Filozofická zkoumání objektivity vědy

8. 8. 2022 / Boris Cvek

čas čtení 3 minuty

Na své cestě „filozofickými zkoumáními“, jak vlastně uchopit základní filozofické problémy, které mne už mnoho let zajímají, jsem dospěl zhruba do této fáze a považuji ji za docela velký pokrok. Ve filozofii je totiž často zásadním pokrokem vůbec nějak formulovat, co máte na mysli. Zatím nevím o tom, že by někdo jiný takový problém vůbec položil (mohu se samozřejmě mýlit).




Představme si debatu mezi ševcem (Š) a intelektualistickým filozofem (IF), která bude probíhat takto:

Š: Dokončil jsem právě tyhle boty a mohu udělat další stejné.

IF: Ty boty nikdy nemohou být stejné!

Š: Když něco pokazím nebo když dostanu požadavek na jinou podrážku, budou jiné, ale když je udělám stejně, budou stejné.

IF: Nemohou být stejné, budou mít jiné atomy, jejich délka nebude stejná v nanometrech, budou to úplně jiné boty!

Š: Každý zákazník řekne, že jsou stejné. Přijde za mnou a řekne: chci stejné boty jako tenhle. I ty bys rychle poznal, zda ti prodávám stejné, nebo jiné boty.

IF: Budou to úplně jiné boty.


Přírodní věda a všechny její experimenty stojí na tom, co říká švec. Teď je otázka, jak to filozoficky zformulovat. Jak uchopit ten pojem „stejný“, který ve vědě umožňuje něco jako zopakovatelnost experimentu. Ve fyzice nebo chemii nebo biologii stejně jako v ševcovině nebo tesařině nebo pekařství mluvíme o „stejném“ v tom nejdůležitějším smyslu, jaký to slovo v životě má, jak je důležité pro naše přežití, pro naše zdraví, pro naši ekonomiku a naše mezilidské vztahy. Pro nic z toho není důležité, zda se dva stejné stoly nebo stejné střešní tašky liší v nanometrech (u jiných věcí by rozdíl v jednom nanometru měl naopak zásadní praktický efekt a ty věci by pak nebyly „stejné“). Filozoficky zatím prostě neumíme říci, co to vlastně znamená „stejné“ v řemeslech nebo ve fyzice. Rozhodně je to něco zcela jiného než labyrinty kontinua klasického racionalismu.


Celé to má zásadní kontext v tom, že švec dělá stejné boty na základě stejných postupů, tedy fyzických činností: ovládá postupy, které vedou ke stejným botám, v tom je jeho řemeslo. Podobně pavouk dělá stejné sítě, vlaštovka stejná hnízda, kovář stejné podkovy. My ve fyzickém světě musíme zaházet s realitou právě v tomto smyslu stejnosti, stejnosti založené na fyzické činnosti. A na tom je postavena experimentální věda, její reprodukovatelnost a objektivita. Experiment, který není reprodukovatelný, není experiment, ačkoli z hlediska intelektualistické filozofii nikdy nemůže být žádný experiment „úplně přesně“ zopakovatelný. Jeho zopakovatelnost je ale základem pro přenos experimentálního poznání do praxe, třeba do průmyslu. Elektrárny pro výrobu energie používají stejný experimentální poznatek, jaký udělal Faraday v oblasti tzv. elektromagnetické indukce v 19. století. Funguje to všude na světě asi dvě stovky let.


Jak by vypadal IF, kdyby tvrdil, že auta, vycházející z výrobní linky automobilového závodu, nejsou stejná? Asi by dostal ujištění, že kontrola kvality proběhla bez problémů, že ta auta jsou samozřejmě pro zákazníky zaměnitelná a pro všechny platí stejné standardy řízení, údržby atd. Asi by mu bylo ukázáno, že na jiné lince jsou vskutku jiná auta. IF by mohl říci, že i každé auto z téže linky je přece odlišné od druhého, že ty všechny součástky nejsou v každém autě úplně přesně stejně velké. Ale tím by zůstal jen ve svém vlastním světě.



0
Vytisknout
2722

Diskuse

Obsah vydání | 11. 8. 2022