Jaké kroky podnikne NATO, pokud Rusko znovu napadne Ukrajinu?

28. 1. 2022

čas čtení 3 minuty
  • Spojenci v NATO vyhlásili zvýšenou pohotovost jednotek a vysílají posily do východní Evropy v reakci na více jak 127 000 ruských vojáků kolem ukrajinských hranic. 

Ukrajina není členem NATO a aliance není smluvně zavázána ji bránit. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že nevyšle americké ani spojenecké vojáky, aby bojovali s Rusy na Ukrajině.

Nicméně Kyjev je blízkým partnerem NATO a bylo mu přislíbeno členství v roce 2008.

V tuto chvíli aliance pracuje s Kyjevem na modernizaci jeho ozbrojených sil. Kanada řídí výcvikový program, Dánsko zase úsilí ohledně dotažení ukrajinské armády na úroveň standardů NATO. Aliance dále prohlásila, že pomůže Ukrajině s obranou proti kybernetickým útokům a poskytuje vybavení pro bezpečnou komunikaci.

Spojené státy, Británie, baltské státy a ČR posílají zbraně a munici, včetně protitankových raket, ručních zbraní a člunů. Turecko prodalo vyzbrojené bezpilotní prostředky Bayraktar-2. Nicméně Německo je proti dodávkám zbraní a Berlín slíbil kompletní polní nemocnici v ceně 6 milionů dolarů a nezbytný výcvik ukrajinských vojáků pro její obsluhu.

Aliance je znepokojena možností potenciálního rozšíření konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, zejména do oblasti Černého moře, kde Rusko v roce 2014 anektovalo Krym, a do Baltského moře.

Pentagon vyhlásil pohotovost pro 8 500 amerických vojáků. Dánsko do Baltu vysílá fregatu a do Litvy čtyři letouny F-16. Španělsko vyslalo minolovku a fregatu, aby se přidaly k námořním silám NATO ve Středozemním a Černém moři.

Madrid dále zvažuje vyslání stíhaček do Bulharska, zatímco Nizozemsko mu také nabídlo dva letouny F-35.

Francie může pod vedením NATO vyslat jednotky do Rumunska.

Rusko tvrdí, že nemá v úmyslu Ukrajinu napadnout.

NATO nabídlo Moskvě další jednání ve formátu Rady NATO-Rusko v Bruselu.

Spojenci diskutují, zda navýšit počet vojáků rotujících ve východní Evropě. Soustředí se na to během jednání ministrů obrany v Bruselu v polovině února.

Aliance po napadení Ukrajiny v roce 2014 zřídila čtyři mezinárodní praporní bojové skupiny čítající dohromady asi 4 000 vojáků, které jsou pod velením Kanady, Německa, Británie a USA a nasazeny v Lotyšsku, Litvě, Estonsku a Polsku.

Tyto jednotky plní funkci "spouště" pro jednotky rychlého nasazení NATO v síle 40 000 vojáků.

Nejdůležitější rozhodnutí nemusí padnout dříve než v červnu, kdy se lídři NATO mají zúčastnit summitu v Madridu. Měli by se tam dohodnout na nové strategické koncepci, v jejímž centru má být odstrašování ruské územní expanze.

Bulharská vláda prohlásila, že je připravena do dubna nebo května postavit jednotku v síle 1 000 mužů pod bulharským velením a v úzké spolupráci s NATO, možná s účastí vojáků ze spojeneckých zemí.

Aliance má mezinárodní pozemní jednotku v síle 4 000 vojáků v Rumunsku. USA také mají vojáky na separátních základnách v Rumunsku a Bulharsku.

Francie Rumunsku nabídla další vojáky a Bukurešť jedná s USA o možnosti navýšení počtu amerických vojáků na svém území.

Celý text v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
3721

Diskuse

Obsah vydání | 1. 2. 2022