Bolsonarovi neonacisté a vazba na Ukrajinu

17. 6. 2020 / Fabiano Golgo

čas čtení 7 minut
Foto: Sara WInter

Brazilský Nejvyšší soud je terčem populistického autokratického prezidenta Jaira Bolsonara už dlouhé měsíce. Nejvyšší soud totiž tomuto bývalému armádnímu kapitánu zrušil množství jeho prezidentských dekretů, protože byly neústavní. Prezident například nemá pravomoc zrušit opatření pro sociální distancování v pandemii, které zavedli primátoři měst a guvernéři států. Nemá také pravomoc likvidovat vládní struktury, které ochraňují domorodé indiány. Když vydal Bolsonaro dekret, že všichni venezuelští diplomaté musejí opustit Brazílii do 48 hodin, Nejvyšší soud rozhodl, že tento dekret je protizákonný až do té doby, než budou otevřeny letiště a hranice, protože Bolsonaro rozhodl, že venezuelští diplomaté budou muset z Brazílie odejít pěšky! Venezuelští diplomaté a jejich rodiny by musely jít pěšky čtyři tisíce kilometrů, jinak skončí ve vězení, řekl Bolsonaro.

 

Seznam absurdit, které Nejvyšší soud odmítl jako neústavní, je jen jednou částí problému. Největší Bolsonarovou obavou je případ nazvaný Kabinet nenávisti, v jehož rámci se vyšetřuje, zda prezidentova kampaň podporovala ilegální a mafií financovanou síť šíření fake news. Jestliže Nejvyšší soud rozhodne, že ano, poslední volby v Brazílii by byly prohlášeny za neplatné, moc v zemi by převzal předseda Nejvyššího soudu a vyhlásil by nové volby, které by se konaly do tří měsíců. To se považuje za nejlepší způsob, jak zbavit Bolsonara moci, protože Brazílie je stále ještě ztraumatizována impeachmentem Dilmy Rousseffové v roce 2016 a Fernanda Collora v roce 1992. Toto právní rozhodnutí by také zabránilo fundamentalistickému viceprezidentu generálu Hamiltonu Mourão, aby převzal moc.

Bolsonara ohrožují dvě zásadní věci. Kromě Kabinetu nenávisti, v jehož čele stojí jeho syn Carlos, přezdívaný Nula-Dva (Bolsonaro dává svým čtyřem synům čísla, podle pořadí, v němž se narodili), vyšetřuje také federální policie v Rio de Janeiro široké angažmá synů Nula-Jedna a Nula-Tři na výstavbě protizákonných obytných bloků ve favelách (které spadly a ve dvou případech při tom usmrtily své obyvatele), na násilném vybírání poplatků za údajnou ochranu komerčních podniků ve favelách (těm, kdo neplatí, jsou podniky zničeny anebo jsou zbiti) a na vraždách představitelů různých nevládních organizací, dále možnou účast syna Nula-Čtyři na sponzorování vraždy jediné ženské černošské poslankyně v místním parlamentě v Rio de Janeiro, Marielly Franco. Muž, který za vraždu zaplatil, bydlí v domě, který je 7 metrů od Bolsonarova domu. A je zaznamenáno, že vrazi Bolsonarův dům mnohokrát navštívili. Prezidentem páté největší země na světě je mafiánský šéf s rukama potřísněnýma krví, vraždami.

A tak Bolsonaro Nejvyšší soud démonizuje. Doufá tak, že diskredituje jeho potenciální budoucí rozhodnutí, které by ukončilo jeho prezidentské funkční období.

V rámci své strategie používá Bolsonaro metod Donalda Trumpa, že udržuje atmosféru trvalé předvolební kampaně. Zatímco Trump každý týden pořádal předvolební shromáždění, než mu v tom zabránila pandemie, Bolsonaro se každý den účastní televizí vysílaných setkání se svými pečlivě vybranými stoupenci před prezidentským palácem, a každou neděli se účastní veřejné demonstrace, na niž neonacisté řvaním požadují likvidaci Nejvyššího soudu a parlamentu a otevřeně chtějí vojenský puč, který byl dal Bolsonarovi pravomoci císaře.

Obojí tyto marketingové akce, předstírající, že Bolsonara vášnivě podporuje celý národ, organizovala Sara Winter a takzvaná Skupina 300, neonacistická organizace. Sara bývala součástí radikálního ukrajinského křídla feministické organizace Femen, avšak když z této organizace byla vyloučena, stala se ultranacionalistkou a Bolsonarovou samozvanou Rosou Luxemburgovou.

Sářina vazba na Ukrajinu přinesla do Brazílie nový import: ukrajinskou vlajku ze šestnáctého století, kterou nyní používá ultranacionalistická neonacistická organizace Pravyj sektor. Sara tvrdí, že od této organizace dostala výcvik a že bojovala v Dagestánu proti Rusům.


Během posledních několika měsíců tábořila Sara a skupina asi padesáti radikálů, kteří nosí ukrajinskou vlajku, před brazilským prezidentským palácem. Trávili své dny akcemi na podporu Bolsonara a útočili na Nejvyšší soud a na parlament. Před čtrnácti dny zkonfiskovala Sáře policie její mobilní telefon a laptop jako součást vyšetřování Kabinetu nenávisti.

Guvernér brazilského hlavního města Brasília (jako tzv. federální okres má Brasília guvernéra, ne primátora) poslal policii, aby ten tábor silou zlikvidovala. Sara odmítla s policií spolupracovat. V neděli se postavila do čela davu inspirovaného Ku Klux Klanem, v němž několik desítek lidí mělo na hlavě kápě nebo masky, nesli pochodně (!!!), pochodovali směrem k Nejvyššímu soudu a .... odpalovali rachejtle proti budově:




Křičeli na budovu: "Vy komunističtí zloději, tady je pro vás zpráva", "Nebuďte proti lidu, vy idioti, upíři, průměrná hovna!" "Uvidíte, že padnete, my vás rozbijeme, špinaví komunisté". (Zajímavé je, jak pro ultrakonzervativce se slovo "komunista" stalo nadávkou pro každého, kdo není fašista.)

Útoky rachejtlemi sledovala policie, která neučinila nic, aby jim zabránila. Nejvyšší soud požádal generálního prokurátora, aby začal jednat, ale nestalo se nic. Ale pak Bolsonarovi zatelefonoval Vladimír Putin.

Sara byla v pondělí ráno zatčena.

Zdá se, že ukrajinská ultranacionalistická  vlajka byla pro moderního ruského cara až příliš. A autokrati se navzájem mají rádi. Podle zdrojů největšího brazilského deníku Folha de São Paulo se Putin velmi rozčílil a Bolsonaro splnil jeho žádost, aby ta ukrajinská vlajka byla  z ikonografie Bolsonarových stoupenců odstraněna.

Avšak Bolsonarova válka proti Nejvyššímu soudu získala nebezpečné spojence. Nejdůležitější právník v zemi, jehož knihy jsou už padesát let povinné na všech úrovních právnických fakult v Brazílii, Yves Gandra Martins, zveřejnil kontroverzní argument, že ústava dovoluje, v článku 142, aby v případě potřeby armáda jako "moderátor" převzala moc.

Nejvyšší soud pak požádal o krizové rozhodnutí v této věci a zdůraznil, že ústavní článek 142 pouze dovoluje armádě jednat na základě společného rozhodnutí dvou ze tří mocí (výkonné, legislativní, soudní) a že samostatně armáda jednat vůbec nesmí.

To přimělo Bolsonara, aby vydal oficiální prohlášení, které podepsali také viceprezident a ministr obrany, který je zároveň vrchním velitelem armády, že žádné rozhodnutí Nejvyššího soudu, o němž armáda usoudí, že je "nerozumné", nebude vykonáno. Na Bolsonarovu podporu se pak vyjádřilo 92 generálů letectva, kteří bezprecedentně zaútočili na jednoho soudce Nejvyššího soudu, že prý používá erudovaná slova, ale jeho rozhodnutí jsou odporná a prohnilá, stejně jako on sám. Neuvěřitelný jazyk a urážka ústavního pořádku vojenským personálem, který si dovolil zveřejnit politický manifest.

Aby dodal k válečnému bubnování, šéf Bolsonarova štábu, další armádní generál, poskytl rozhovor, v němž uvedl, že armáda nezasáhne, "pokud ostatní moc se nepokusí zasáhnout do exekutivy".

Včera, v úterý ráno, řekl Bolsonaro v televizním rozhovoru, že nechce muset "udeřit do stolu a říci Nejvyššímu soudu  'Dost!'", pokud by se Nejvyšší soud rozhodl anulovat jeho zvolení. "To je ta hranice", řekl a použil místní výraz. Vyjádřil se, že soudci by neměli "esticar a corda", neměli by si hrát s ohněm.

Brazílie je bezpochyby na hraně pokusu o vojenský převrat. 

0
Vytisknout
10144

Diskuse

Obsah vydání | 23. 6. 2020