2010 general election in Belarus. He was therefore arrested and tortured. He escaped to the Czech Republic where he was given political asylum. He is now back in Minsk. Jan Čulík discusses the progress and the prospects of the ongoing democratic revolution in Belarus in this Britské listy Interview, which is broadcast on the Czech cable TV station Regionalnitelevize.cz from Wedesday 19th August 2020.

Všechny Rozhovory Britských listů jsou nyní k dispozici ke stažení v audiu jako podcasty, k poslechu na vašem mobilu kdekoli. Informace ZDE

Vietnam a Japonsko po odchodu Abeho udrží své strategické vztahy

7. 9. 2020

čas čtení 3 minuty

Coby nejdéle úřadující japonský premiér za sebou odcházející Šinzo Abe zanechává velkolepý diplomatický odkaz, přičemž jedním z nejvýraznějších rysů je navázání strategických vztahů s Vietnamem. Jeho odstoupení tedy nese sebou řadu implikací pro oba státy, upozorňuje Phuong Phamová.

Hospodaření OSBL za srpen 2020

4. 9. 2020

čas čtení 1 minuta


V srpnu 2020 přispěli čtenáři finančně na Britské listy celkovou částkou 48 845.51 Kč,  výdaje byly (jako každý měsíc) 61 731.50  Kč.

Děkujeme mnohokrát čtenářům za vydatnou podporu v červnu 2020. Bohužel, přes léto 2020 jsme se dostali do výrazného deficitu. 

MNOHOKRÁT děkujeme všem věrným čtenářům, kteří na provoz Britských listů finančně přispívají, - ale jak vidíte z výše uvedeného grafu,  směřujeme k nule. Trvale potřebujeme poněkud vyšší, pravidelnou finanční podporu. Děkujeme.

Potřebujeme normálně cca 80 000 Kč měsíčně na provoz. STAČILO BY, KDYBY Z 218 000 UNIKÁTNÍCH ČTENÁŘŮ BL ZA KAŽDÝ MĚSÍC JICH PŘISPÍVALO KAŽDÝ MĚSÍC 400 ČÁSTKOU 200 KČ.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno   zaslat  na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. 

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.

Brexit | Brexit - vše | Koronavirus | Oligarchie | PPF | Donald Trump | Česká republika | Globální oteplování | Bezdomovectví | USA | Životní prostředí | Jan Palach | Náboženství | Filmový festival Karlovy Vary 2018 | Islám | Česká politická scéna | Ekologie | Velká Británie - politika a společnost | Pro stoupence czexitu | EYE - Evropské setkání mladých | Babiš | Iracionální nenávist v České republice | Rozhovory Britských listů | Filmový festival Karlovy Vary 2017 | Filmový festival Karlovy Vary 2016 | V Londýně zvolili muslimského primátora labouristu Sadiqa Khana | Panama Papers | Násilné útoky v Bruselu, 22. března 2016 | Žhářský útok na pražské centrum Klinika | Sexuální útoky v Kolíně nad Rýnem | Útoky v Paříži, listopad 2015 | Imigrace do Evropy | Filmový festival v Karlových Varech 2015 | Zavraždění ruského opozičního politika Borise Němcova | Ukrajina | Rusko za Vladimíra Putina | Dokumentární filmy Adama Curtise - hlubinné porozumění současnosti | Český film | Útok na časopis Charlie Hebdo | Prezident Miloš Zeman ve funkci | 17. listopad | Noam Chomsky v České republice | Festival dokumentárního filmu Jihlava | Dohoda TTIP | Komunální volby a senátní volby, říjen 2014 | Skotská nacionalistická strana a nezávislost Skotska | 21. srpen 1968 | Izrael, Palestina, Blízký a Střední východ | Filmový festival Karlovy Vary 2014 | Otrokářský stát Česká republika | Kulturní diplomacie ve prospěch České republiky v zahraničí | Předčasné volby 2013 | Důchodci a obhajoba jejich zájmů v české politice | Rasismus | Sýrie | O likvidaci kulturního dědictví v Čechách | Ústav pro studium totalitních režimů | Daniela Drtinová | Národní divadlo a odvolání Jana Buriana, léto 2013 | Rusnokova úřednická vláda, léto 2013 | Poměry v ČSSD | Premiér Nečas, milenka Nagyová a pád vlády, jaro 2013 | Útoky bezpilotními letadly | Americký whistleblower Edward Snowden a špehování občanů | Filmový festival Karlovy Vary 2013 | Aféra Putna, jaro 2013 | Prezidentské volby 2013 | Tykadlový řidič Roman Smetana | Řádění exekutorů v České republice | Školství | Krajské a senátní volby říjen 2012 | Metanolový skandál v České republice | Církevní restituce v ČR | Žena za pultem | Byl život před rokem 1989 horší nebo lepší než dnes? | Veřejné mínění v České republice | Smlouva ACTA | Václav Havel - dramatik a politik | Ropa - Peak oil a energetická bezpečnost | Hypoteční, finanční ... ekonomická krize | Egypt | Libye | Koutek reklamní tuposti | Wikileaks | Zdravotnictví a reformy | Írán | Útok na USA, Afghánistán, Irák | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky | Sdělovací prostředky
23692