Ukrajinská krize: Nemělo by nás překvapit, pokud nakonec vůbec nebudeme překvapeni

26. 1. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 5 minut
  • Rusko se v ukrajinské krizi, která už Ukrajinu dávno přerostla, snaží docílit přinejmenším operačního překvapení. Zpochybňování samotného záměru provést invazi patří k tomuto typu byznysu. 

Místopředseda Rady federace RF (ruského senátu) Nikolaj Žuravljov včera prohlásil, že pokud Evropa odstřihne Moskvu od systému mezinárodních plateb SWIFT, nedostane z Ruska žádnou ropu ani plyn.


Přirozeně že Moskvě žádné takové sankce nehrozí, pokud - jak záležitost po posledním Bidenově projevu dodefinoval Bílý dům - ruský voják znova na novém místě nepřekročí hranice Ukrajiny. Jaký by tedy dávalo smysl vyhrožovat protiopatřeními, kdyby Moskva - jak někteří sebevědomě tvrdí, ale jiní spíše jen naznačují - celou záležitost invaze nemyslí vážně?

Ale ona ji spíš vážně myslí. Celé hrátky ji stojí příliš mnoho peněz a politického kapitálu, aby nakonec mohla jen tak vycouvat. Včera začaly do Běloruska přijíždět jednotky VDV (parašutisté), které se zúčastnily akce v Kazachstánu - konkrétně 98. vzdušně výsadková divize. Přijíždějí ale také další prostředky protiletadlové/protiraketové obrany, od nejmodernějších až po naprosté veterány typu systému Osa-AKM. Na několika místech, včetně Machačkaly, zaznamenali nakládání jednotek Rosgvardije, tzn. polovojenských oddílů určených k okupaci obsazeného území.

Vidíme jak přijíždí další personál, převážejí munici, přilétají letadla, začínají cvičení v oblastech, které přiléhají k ukrajinskému území.

Elektronický i jaderný "deštník" už je roztažen. Zbývají přesuny jednotek do míst potenciálního nasazení. Pak přijde okamžik pravdy. Vzhledem k množství sil, které Moskva nakonec do akce zapojila - z praktických ohledů můžeme říci, že jde vlastně o celou polovinu normálně bojeschopných sil ruské armády, ale přijíždějí stále další - si dokončení příprav nakonec ještě může vyžádat další týden nebo dva.

Nebo také ne, protože útok před úplným dokončením příprav by mohl být součástí snahy získat moment překvapení.

Narativ "chystaného ukrajinského útoku" je neustále přihříván.

Moskva se lotyšským vojenským inspektorům vymluvila na COVID, nevpustila je do země a zveřejnila falešnou informaci o jejich příjezdu. K jakému typu dezinformačního scénáře takové opatření patří? Zkuste hádat...

Diskuse na Západě nyní probíhá mezi lidmi jako je specialista na informační válčení Keir Giles, spoluautor manuálu NATO, který upozorňuje, že bychom určitě neměli očekávat jen to, co Moskva chce, abychom očekávali - podle něj může nakonec přijít z ruské strany třeba "jen" fáze náletů a ostřelování a žádný ruský voják technicky vzato ukrajinskou hranici nepřekročí, nebo může nakonec být napadena i úplně jiná země než Ukrajina.

Pravdu má ale také výzkumnice RAND Corporation Dara Massicotová, když upozorňuje, že ruské ozbrojené síly mají své vlastní vnitřní funkční rytmy a že tento druh frikce samozřejmě v konečném důsledku ovlivňuje to, co Putin s těmito silami vůbec může nebo nemůže udělat. Jako bývalý agent je zvyklý na operace, které obrazně řečeno vydávají angorského králíka za afghánského chrta - jenomže rozměr této konkrétní akce je takový, že běžné kágébácké postupy mohou selhávat.

Zatímco Giles se vlastně fixuje na otázku strategického překvapení, analytik US Naval Institute a i v Rusku respektovaný autor Michael Kofman zastává názor, že Moskva ani s ohledem na známost rozmístění svých sil vůbec nepřišla o taktické a operační překvapení. Naopak. Má vlastně v těsném sousedství Ukrajiny tolik sil, že s nimi může udělat naprosto cokoliv, co podle ní obránce nejvíce vyvede z míry.

Kofman také poukazuje na to, že bez násilné změny režimu v Kyjevě, které už lze patrně dosáhnout jedině invazí, nemůže Moskva pomýšlet na dosažení svých dlouhodobých politických cílů na Ukrajině.

Malá poznámka na okraj: "Asymetrické" přístupy v boji s ruským vlivem, které ještě nedávno, v mírových dobách, mohly vypadat jako dobrý nápad, už teď patrně fungovat nebudou. Plán irských rybářů pokojně narušit ruské vojenské manévry u pobřeží jejich země se zajisté může vymstít, vezmeme-li v úvahu, že přede dvěma lety v situaci, která ani nepředstavovala nějaké záměrné "překážení" ruským plavidlům, Rusové bezohledně najížděli do amerických rybářských lodí u pobřeží Aljašky.

Nikdo rozhodně na 100 % neví, co Moskva v příštích dnech udělá.

Percepce se však nedají natahovat na skřipec donekonečna.

A nemělo by nás překvapit ani to, pokud ve finále vůbec nebudeme překvapeni.

1
Vytisknout
5295

Diskuse

Obsah vydání | 1. 2. 2022