Škarohlídi, kde jste?

Už bychom se mohli vrátit k důležitým věcem, co myslíte? Třeba k udržitelné energetice

9. 2. 2023 / Jiří Hlavenka

čas čtení 6 minut
Toto je důležitý graf - nejen kvůli výsledkům roku 2022, ale hlavně ukazuje trendy. Kombinace větru a fotovoltaiky už vyrábí pár let více než uhlí, loni ale i více než plyn. Vzestup slunce+větru se jeví jako nezadržitelný a nadále zrychluje. Zajímavý je též dlouholetý sestup pokles vody+jádra. Voda bude zřejmě neměnná (není důvod odstavovat vodní elektrárny), pokles jádra je ale taky setrvalý - přitom je to technologie, kde my počítáme s výrazným vzestupem. (Opravdu víme co děláme a proč?)
Autoři studie rozebírají hlavní posun. Loni došlo k velkému poklesu výroby energie z jádra (celkem 185 TWh - dvojnásobek roční spotřeby v ČR), ale velkou většinu z toho dorovnal vzestup větru a slunce, menšinu pak nárůst elektřiny z uhlí. Loňský výpadek jádra jde na vrub hlavně velkým odstávkám jaderek ve Francii, v menší míře pak i v Německu. (Francie odstavovala kvůli provozním problémům, v Německu je to řízené, trvalé odstavování).

I v obtížném roce se tedy žádný velký návrat k uhlí nekoná: vzestup je "jen" 28 TWh, tedy jen asi 1% z celkového evropského energetického koláče.
Další zajímavá skutečnost: pokles celkové spotřeby elektřiny v EU o 8% (Q4 vs Q4). Dle autorů studie to má více příčin: efektivnější využívání, záměrné šetření, růst tepelných čerpadel.
Rekordní růst má slunce: +24% meziročně. Počet fotovoltaik zejména na střechách roste enormně, celkově sluníčko vyrobilo loni cca 170 TWh, tedy opět zhruba na úrovni dvojnásobku CELKOVÉ spotřeby ČR. Velmi zajímavé: evropským lídrem je Holandsko, které produkuje 14% své energie ze slunce. Neleží náhodou Holandsko o pěkný kus severněji než my? (Leží). Neprší tam imrvére? (Prší). Neříkají tady místní mudrlanti, že u nás jsou pro fotovoltaiku blbé podmínky, protože "nejsme Sahara" (Furt to říkají).
Poslední zajímavost: autoři říkají, že v roce 2023 poklesne spotřeba fosilních paliv (pro výrobu elektřiny, tedy nikoli celkově) v Evropě o 20%, zejména tím, jak naběhnou odstavěné francouzské jaderné elektrárny. Zkrátka to nebude potřeba, a uhlí s plynem se budou vypínat jako první.
Škarohlídi, kde jste?
Tak deset let slýchám stále stejnou písničku: že obnovitelné zdroje jsou blbost, nebo možná nějaký doplněk a mají milión nevýhod. Nesvítí, nefouká, obrovské přenosové problémy. Mezitím vítr+slunce rok za rokem prudce stoupá, a problémy se jaksi neprojevují. Ukazuje se, že škarohlídské (s prominutím) kecy nebyly postaveny na žádných propočtech a pevných datech, ale byla to čistá dojmologie.
Podívejte se na druhý graf s plánem růstu obnovitelných zdrojů do roku 2035, kde v mixu vítr a slunce jasně dominují, fosilní zdroje jsou už zbytkové.

Toto nejsou sny, ale reálné propočty, které počítají s faktory typickými pro obnovitelné zdroje, jako je výrobní závislost na neovlivnitelných přírodních podmínkách. Bude to fungovat: dosavadní realita totiž ukazuje, že zejména větrná energie je až překvapivě stabilní jak během roku, tak během 24-hodinového cyklu. Eskaluje spíše nahoru (vichřice atd), ale "baseload" v pohybu větrných mas ve výškách, kde se nalézají vrtule, je dosti stálý. Velmi pomůže diverzifikace větrníků na tisíce míst. Fotovoltaiky jsou pak v kolísání výkonu (léto-zima, den-noc) dobře predikovatelné, tedy lze se na to připravit. Zásadní věcí je pak nadkapacita, typicky u větru.
(Studie stojí celá za přečtení, odkaz je na konci).
Na co čekáme?
Jediné co vidím je upocená příprava nových jaderných bloků v Dukovanech - jako kdyby nic dalšího neexistovalo. Větrná energie - pro kterou máme na stovkách míst výtečné podmínky - je prakticky zapikaná extrémními regulačními omezeními, které jsme si na sebe jako vždy ušili sami: například zastupitelé kraje Vysočina ve své nekonečné moudrosti usoudili, že krásy tohoto kraje jsou větší než Grand Canyon a Niagarské vodopády dohromady, a že tedy na území celého kraje nesmí stát ani jeden (!) větrník, protože by toto území nenapravitelně zhyzdil. Lesy ČR zas prosadily zákaz stavby větrníků v lesích. V Německu i Rakousku se v lesích stavět může, protože tam nemají Lesy ČR, logicky.
Soláry jsou zas jiná písnička. Sice existuje dotace pro rodinné domky, které naštěstí pomáhá jejich rychlému vzestupu, ale výkupní ceny přebytků jsou hulvátsky nízké (výsledek lobby ČEZ+E.ON), měření po jedné fázi (stejná lobby) pak znamená, že většina vlastníků rodinných fotovoltaik s baterií NEUŠETŘÍ VŮBEC NIC, jen svou elektřinou vesele krmí síť. (Viz odkaz č. 2).
Řekli byste, že když stát chce zelenou energii, tak že by státní a veřejné instituce měly být první v řadě - školy, nemocnice a podobně. Ale kdepak: zkuste je přinutit: "no, uděláme několik pilotních projektů a tak za tři roky vyhodnotíme. Německo? Vydalo das Befehl, že VŠECKY státní instituce budou mít na střechách soláry. Všecky. Funguje to, dá se to.
Západní Evropa - a, což je zvláštní, Řecko k tomu, patří mezi solární rekordmany - jde cestou až průzračně jednoduchých politik:
a) stát zcela usnadní a odstraní veškerou stavební a jinou byrokracii ve stavění střešních elektráren
b) dá nějaké dotace, nemusí být ani nijak vysoké, vyplatí se to i bez nich
c) zabezpečí, aby malý elektrárník mohl férově prodávat přebytky (které jsou obvykle hodně velké)
d) a sám se pak postará o to, co ti malí neudělají a chtít to po energetických firmách může být přísné: o opatření na stabilizaci sítě, tedy přenosové kapacity, popř. ukládání.
Takže chápu, máme radost z porážky Babiše, vidíme jak se naše země zalévá sluncem a všechno bude už jen krásné. Jo, může být - akorát zbývá si to odpracovat. Zpátky ke strojům.


1
Vytisknout
10343

Diskuse

Obsah vydání | 10. 2. 2023