4. 10. 2023
Jinými slovy, jak je velmi pravděpodobný nový šéf slovenské vlády Robert Fico podobný svému kolegovi, maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, a jaké jsou rozdíly mezi nimi a jejich zeměmi?
Pro mnoho Slováků, alespoň slovy, byly sobotní volby nejdůležitější v životě. V médiích a na sociálních sítích, jak se blížil den hlasování, stále více Ficových krajanů psalo, že pokud vyhraje, jsou připraveni se okamžitě "vystěhovat" ze Slovenska. Dohromady je, mimochodem, více odpůrců SMERu než jeho voličů.
Pokud jsou průzkumy veřejného mínění správné, pak je země odsouzena ke stagnaci, jako tomu bylo po rozdělení Československa, říkají. Na počátku roku 1990 se pak Česká republika pod vládou liberálů v čele s Václavem Havlem začala dynamicky rozvíjet a Slovensko v čele s konzervativním Vladimírem Mečiarem myslelo více na zachování zbytků československé armády na svém území než na rozvoj ekonomiky.
Pak Mečiar odešel a následovaly roky dohánění reforem. Pokud jde o průměrné mzdy, Slováci zhruba dohnali Čechy, ale stále zaostávají v příjmech domácností. Bohatství je příliš nerovnoměrně rozloženo a ve srovnání s českými sousedy je výrazně více vyloženě chudých lidí.
Robert Fico a jeho strana SMER se mohou stát novým symbolem stagnace. Není náhodou, že jeho hlavním konkurentem byla strana Pokrokové Slovensko.
Fico byl již u moci a Slováci ho dobře znali. Na konci jeho posledního premiérství byla úroveň korupce mimo grafy: Po jeho nucené rezignaci se orgánům činným v trestním řízení podařilo odhalit spojení některých členů jeho strany s italskou 'Ndranghetou, zločineckou organizací z Kalábrie.
Toto vyšetřování bylo výsledkem velké tragédie. Vrazi zabili mladého slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyni. Kuciak pronikl příliš hluboko do špinavých vládních plánů. Stopy vrahů vedly, jak napsala slovenská média, k vedení slovenských orgánů činných v trestním řízení. Zdálo se, že skandál pohřbil Roberta Fica jako politika.
Ale znovuzrodil se jako fénix z popela a vrací se do velké politiky. A jeho oponenti se chystají opustit zemi, protože neočekávají, že po opětovném uchopení moci ji tentokrát rychle ztratí nebo se jí vzdá.
Důležitá je zde zkušenost ze sousedního Polska a Maďarska. Pravicově populistické strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského a strana Fidesz (Víra) Viktora Orbána poté, co se jim podařilo podruhé prorazit k moci, ji už znovu neztratily. Když se vrátily, okamžitě začaly přetvářet ústavu podle sebe, demontovaly nezávislé soudnictví, chopily se veškeré moci, včetně prezidentského úřadu, a volební legislativa byla samozřejmě přepsána. Pokud se Ficovi podaří zopakovat úspěchy kolegů a sousedů, pak bude pesimismus jeho oponentů jasně oprávněný.
Alespoň jeden prvek systému má však SMER malou šanci zopakovat. Je to prezidentský úřad. Nyní jej zaujímá liberálka, právnička a environmentalistka Zuzana Čaputová. Před ní to byl podnikatel Andrej Kiska, který se vrátil do své vlasti ze Spojených států. A můžeme s jistotou říci, že Slováci, kteří si vybrali další populistickou vládu, pak tradičně volí liberálního prezidenta.
Nakonec je třeba si uvědomit, že Fico ztratil moc ne jednou, ale dvakrát. Zdá se tedy, že polsko-maďarská cesta bude na Slovensku obtížnější.
Snad dvěma nejvíce nepřátelskými zeměmi v EU jsou Maďarsko a Slovensko. Hloubka jejich historických sporů je taková, že kdyby měly silné armády a nebyly členy ani NATO, ani Evropské unie, pak by už dávno snadno bojovaly o sporná území. Například maďarská menšina na Slovensku je vážnou silou, včetně politické, i když poprvé po dlouhé době se maďarská strana nemohla dostat do parlamentu.
Možná se to stalo proto, že to byl SMER Roberta Fica, který získal část hlasů maďarské menšiny. Jeho podobnost s Orbánem začíná populismem. Teoreticky se jeho strana nazývá sociálními demokraty, tedy středolevými, ale jejich politický program už dlouho nezavání centrismem. Hlavními společenskými hesly v těchto volbách byly barvité sliby, že obnoví předCOVIDovou životní úroveň nejchudších vrstev obyvatelstva - ale prakticky bez receptů, jak to udělat.
Přesněji řečeno, recepty existují, ale ty jsou samozřejmě daleko od reality, i když odpovídají potřebám a fobiím značné části Slováků. Jedná se například o zastavení pomoci Ukrajině. Fico a jeho tým viní Ukrajinu a Ukrajince z téměř největší odpovědnosti za ekonomické problémy Slovenska. Proto, uzavírá potenciální nový premiér, je nutné přestat pomáhat Ukrajincům zbraněmi. K tomu se přidává hrozba 3. světové války.
Ale mluví-li o potřebě rovnoprávných vztahů mezi EU a Spojenými státy, členství Slovenska v NATO, SMER například nezpochybňuje.
Ačkoli byl Fico obviněn z toho, že je otevřeně proruský, země nebyla za jeho vlády znatelně více proruská, než byla za jeho nástupců. Jeho zdánlivě znatelně liberálnější nástupci se snažili vyjednávat s Kremlem a během COVIDu začali očkovat Slováky ruskou vakcínou Sputnik. Takže je to spíš o náladě samotných Slováků.
Až do února 2022 mělo Slovensko spolu s Řeckem nejvyšší procento těch, kteří v případě globálního konfliktu důvěřovali pomoci ruské armády více než NATO. Ale i nyní patří Slováci mezi země EU s nejnižší důvěrou v Severoatlantickou alianci.
Takže Fico není tak proruský, je to jen populista a vysílá voličům jejich vlastní obavy a přání. Nicméně o Ficově sblížení s Kremlem není pochyb. Stačí říci, že v předvečer voleb mu popřál hodně štěstí bývalý prezident České republiky Miloš Zeman, ten samý, který kdysi doporučil Ukrajině, aby se smířila s anexí Krymu a obecně až do února 2022 byl jedním z nejaktivnějších obhájců kremelského "ďábla" v EU. Slovensko pod vedením Fica se může pokusit zaujmout místo "černé díry", přes kterou může Rusko pravidelně obcházet sankce. Koneckonců, i nyní Slováci, stejně jako Maďaři, nadále nakupují ruskou ropu a dokonce i plyn jako výjimku ze sankcí.
Zároveň bychom neměli očekávat, že Fico bude kopírovat jeden ze sousedních autoritářských režimů. Je to bývalý komunista (členem strany od roku 1987) a zjevně se nebude chovat jako Kaczyński z ultrakonzervativní, katolické pozice. Stejně jako Orbán byl obviněn z napojení na mafii, ale Orbán se svým nacionalismem netají. Fico naopak používá nacionalismus pouze jako jeden z prvků své politiky a po většinu své politické kariéry byl namířen proti Maďarsku a maďarské slovenské menšině. Nebo proti uprchlíkům z Blízkého východu, které nyní v jeho rétorice nahradili Ukrajinci.
To znamená, že v Evropské unii se jistě objeví další "enfant terrible". Ale nikdy nebude otevřeným spojencem Orbána. Koalice mezi Maďarskem a Slovenskem nemůže být strategická, národnostní otázka to nedovolí.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová již potvrdila, že nabídne Robertu Ficovi sestavení vlády. Jeho kritici říkají, že to může trvat mnoho měsíců, ale ve skutečnosti je obraz dostatečně jasný.
V parlamentu bylo mimo jiné na třetím místě hnutí Hlas s téměř 15 % hlasů. Další "sociální demokraté" jsou také populisté a vede je další bývalý premiér ze SMERu, Peter Pellegrini. Právě jemu Fico předal post předsedy vlády, když byl naposledy nucen rezignovat kvůli skandálu s vraždou novináře. Pak se nedělili o moc uvnitř strany a Pellegrini s částí týmu vytvořili novou stranu. Velmi úspěšnou a jasně nakloněnou sdílet s Ficem vavříny vítězů.
Dohromady však SMER (42 křesel) a Hlas (27 křesel) nezískají potřebných 76 ze 150 křesel v parlamentu k sestavení vlády. A třetím partnerem bude pravděpodobně SNS (10 poslanců) - Slovenská národní strana, ultranacionalisté se slavjanofilským přídechem, zaměření na hlubokou spolupráci s Ruskem.
V této konfiguraci bude nová vláda, pokud k ní dojde, přesně protiukrajinská, jak jeho voliči očekávají od Fica, euroskeptická a možná se také pokusí konkurovat Viktoru Orbánovi ve snaze vydělat peníze na roli ruského obhájce v EU.
Neměli bychom však zapomínat, že hodně záleží na konkrétním rozdělení mandátů. Vzhledem k Ficově "toxicitě" existuje dokonce možnost, že se osobně vzdá postu premiéra, aby získal moc. Není známo, která ze stran převezme také posty ministra obrany a zahraničních věcí. Vnější pozorovatelé by tedy neměli unáhleně činit konečné závěry o budoucí orientaci Slovenska.
Na rozdíl od slovenské mládeže, která soudě podle sociálních sítí a médií každopádně očekává stagnaci a zkoumá možnost posunu dále na západ od EU, alespoň do sousední České republiky.
Zdroj v ruštině: ZDE
Diskuse