Britské listy plně závisejí na finančních příspěvcích čtenářů. Prosíme, přispějte. ➥

Proč je v Česku elektrická energie tak drahá?

9. 1. 2023 / Oldřich Maděra

čas čtení 27 minut

Úvodem bych Vám chtěl všem nejprve popřát vše nejlepší do Nového roku 2023. Všichni bychom se měli snažit, aby byl lepší než ten minulý. Já tak opět učiním v oboru, ve kterém pracuji více než 40 let, v elektroenergetice.

Dnes bych Vám chtěl odkrýt další z důvodů, proč je v Česku elektrická energie tak drahá. ČEZ, jako monopolní operátor sítě na 2/3 území ČR vynakládá ročně velké prostředky na obnovu a údržbu veřejné distribuční sítě. Dělá to prostřednictvím své dceřiné společnosti ČEZ Distribuce, a.s., kterou 100% vlastní.

Kolem této většinově státem vlastněné společnosti byla ČEZem vytvořena skupina vyvolených firem, které se připojily na mohutný penězovod, kterým proudí peníze de-facto z kapes odběratelů elektrické energie přímo na jejich účty. Pokud se náhodou objeví někdo, kdo by snad chtěl tento trvalý a poklidný tok proudu peněz narušit, tak je bez milosti zlikvidován.

Samozřejmě je potřeba toto potrubí na tok peněz patřičně chránit. Proto zřejmě někde z pozadí asi vzešlo zadání, jak ho ochránit a zabetonovat. Tuto práci obvykle provádějí velké právní firmy, které jsou pak placeny pomocí konzultačních služeb a podobně. To se samozřejmě velmi těžko prokazuje, zejména u firmy, která má tisíce právních zakázek.

Velmi se obávám, jestli právě paní Nerudová s jejím manželem a obrovskou právní firmou Havel & Partners nemá být jedním z pilířů tohoto nově budovaného obranného valu. Z mých dvanáctiletých zkušeností ze soudů v tomto prostředí tomu vše napovídá.

Podíval jsem se tak trochu na opravu vedení, které spadlo na dálnici dne 5. srpna 2022. Dnes je to již 5 měsíců a vedení není pořád opraveno. Co se vlastně stalo? To jsem velmi podrobně popsal zde. Proto jsem se pak podrobně podíval, jak to vedení bude opraveno. Opravu provádí, zřejmě na zakázku ČEZ Distribuce, a.s., společnost OMEXOM GA Energo, s.r.o. (dále jen OMEXOM).

Společnost OMEXOM si v roce 2020 vydělala pracemi v energetice úctyhodných 1,8 miliardy korun se ziskem před zdaněním 108 miliónů korun (viz na straně 70 zde) a patří do té výše zmíněné skupiny firem okolo ČEZ Distribuce, a.s. Pro mne je poněkud zarážející, že takto velká společnost a takto vybavená, nedokázala za 5 měsíců opravit 5, slovy pět, stožárů vvn. Podíval jsem se tedy blíže na celkový průběh opravy. Jak jsme si již řekli, vedení spadlo dne 5. srpna 2022.

Celý porušený úsek vedení je vidět zde:

)

Na Mapy cz je stožár 0, to je poslední vlevo (shora), který ještě zůstal stát, zde. Poslední úplně vpravo (dole) je pak stožár č.7. Pozor, ten obrázek je v článku otočen o 90° doleva. Máme tedy zleva (shora) stožár nula, který stojí, pak stožáry 1 až 5, které spadly a pak stožár 6, který zase již zůstal stát. Z nějakého důvodu z něj byly odstraněny vodiče. Asi se potrhaly izolátory, ale stožár nebyl porušen. Bypass je připojen až na stožár 7. Délka bypassu mezi stožáry 0 a 7 je asi 2 km.

Náhradní přenosová trasa

Náhradní přenosová soustava byla společností vztyčena velmi rychle, a to dne 25. srpna 2022. Od té doby jí běží pěkné peníze za její pronájem. Je pochopitelné, že potom společnost ani nemá moc velký zájem s opravou pospíchat, když jí tečou na její účty nějaké ty statisíce nebo milióny měsíčně.

Pohled na náhradní přenosovou trasu a dva její stožáry v místě provizorního přechodu dálnice.

Proč to vedení spadlo?

Podíval jsem se na důvod, proč to vedení spadlo. Máme fotografie všech základů po uřezání stožárů i postupně, jak byly vykopávány. Souhrnné pohledy na základy jsou zde.

Z nich jednoznačně vyplývá, že vedení bylo založeno na dělených plošných základech bez armatury a bez mikropilot. Čtyři základy byly ze dvou dílů a jeden ze čtyř dílů. Základy byly z prostého betonu a nebyly armovány železem. U stožáru č. 2, na jedné straně dálnice, jsme objevili, že se kus základu minimálně u jedné rohové stojiny odlomil. Zbytek profilu je na zlomené hraně betonu a odlomený kus betonu leží vedle.

Je nyní samozřejmě velmi těžké říci, co se tehdy vlastně stalo, ale jeden ze stožárů velmi pravděpodobně spadl první a strhl další čtyři. Podle mne byl tím prvním stožár č.2. Podívám se dále, jaké indicie by mohly podporovat tuto variantu.

Zejména by to tedy potvrzovalo naše dlouhodobé tvrzení, že základy stožárů z prostého nearmovaného betonu se při větších zatíženích lámou a to následně způsobuje pády vedení. Pokud jeden stožár spadne, tak obvykle strhne několik sousedních. To se stalo zřejmě i v tomto případě.

Sedání základů

Zajímalo mě také, jak to vedení spadlo. Dlouhodobě tvrdíme, že vedení s plošnými základy sedají ve směru převažujících větrů a pak se jejich ocelové konstrukce postupně naklánějí právě v tom směru. To sedání je pozvolné a někdy trvá i celé roky, než se ta ocelová konstrukce stožáru nakloní do té míry, že se pak při nějakém větším větru zlomí jako sirka, stožár spadne a většinou sebou strhne několik dalších. Takto zřejmě sedaly základy stožárů a oni se pak nakláněly po směru větru. Sednutí stožáru o rozpětí stojin 3m o jeden centimetr vyvolá nahoře, ve výšce třeba 30 m naklonění až 20, protože se to celé točí kolem osy základu.

Sedání vedení je v teorii popsáno na následujícím obrázku. Pochází ze studie, kterou vypracoval nás smluvní statik Ing. Chalabala.

Zkráceně lze říci, že sedání je pozvolné, ale trvalé, a že závisí na podkladové zemině, na jednostranných silách a jejich velikosti. V případě stožárů vvn velmi závisí na směru dlouhodobých převažujících větrů.

Směr převažujících větrů

Směry převažujících větrů jsou pěkně popsány na serveru TZB Info zde. Vybral jsem jednu z jimi uvedených růžic, které platí pro širší pásmo Českomoravské vrchoviny. Místo, kde vedení spadlo, je nedaleko Českomoravské vrchoviny a platí pro něj tedy tato růžice 4d.

Z větrné růžice je zřejmé, že převažující větry v místě havárie vedení jsou západní, v úhlech mezi 240° a 300°.

Kam vedení spadlo

Podle všeho by se tedy mělo vedení postupně naklánět směrem od Prahy k Brnu. Stožáry by pak měly spadnout tímto směrem. Že se tak i stalo, dokládají tyto fotografie, asi z Novinek / TV Nova.

Směrová tabule na fotografii vlevo ukazuje směr na Brno. Ten stožár spadl opravdu směrem na Brno, tedy na východ po směru převazujících větrů, které vanou v tom místě od západu.

Pokud by byly nějaké pochyby, tak ta fotografie vlevo je pohled od dálnice na stožár č.2, který je na jih od dálnice. Velmi pěkně ukazuje popadané stožáry video na Idnes zde. Je na něm vidět nejprve stožár č.2, pak č.3 a č.4.

V pozadí je pak rohový stožár č.5, kterému se ulomil celý vrch, a proto je vidět jen jeho zbylý pahýl. Je tam i řada fotek na jednotlivé stožáry. Vše lze lehce dohledat. Všechny spadly na východ.

Jediný stožár, který jsem nikde nenašel, je č.1. On nebyl totiž z dálnice dobře vidět, protože je schován za stromy. Proto ho asi nikdo v okamžiku havárie nevyfotil. Pomohl jsem si nepřímým důkazem. Jak je vidět ze satelitních snímků, tak ten stožár stál zde a vodiče křížily dálnici kousek před křovím.

V okamžiku havárie jsem našel fotografii v několika novinách na místo křížení vodičů s dálnicí.

Zde vodiče leží již mezi keři, což potvrzuje, že i stožár č.1 spadl směrem na východ. Další sada fotografií potvrzuje, že základ stožáru č.1 byl po odřezání stožáru viditelně nahnut na východ.

Geotechnický a hydrologický průzkum

Naše společnost byla odsouzena výrokem Krajského soudu v Ústí nad Labem v jednom ze soudních sporů zejména proto, že neprovedla v etapě před vydáním územního rozhodnutí geotechnický průzkum v místě základů stožárů. To není pravda, my jsme provedli předběžný geotechnický průzkum z údajů Geofondu ČR a to jak z několik geotechnických map, hydrologických map a dále z údajů z desítek geologických vrtů v oblasti vedení, což ale bylo shledáno soudem jako nedostatečné.

Zde je rozsudek, pod ním pak dva z bodů zdůvodnění rozsudku a dále pak citace z ČSN EN 1997-2, která uvádí základní požadavky na geotechnický průzkum.

My jsme tedy byli odsouzeni za to, že jsme prý neprovedli geotechnický průzkum v etapě dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, kdy ani nebylo jasné, kudy vedení povede. To samozřejmě není pravda, my jsem provedli řádný předběžný geotechnický průzkum z Geofondu ČR, který byl za tím účelem ČR zřízen a pracovali jsme již na plánu podrobného průzkumu v etapě projektování pro provedení projektu. Proti rozsudku jsme se odvolali.

V etapě projektu pro provedení stavby nebo pak přímo na stavbě musí být proveden průzkum pro projekt nebo musí být provedeny terénní práce přímo na stavbě. Hloubku vrtů nebo odkryvů stanoví příloha B ČSN EN 1997-2, která nám dává vybrat ze dvou možností:

(5)Pro vysoké štíhlé konstrukce a stavby bude použito větší hodnota z dvou následujících podmínek

- z_a ≥ 6 m
- z_a ≥ 3b_F

kde bF je délka kratší hrany základ

V případě opravy 2 km vedení, kdy jeden ze základů má hranu minimálně 5 m, mělo být tedy kopáno a nebo vrtáno do hloubky minimálně 15 m. O tom jsme na celé stavbě nenašli jediný důkaz. Zde byla tedy provedena oprava 2 km vedení vvn 110 kV a o geotechnickém průzkumu ani vidu ani slechu. Zřejmě jsou některé firmy v daleko lepší pozici vůči vedení ČEZu, než byla ta naše.

Geotechnický a hydrologický průzkum tedy zřejmě nebyl ošizen, ale nebyl proveden vůbec.

Předběžný geotechnický průzkum

Nedalo mi to a udělal jsem tedy předběžný geotechnický průzkum celé oblasti z geologické mapy ČR v měřítku 1:50 000 podobně, jak jsem udělal před léty na svém projektu, za který jsem byl pak následně odsouzen, viz výše. Hydrologická mapa pro tuto oblast bohužel dosud neexistuje.

Mapu jsem stáhl z veřejného serveru České geologické služby, viz zde. Jsou na ní zobrazeny i základy jednotlivých stožárů, jen jsem je očísloval. Pokud kliknete na místo na mapě, tak Vám zobrazí detailní údaje o geologickém podloží.

To jsem tedy udělal a výsledek je zde:

Stožáry č. 1, 2 a 3 stojí na vulkanitu, stožár č. 4 pak na kvartérním podloží a stožár č. 5 pak na rozhraní kvartéru a metamorfitu. To jsou ovšem podkladové horniny, které jsou zakryty ornicí a pak ještě vrstvou kvartérních usazenin o různé síle.

Protože se jedná o základy do hloubky 2-3 m a o hraně do 5 m, tak jsme měli kopat / vrtat podle ČSN EN 1997-2 do hloubky 15 m a to se nestalo. Jak správně říká znalec, doc. Jan Masopust, tak v etapě realizace se musí provést geotechnický průzkum formou sondy nebo vrtu v místě každého stožáru.

Česká republika po léta a léta budovala něco, co je nyní velmi dobrým nástrojem pro všechny předběžné geotechnické průzkumy u všech staveb. Zejména pak u těch liniových staveb, kdy se ještě přesně nezná trasa té liniové stavby. V etapě realizace se však nezbytně musí provést detailní geotechnický průzkum, a to v místě každého stožáru.

Evidence z výkopů v místě jednotlivých základů

Provedl jsem dále alespoň vizuální posouzení hornin / zemin z jednotlivých výkopů.

Stožár č. 1

U tohoto stožáru je z výkopu vidět, že původní základ nebyl určitě hlubinný a že byl poměrně malý. Dále vidíme, že nový stožár bude mít základ větší. Typ stožáru byl změněn z nosného na výztužný. Základ určitě nedosáhl na tvrdé podloží. Protože nebyl proveden geologický průzkum, nevím jak hluboko pode dnem základu je tvrdý podklad – vulkanit. V tom případě by měl mít stožár spíše hlubinný základ, nikoliv plošný. První pilota by pak určila, jak hluboko pode dnem budoucího základu je pak již tvrdý podklad. Z poslední fotografie je zřejmé, že základ nebyl vyztužen železem.

Stožár č. 2

Z výkopu po stávajících základech je vidět, že základ byl zcela určitě dělený a relativně mělký. Hloubka nebyla 2 m, ale spíše jen tak 1,4 – 1,5 m. Nový základ byl proveden do výkopu, který byl jen mírně rozšířen a prohlouben. Opět jsme nedosáhli pevného podkladu, vulkanitu, a nevíme, jak je hluboko pode dnem základu. Stožár bude opět výztužný, měl by tedy mít hlubinné založení. Základ nebyl opět vyztužen železem.

Stožár č. 3

Tento stožár bude nosný. Z výkopu je zřejmé, že původní základ byl malý a mělký. Nedosáhl opět vulkanitu v podloží. Nový základ bude o něco málo hlubší a to je vše. Hornina je opět hlína s příměsí drobného štěrku. Opět je na zváženou, zdali tak malý základ unese po dobu padesáti až sedmdesáti let třicet a více metrů vysoký stožár bez toho, aby se jednostranně vychýlil. Jistota by velela hlubinný základ s pilotami i zde.

Stožár č. 4

U tohoto stožáru je zřejmé, že úroveň spodní vody se ustálila jen asi 1-1,2 m pod povrchem terénu. Z toho je zcela zřejmé, že tento základ by vyžadoval piloty, tj. hlubinné založení. To se však nestalo, základ je plošný. Voda byla zřejmě odčerpána a výkop byl rychle zalit betonem. Co to však udělá dlouhodobě, nikdo určitě neví, protože základ je nejen na kvartéru, ale je trvale podmáčen. Z geologické mapy je zřejmé, že podklad je kvartérní usazenina, která zřejmě zaplnila rýhu v okolním vulkanitu. Z mapy je také zřejmé, že základ je nedaleko jednoho z pramenů potoka. To je zřejmě ten důvod velmi vysoké hladiny spodní vody.

Stožár č. 5

\Toto je základ nejdůležitějšího rohového stožáru v místě, kde mění směr vedení, a stožár je tak vystaven dlouhodobým nesouměrným tahům. S ohledem na podkladní horninu, které je na rozhraní kvartéru a metamorfitu je podle normy zcela jasně požadován hlubinný základ a nikoliv plošný, jak byl navržen a vybudován. Základ je sice stejně velký jako předchozí dělený základ, nicméně pořád bude hrozit jeho postupné jednostranné sedání a následné vychýlení vysoké štíhlé ocelové konstrukce.

Rozlomení základu v důsledku nearmovaného betonu

Zatím nejlepší fotografii jako důkaz o rozlomení základů stožárů jsem stáhl v roce 2020 po bouři Sabina z některých novin. Nemohu nyní ale najít, ze kterých. Tento snímek byl asi z opatrnosti, možná na příkaz ČEZu, smazán. Google ho nemůže najít. Omlouvám se autorovi za neuvedení zdroje.

To je totiž kardinální důkaz o tom, že tisíce kilometrů nově postavených vedení od roku 2011, od kdy se s ČEZem v této věci soudíme, a kdy jsme ČEZ na to poprvé upozornili, se stavějí pořád stejně, a mají tedy stejné riziko rozlomení základu, jako stožár na tomto obrázku.

Takto to tedy dopadne, pokud betonový základ není armován železem, jak to požadují Eurokódy. I v češtině existuje krásné slovo železobeton, které jasně říká, že železobetonový základ se skládá z betonu s dostatečným množstvím železa.

Proč se tam to železo dává? Beton má vynikající pevnost v tlaku (12-50MPa), ale zhruba desetinovou a menší pevnost v tahu (1,6-4,1 MPa), vše viz zde. Na kvalitu betonu máme českou verzi evropské normy ČSN EN 206+A2. Evropská unie chce postupně dosáhnout zhruba stejné kvality všech staveb na celém svém území. Proto vydala tzv. Eurokódy. Jak uvidíme dále, ČEZ a firmy sdružené kolem něho, se tomu standardizačnímu úsilí EU vehementně brání a po straně na EU nadávají. Proč asi? No protože je potřeba ušetřit nějaké ty peníze, aby něco zbylo na odměny vedoucím ČEZu a popřípadě na nějaké další důležité věci.

Nové základy vedení

Zajímalo mne tedy, jak OMEXOM to vedení opraví. Soustředil jsem se na to, jestli budou základy armovány nebo ne. Nejprve uvedu snímek, jak mají být podle Eurokódů základy armovány. Tak to navrhl náš statik Ing. Chalabala na vedení Dluhonice - Hodolany.

Dále uvedu pár obrázků z opravy vedení u Stránčic.

V těchto základech je tak málo železa, že je můžeme v poklidu nazvat nearmované základy. Samozřejmě nyní chápete, že jsem museli být okamžitě vyloučeni z databáze dodavatelů ČEZ a v podstatě zlikvidováni. Ještě, že jsem v zahraničí, jinak bych skončil v exekucích nebo dokonce v kriminále.

OMEXOM jednoznačně nesplnil požadavky základních norem ČSN pro jakékoliv stavby, tzv. Eurokódů, na vyztužování betonových základových konstrukcí, namáhaných dynamickými silami, železem. To nejsou železobetonové základy, ale spíše základy z prostého, nearmovaného betonu. Proč to OMEXOM dělá – no protože je to mnohem levnější. Přináší to nejen úsporu železa, ale zejména úsporu pracnosti. Je to zkrátka ošizeno.

Uzemnění vedení

Dále jsem se zaměřil na uzemnění vedení. Harmonizovaná česká státní norma ČSN EN 50341 v platné verzi požaduje, aby vedení bylo uzemněno tak, aby neohrožovalo lidi a zvířata. Je zajímavé, že to vedení, co spadlo, mělo uzemnění FeZn pásky na každém stožáru. Viz následující foto:

Zase uvedu pár obrázků z opraveného vedení:

Stožáry č. 1, 2 a 3 nebyly uzemněny vůbec a stožáry č. 4 a 5 sice uzemněny byly, ale velmi podivným způsobem, kdy do podkladového betonu bylo vhozeno kus FeZn pásky a ta pak byla zavedena zpět na patku stožáru. Imituje to stav, kdy FeZn pásek by měl být zakopán do hloubky cca 0,6 m do vzdálenosti minimálně 20 m od stožáru. Ty pásky by musely být minimálně dva a pořád by to stejně nesplňovalo požadavky normy, zejména v létě a v zimě.

Proč to OMEXOM dělá? No opět je to úspora materiálu a zejména pak pracnosti. Zase něco zbude na odměny vedoucích, atd. atd.

OMEXOM opět nesplnil požadavky harmonizované ČSN EN 50341 v platném znění. Uzemnění je ošizeno, a to nejvíce, jak bylo možné.

Odhad ceny opravy vedení

Nakonec jsem se pokusil stanovit cenu za opravu vedení. Mám ceny z roku 2011. Našel jsem ale údaje o inflaci v letech 2011 – 2022. Jsou uvedeny zde. Pro rok 2022 jsem vzal optimistický průměr 15%. Vynásobil jsem inflace v jednotlivých letech a vyšlo mi +40% oproti roku 2011.

Jednotlivé složky ceny pak vyšly následovně:

montáž 2 km vedení                                         15,4 mil Kč,
demontáž 2 km poškozeného vedení                 7,7 mil Kč,
2 km bypass                                                       3,0 mil Kč

překročení dálnice 3,9 mil Kč.

Celkem asi 30,0 mil Kč.

Podle ČEZu máme asi 2,5 milionu odběratelů – viz zde. Pak každého z nich tato nekvalitní oprava přišla asi 12 Kč. Takto velkých oprav jsou ale ročně desítky a těch malých tisíce. Na tyto akce nejsou žádné výběry. To jsou penězovody do těch pár velkých firem, která si tento trh rozdělily. Zaplatí to přímo odběratel elektrické energie ze své peněženky. Podotýkám každý odběratel elektrické energie. Nikdo neuteče.

Shrnutí

Z výše uvedeného vyplývá, že důvodů pádu vedení mohlo být hned několik. Mohl to být viditelně nahnutý základ stožáru č. 1, prasklý základ stožáru č. 2, malý a podmáčený základ stožáru č. 4, plošný základ rohového stožáru č. 5 nebo všechny tyto vlivy naráz. Je velmi těžké určit, který stožár spadl první a strhl ty ostatní. Minimálně několik z nich bylo velmi chabě založeno. To byly taky stožáry ČEZu. Mohla se udělat pochůzka a inspekce toho vedení. Mohly se vysekat náletové dřeviny, posoudit základy a provést třeba výměny kritických stožárů. Mohly se posílit / vyměnit zejména stožáry u dálnice. Bohužel se to nestalo. Kolik stála ta havárie hasiče, Policii ČR a ty desetitisíce lidí, co tam stáli jako troubové hodiny a hodiny?

O to více je překvapivé, že OMEXOM prakticky opravil stožáry stejným způsobem, jak byly postaveny před tím s tím rozdílem, že základy již nebudou dělené, ale celistvé. Nicméně ani jeden základ není hlubinný, když minimálně čtyři z pěti stožárů by si ho určitě zasloužily. Uzemnění vedení je výsměch pro všechny ty, kteří tomu rozumí.

OMEXOM vyinkasuje podle všeho cca 30 miliónů korun a možná i více více. Pan Beneš nám určitě neukáže fakturu, protože nejvyšší nebo dokonce ústavní soud řekl, že je to tajné! Vedení bude sice opraveno, ale podle mého názoru bude nachystáno na další podobnou havárii v průběhu několika příštích let. Je přece potřeba se postarat o neustálý přísun peněz na ústí penězovodu. Nedej bože, že by ta vedení stála a pořád nepadala. Ze všeho je zřejmé, jaký elementární nepořádek vládne v ČEZu a v jeho okolí a jaký je jeho rozsah.

Pokud jsme právě spočítali, že kilometr vedení stojí asi 16 miliónů korun a jen vedení 110 kV je asi 8 000 km, tak to činí 128 miliard korun.

Výběr nového ředitele ČEZu

Kdo je ten nejvyšší úředník, který má kontrolovat kvalitu těchto prací?

Je to ředitel ČEZu a předseda jeho dozorčí rady, pan Daniel Beneš, který je zároveň předsedou dozorčí rady ČEZ Distribuce, a.s. Pan Beneš je ale zaměstnán spoustou jiných věcí. Například nyní chystá to vyrabování Cínovce – viz zde. Napsal jsem o tom zde. Před tím třeba sháněl kabelky paní Nečasové.

Proto nemá dlouhodobě čas na tu práci, kterou by měl za své desetimilionové výplaty dělat dnes a denně. Měl by zejména dozorovat své dodavatele, když je předsedou hned dvou dozorčích rad. Dále by se měl postarat o rozumnou cenu elektrické energie pro rodiny s malými dětmi, důchodce a zkrátka všechny další odběratele. Týká se to samozřejmě i všech soukromých firem, které to enormní zvýšení cen elektrické energie také výrazně pocítily. To vše měl pan Beneš udělat a to vše neudělal.

V každé slušné zemi by ředitele největší elektrotechnické firmy ve střední Evropě, strojního inženýra, pana Beneše (více o něm naleznete třeba zde), vláda již dávno odvolala a vypsala by výběrové řízení na tuto pozici. V ČEZku to však není dlouhodobě možné. Pan Beneš je totiž, jak známo, pan Neodvolatelný.

Předpokládanou minimální kvalifikací pro výkon této funkce by mělo být vysokoškolské vzdělání v oboru elektro. Takový člověk by měl mít dlouhodobou praxi v řízení elektrotechnické firmy a měl by detailně znát všechny technicko-ekonomické aspekty základních prostředků, které mu stát svěřil, aby se o ně staral s péčí dobrého hospodáře. V současné situaci by měl prokázat dlouholeté zkušenosti ze zaváděním obnovitelných zdrojů. Měl by prezentovat jasnou cestu, jak sníží cenu elektrické energie minimálně o polovinu do tří let od svého nástupu do funkce.

Nyní by měla být zvolena prezidentkou paní Danuše Nerudová, aby možná, mimo jiné, pomocí svého manžela, vlivného právníka, zabetonovala pana Beneše ve vedení ČEZu na věčné časy. Tomu by měl český volič a odběratel elektrické energie v jedné osobě ve svém zájmu určitě zabránit.

Jiný prezidentský kandidát, pan Andrej Babiš, nám již prakticky dokázal, že s panem Benešem za jeho vlády neudělal zhola nic.

Není samozřejmě v moci prezidenta odvolat pana Beneše. Nicméně může použít svého vlivu na předsedu vlády a jednotlivé ministry, aby tak učinili. Doufejme, že pan generál Petr Pavel tak učiní. Samozřejmě za předpokladu, že bude zvolen prezidentem.