Vladislav Surkov: Rusko musí být totalitním, chaos exportujícím impériem, "protože termodynamika"

12. 1. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut
  • Bývalý Putinův asistent a šéfideolog Kremlu (do února 2020) Vladislav Surkov představil svůj recept na ruskou budoucnost. Nepřekvapivě jím má být imperiální územní expanze. 

V programovém článku nazvaném Kam se poděl chaos? Rozbalení stability Surkov jako mnozí jiní příslušníci ruských vládnoucích elit vykazuje zjevné známky návaznosti na intelektuální trendy předgorbačovského SSSR. Matematická teorie katastrof a nelineární termodynamika slibovaly tehdy stát se náhradou za rapidně upadající prestiž předchozí "vědecké ideologie". U Surkova vidíme, že tento model v Rusku funguje ještě i po čtyřiceti letech.


Surkov předstírá, že na společenský vývoj aplikuje termodynamické zákony a věnuje se "sociální fyzice", ve skutečnosti ovšem jde o zastaralý vynález francouzského utopického socialisty Saint-Simona (1760-1825). Přitom Surkov tvrdí, že "v uzavřeném společenském systému nutně narůstá chaos" podle druhého termodynamického zákona.  A s chaosem je podle něj třeba bojovat.

Při čtení Surkovovy "analýzy" jasně vidíme, že považuje stávající autoritářské uspořádání ruské společnosti za nedostačující a dokonce nebezpečné.

Abych tento bod blíže osvětlil, vrátím se ke klasickému rozlišování mezi autoritářským a totalitním systémem. A činím tak s plným vědomím, že česká prokomunistická levice soustředěná kolem revizionistických historiků starého režimu přísahá na to, že "žádná totalita nikdy neexistovala".

Princip autoritářského režimu lze shrnout do věty: "Je mi jedno, co si myslíš, ale budeš poslouchat." Tato věta vystihuje fakt, že genuinně autoritářské systémy, jako byla třeba portugalská diktatura estado novo, tolerují depolitizovanou soukromou sféru (myšleno sociologicky, nikoliv ekonomicky) za předpokladu, že negeneruje účinný odpor proti vládnoucímu pořádku.

Princip totalitního režimu vypadá poněkud jinak a vyjadřuje jej věta: "Budeš milovat svého vládce." Totalitní systémy v principu netolerují ani soukromou sféru nezávislou na vnějším politickém uspořádání. Jejich hrdiny jsou Pavkové Morozovové schopní ze samého "politického uvědomění", které neví kde přestat, udat úřadům třeba i vlastního otce.

Ale zpět k Surkovovi. Podle něj se Putinovu režimu od roku 1999 podařilo "eliminovat chaos" ve veřejném prostoru, který vznikl během rozpadu SSSR. Avšak tento chaos úplně nezmizel, i když "mocenská vertikála" nemá v ruské společnosti už žádnou konkurenci. Ruský systém je nyní uzavřený systém, proto v něm nutně musí postupně narůstat entropie. (Vidíme, že termodynamika v Surkovově (dez)interpretaci hravě zastane roli proslulé stalinské teze o "zostřování třídního boje", která se stala základem starorežimní paranoie a opakovaných vln politických represí.)

V soukromí ruských poddaných (nevolí si své představitele, není tedy už důvod je nazývat občany), v "paralelní realitě", prý vzniká "ideologie mlčení", která zakrývá nedostatečné nadšení pro státní ideologii a potenciálně aktivní vnitřní nesouhlas. Takový člověk, píše Surkov, může dokonce roznášet vládní plakáty a odevzdávat hlas vládní straně, jenže vnitřně zůstává neangažován. Ale to nejde. To, jak prý ukazují zkušenosti druhé poloviny 80. let, nelze tolerovat, protože může přijít krize a mlčící naráz začnou mluvit. Mlčící chaos získá hlas - a vše je ztraceno.

Recept? Sociální entropii, bublající společenský chaos, onu (Surkov sám cituje) Gumiljovovu pasionaritu Ruska, je třeba vyvážet za hranice systému.

"Imperiální technologie jsou účinné i dnes, kdy jsou impéria přejmenována na supervelmoci. Krymský konsensus představuje jasný příklad konsolidace společnosti za cenu chaotizace sousední země. Žalování Bruselu a Washingtonu na vměšování Moskvy a nemožnost regulovat významné konflikty po celé zeměkouli bez ruské účasti ukazují, že naše vláda neztratila imperiální instinkty," píše doslova Surkov.

"A Rusko získá svůj podíl při novém celosvětovém rozdělování území (přesněji prostorů), přičemž potvrdí svůj status jednoho z nemnohých globalizátorů, jak to bývalo v epoše Třetího Říma nebo Třetí Internacionály."

"Rusko se bude rozšiřovat nikoliv proto, že je to dobré, ani ne proto, že je to špatné, ale protože to je fyzika."

Surkovova konstrukce sice kompletně podvrací dosavadní oficiální linii Kremlu, podle níž chaos ve světových záležitostech produkuje výhradně Západ, ale na druhou stranu dodává ruskému imperialismu zfalšované razítko "fyzikální nutnosti".

Zničit relativní nezávislost sféry soukromí ve jménu "fyzikální nutnosti", to také zní celkem přijatelně, aspoň na první povrchní dojem, co říkáte?

Jedno je ovšem z perspektivy Západu jasné a bude třeba se s tím smířit: S takovýmto Ruskem, které hodlá "exportovat chaos", nelze dělat nic jiného, než jeho "vědecky podloženou" expanzi ve vlastním zájmu aktivně zadržovat - a nechat je pořádně "vyhnít", dokud se samo zevnitř nezhroutí.

1
Vytisknout
5664

Diskuse

Obsah vydání | 18. 1. 2022