Poslanci toryů si dopřáli plačtivé rozloučení s Borisem Johnsonem, se svým podvodným pokoutním obchodníkem

21. 7. 2022

čas čtení 7 minut
 

'Mise do značné míry splněna ... prozatím,' řekl Boris Johnson a zakončil své poslední interpelace na premiéra  blouznivým rekviem za svůj zašlý půvab. "Hasta la vista, baby." Přesto i při svém odchodu nechal tento falešný terminátor otevřenou možnost svého návratu. Bez světel reflektorů nemůže Johnson přežít. Johnson nemá žádný obsah. Je to jen obal z rozteklé potřeby, který parazituje na pozorností druhých a živí se jí. Bez ohledu na to, jakou. Lepší je být opovrhován, než být zapomenut nebo ignorován. Johnson vyvolal v Konzervativní straně obrovský konflikt. S radostí by to udělal znovu, píše komentátor Guardianu John Crace.

Jen Theresa Mayová zůstala s kamennou tváří a odmítla zatleskat. Jen ona má trochu integrity. Zbytek konzervativních poslaneckých lavic se postavil jako jeden muž a povzbuzoval odsouzence (tj. Johnsona, byl odsouzen k pokutě za mejdany v Downing Street během lockdownu, pozn. red.), aby opustil sál. Andrea Jenkynsová se rozplakala. Částečně kvůli své kariéře - přiznejme si, že nikdo se zdravým rozumem z ní znovu neudělá na deset minut náměstkyní ministra -, ale hlavně kvůli člověku, který by ji zradil v jediném okamžiku.

 

Bylo to šílené. Ti samí toryovští poslanci, kteří měsíce sbírali sebevědomí, aby odvolali premiéra, který toho ve funkci málo udělal, hodně lhal a byl naprosto nezpůsobilý k výkonu funkce, si nyní dopřáli žoviální rozloučení.

Jako by se loučili s vůdcem, který byl v čele země po tři volební období a má za sebou dlouhou řadu úspěchů. Nikoliv s líným podvodníkem, který promrhal konzervativní volební většinu 80 křesel v bahně špinavostí, korupce a porušování zákonů.

I když možná to nakonec bylo důstojné rozloučení. Premiérské období, které se neslo v duchu pokrytectví a podvodů, skončilo tak, jak začalo. Jediný potlesk, který se nabízel, byl pokrytecký jásot těch, kteří ho dorazili.

Takovou míru dobromyslné zrady a podvádění  najdete jen v Konzervativní straně. Ve vládních lavicích se mnozí děsí vyhlídky na další zásahy odsouzeného (tj. Johnsona). V neposlední řadě i uchazeči o vedení státu.

Před týdnem Johnson naznačil, že se možná  na své poslední interpelace nedostaví. Navzdory   potlesku si teď nejspíš přeje, aby se býval neobtěžoval. Ale prostě nemohl odolat vábení posledního přičichnutí k "popularitě". Světla, kamery, akce.

Jediný způsob, jak Johnson poznával, že skutečně žije, byl adrenalin. To byla jediná míra sebepotvrzení, kterou dokázal vnímat. A teď nemohl odolat poslední šanci vrátit čas. Přizpůsobit realitu své vůli. I teď je jeho popírání jeho chyb naprosté. Prostě si nedokáže připustit, že by udělal něco špatného.

Přední lavice ministrů se v parlamentě zaplnila brz.  Nadine Dorriesová, Jacob Rees-Mogg a ta Opravdu Hloupá (Pritti Vacant, Craceova přezdívka pro zlou, agresivní  a hloupou ministryni vnitra Priti Patel, pozn. red.). Borisova kandidátka na lídra strany Liz Trussová jen vypadala bezelstně. Radonová Liz. Je jako ten plyn. Také inertní. Tak nevýrazná, že je odsouzena k životu na Mogadonu. A z nějakého důvodu to toryové považují za zoufale přitažlivé. Na zadních lavicích seděl sám poslanec Rob Roberts. Ani konzervativní pachatelé sexuálního obtěžování  si nechtěli nechat ujít poslední den odsouzence v úřadu.
 
Předseda parlamentu Lindsay Hoyle na úvod připomněl, že je zvykem, že se při těchto příležitostech snaží najít něco hezkého o odcházejícím premiérovi. Chystal se tedy začít tím, že se Odsouzenci podařilo během pandemie nezemřít, takže mu za to chtěl vzdát hold. Velké díky za to, že žije! Připadal si velmi podobně, jako když šéf  pronáší proslov na rozloučenou za zaměstnance, kterého nikdo neměl moc rád.

Tento pocit se odrážel i v první otázce labouristky Kim Leadbeaterové, která se zajímala, zda se Johnson zamyslel nad tím, proč je důvěra veřejnosti v politiky na historickém minimu. Konzervativní poslanci  se při této otázce velmi rozčílili a začali hecovat. Nechtěli, aby labouristé Borisovy "úspěchy" hanobili. To směli dělat jen oni. Pro ostatní bylo málo důstojné, aby se přidali. Říkat pravdu je při těchto příležitostech nevhodné. Kromě toho, copak paní poslankyně neví, že Odsouzenec není schopen sebereflexe? Je jenom mumrajem základních instinktů.

Předseda labouristů Keir Starmer si vedl o něco lépe, když Johnsonovi a jeho nynější manželce Carrie popřál všechno nejlepší, ať už budou dělat cokoli dál. Odlepit zlaté tapety, nepsat knihu o Shakespearovi, přimět lorda Brownlowa, aby Johnsonovi zaplatil pokuty za parkování - takové věci. Johnson se ani nepokusil o vlídnou odpověď. Místo toho Starmera urazil.

Šéf labouristů si pak dovolil poslední odpustek. Skoro by mu bylo líto, že Johnson odchází, kdyby nebylo dost pravděpodobné, že při parlamentních interpelacích  bude muset reagovat na  radonovou Liz. To by bylo opravdu jako brát dítěti bonbony. Chtěl by Odsouzenec veřejně zaspekulovat o tom, proč se uchazeči o vedení Konzervativní strany odmítli účastnit  televizních debat poté, co veřejnost usoudila, že jsou všichni k ničemu? Nebo proč se zdálo, že se všichni navzájem nenávidí? Nebo proč se zdálo, že nikdo z nich nemá dobré slovo o jeho vládě? I když v ní zasedali.

Nastala pauza. A pak pokrčení ramen. Vlastně je Johnsonovi nynější soutěž o to, kdo povede Konzervativní stranu,  úplně ukradená. Je příliš zaneprázdněný zábavou. A plánuje svůj návrat. Starost o inflaci, ceny energií, krizi životních nákladů a kolaps veřejných služeb, to by měl řešit někdo jiný.

Chtěl jen, aby mu bylo dovoleno naposledy se vyřádit. Vyhrál jsem volby, řekl. Máme podezření, že se většinu večerů znovu a znovu  dívá na sestřihy zpravodajství z těch voleb. A brexit prý dotáhl do konce. Škoda jen, že ho bylo potřeba předělat, když o něm poprvé lhal. To bylo všechno. To, co se vydával za tři roky práce. Jaké to dědictví.

Krátce po 16. hodině oznámil Graham Brady výsledky posledního kola hlasování. Rish! a radonová Liz postoupili do hlasování členů strany. Několik toryovských poslanců vypadalo fyzicky nemocně. Jejich strana si odhlasovala, že se  sama sežere. Aby byla veřejnosti pro smích.

Všechny průzkumy naznačovaly, že   jasným favoritem je Radonová. A toryové se z důvodů, které sami nejlépe znají, chystajíi zvolit někoho, kdo má technicky mrtvý mozek. Odtržený od reality. Osobu, která  ani neumí číst autocue. O níž platí jen dva náhodné výrazy. Nevýrazná. A velmi mdlá.

Byl to chmurný den pro obyvatele Spojeného království, kteří  mají dostat premiérku stejně neschopnou řídit zemi jako odsouzenec. Jen s menší pravděpodobností, že o tom bude lhát.

Ale na druhou stranu to nebyl tak špatný den pro autory komentářů z parlamentu. Takže to není tak špatné. Aspoň se můžeme zasmát, až budeme umírat.

Zdroj v angličtině ZDE

1
Vytisknout
4744

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2022