Včelí jed zabíjí buňky rakoviny prsu
9. 9. 2020
Včelí jed způsobuje úmrtí rakovinných buněk toho typu, který je běžnou terapií špatně léčitelný, a to s minimálním efektem na zdravé buňky, zjistil nový výzkum.
Jak je to s těmi včelami a závislostí člověka na nich
21. 7. 2022 / Jiří Hlavenka
čas čtení
6 minut
Beewashing (vyplachování mozku včelama) opět na scéně! Tentokrát rovnou z úst pana ministra zemědělství. Před nějakou dobou jsem se pozastavil (čti: rozčiloval) nad prezentací jakéhosi včelařského spolku z Drásova, který nás oblboval tím, jak bez včel umře lidstvo, a tedy je potřeba včelařům sypat víc a víc dotací.
No, nečekal jsem, že tohle zopáknou Ústa Nejvyšší, tedy ministr zemědělství Zdeněk Nekula (protégé of Marian Jurečka, tedy taguju taky): "74% výroby potravin je závislé na opylování včelami". Jakkoli chápu že to nepsal přímo pan ministr, ale nějaký jeho přičinlivý p.r. stážista, který dostal matroše od včelařů nebo si to "našel na wiki", hovoří zde Ústa Nejvyšší a je nutno říci nahlas, že to je blbost, bullshit a lež.
1) Informace o "74% výroby potravin je závislé na opylování včelami" je prostinká a snadno vyvratitelná nepravda. Je ale velmi dobré si vysvětlit její genezi - třeba i pro poučení obou pánů ministrů.
a) Zdrojem je (pravdivá) informace, že "3/4 plodin produkujících plody či semena pro lidské využití závisí, i částečně, na opylovačích" (zdroj je fao, odkaz níže).
b) Jenomže je zde slovo "částečně", což znamená, že tyto 3/4 se umí opylovat i bez pomoci opylovačů - některé více, některé méně.
c) Ne vše, co jíme, jsou plody nebo semena: namátkou veškerá kořenová zelenina. U brambor (klíčová kalorická plodina) jíme hlízy, ne semena, řepa (cukr) jakbysmet, třtina (cukr) jakbysmet, atd. Tedy nejde o "3/4 potravin".
d) Pokud se nepletu, tak maso nevzniká opylením, a zvířata produkující maso (vepřové, hovězí, drůbež, ryby) mají velmi pestrý jídelníček, semena jsou jen jeho částí, často i malou.
e) PODSTATNÉ. Obiloviny (70 % všech kalorií které konzumujeme, i nepřímo "přes maso"!) jsou samosprašné - tedy nepotřebují vůbec žádného opylovače.
f) PODSTATNÉ. Ve větě je slovo "opylovač", které si Ústa Nejvyšší (též: ulhaná včelařská lobby) promptně nahradila slovy "včela medonosná". Kromě toho, že opyluje prakticky všechno, co leze, lítá a poskakuje (prakticky veškerý hmyz, též další bezobratlí, též někteří malí obratlovci) je dobré zmínit, že jen VČEL je na planetě 20 000 druhů a jsou to pilní opylovači. Vymizela-li by včela medonosná (což ovšem nehrozí), budou ji nahrazovat jiné druhy včel.
Je zajímavé, jak lze v několika krocích zcela a k nepoznání překroutit původní sdělení organizace FAO, že? Ani to nedá včelařské lobby moc práce, dva džbánky dobré medoviny a je to hned.
2) Je dobré na to jít z druhého konce: kde je včela jako opylovač vlastně tak potřebná, a je vůbec?
Ano, jsou plodiny, kde je včela potřebná, protože zvyšuje, a to často i velmi významně, úrodu plodů. Typicky jsou to ovocné stromy, jako jsou jabloně, hrušně, třešně; též se podílí na opylení jahod, rajčat nebo okurek (zde všude jíme plody vznikají v důsledku opylení).
Je tedy pravda, že bez včel by byly úrody těchto plodin nižší. Je těžké říci o kolik, protože to samozřejmě může dramaticky kolísat a též protože nevíme, jak by jiní opylovači včely nahradili. Lze najít údaje o poklesu sklizně těchto (opylovaných kulturních plodin) o desítky procent. (Lze se důvodně domnívat, že by se např. zvýšil počet čmeláků, což jsou též vynikající opylovači, výborní zejména díky své odolnosti, lítají i za velmi nevlídného počasí, větru či mírného deště a nahradí tak včely, které jsou v těchto dnech zalezlé. Právě tak by to pravděpodobně přispělo k šíření divokých včel).
3) Ještě je dobré dodat kontext a čísla k otázce opylení. Včely (a další opylovači) pyl primárně SBÍRAJÍ, tedy odnášejí pryč na svých chlupatých nohou i jinde. Sesbíraný pyl nic neopylí... Opylení je tak vlastně z pohledu včely nežádoucí efekt její činnosti, což je docela humorné.
Jeden prašník (květ) na jabloni vyprodukuje 5000 pylových zrn, květů je ale o několik řádů více než výsledných jablek. Udává se, že na jedno jablko připadají dva milióny (!!!) vyplýtvaných pylových zrn. (Odkaz níže). Nadprodukce je tedy gigantická a stačí i úplně nepatrná úspěšnost přenosu pylu z květu na květ, aby došlo k oplodnění vajíčka. Občas šířené zprávy, že bez včel by "vyhynuly květiny", jsou tak už totálním úletem na úrovni chemtrails.
4) Nevím, proč u včel nestačí se spokojit s jednou jedinou věcí, která je navíc stoprocentně pravdivá a důležitá. Včely jsou zemědělským zvířetem (zemědělským hmyzem), který člověku odevzdává nádherné a všestranně užitečné, zdraví prospěšné plody své práce: med, propolis, vosk. Ročně pro lidstvo připraví dva milióny tun medu a dalších produktů v hodnotě asi 10 miliard dolarů. To přece bohatě postačí - a klidně tedy včelařství (v rozumné míře - je známá optimální hustota včelstev, v ČR ji často překračujeme) i finančně podporujme.
5) Ale chceme komplexní obrázek, že? Včely jsou v některých ohledech škodlivé - jakkoli to může vypadat divné, škodí životnímu prostředí. Tím že je to "chovný hmyz", který člověk uměle chová v obrovských kvantech, v přírodě "přeperou" ostatní hmyz v boji o potravu (pyl, nektar) a způsobují tak pokles biodiverzity. V odkazu to pěkně říká Sheila Colla z Torontské univerzity: "Včelařství je pro člověka, nikoli pro ochranu přírody". Včely jsou skvěle vyšlechtěné člověkem tak, aby sesbíraly maximum nektaru a pylu; na zbylý hmyz, pro jehož dospělce to je často jediná potrava, toho moc nezbude. Výzkumy potvrzují, že v "revíru" obsluhovaném včelínem, tedy v perimetru ze kterého chované včely sbírají, výrazně klesá biodiverzita ostatního hmyzu. Úplně zásadní věc pro ochranu přírody to není, ale je dobré to vědět.
9764
Diskuse