Co je pro vás fašismus?
5. 12. 2023 / Pavel Veleman
Co je pro vás fašismus, zeptal se mne najednou klient při přebírání potravinové pomoci v kanceláři… Je to třeba i to, že si lidé k mojí osobě dovolí sprosté vtipy v tramvaji nebo na ulici, mohou za to moje chyby? Oněměl jsem…
“Je třeba být velmi obezřetný k pojmu životní příběh, jenž je základem tradičních biografií, protože akceptovat tento pojem znamená přinejmenším předpokládat, že život takovým příběhem je, že je tvořen událostmi, jež je možno jako příběh chápat a jako příběh odvyprávět…Já tomu nevěřím.”
(Pierre Bourdieu)
Termíny slova fašismus a jeho významu všech akademických, politologických, společenských, psychologických věd a ty věčné hospodské debaty, jaký je rozdíl mezi nacismem, fašismem a komunismem, který vždy vede nakonec k současné bagatelizaci fašismu (kolikrát za život jsem jíz toto absolvoval) se najednou zhmotnil v konkrétní otázce, která byla položena naprosto přesně.
Obhajoba stavovského státu Mussoliniho (bez jeho zapojení po bok Adolfa Hitlera) je vlastně pořádku, je to legitimní cesta. V současném českém diskurzu daleko přijatelnější než třeba duchovní svět a politický názor Rosy Luxemburgové nebo Karla Liebknechta, kteří byli oba zavražděni právě fašisty.
Pro mne už od mládí byla tato cesta myšlení úplně mimo moji povahu. Pamatuji si jak vystoupila skupina Orlík v době stávky divadel v Činoherním klubu v listopadu 1989 a jejich píseň “Jsi Čech, jsi Čech , tak si toho važ” , vzbudila soucitný smích v celém sále. A to mi bylo 22 let.
Vím, jak těžce jsem nesl skinheady v ulicích, v autobuse, ty zlé oči, který mi právě vždy připomněly dokumenty z válečných let. Za mne bylo vždy absolutně tabu vůbec se s nimi bavit a opravdu jsem se radoval v konci osmdesátých let z písně Michala Kocába z Pražského výběru “Já jsem nikdy rasisty neměl rád”.
Jak však odpovědět svému oblíbenému pánovi, kterému jsem dával potravinovou pomoc:
Slyším sám sebe koktat:
Fašismus je pro mne svět přírody v té nejstupidnější podobě, jak si člověk umí představit. Víte, jakoby fyzická síla, kult těla, jakési rozumové, účelové schopnosti - byly rozhodující na světě. O všem rozhoduje jen síla, řád, funkčnost a zařazení se do houfu. Fašističtí občané jsou naprosto chladní a přehlíživí k cizí jinakosti, mimo veškerou empatii k bližnímu. Neznají pohlazení z radosti, vždy jen za dobře provedený výkon v práci, nikdy ne za to, protože jste.
Slova jako soucit, láska, humor, poznávání jinakosti, snaha o dialog, obohacující se navzájem jiným způsobem života a třeba i tzv. životním selháním, které je daleko méně nebezpečné pro společnost než tzv. životní úspěch těchto lidí, se stává normou. Fašismus je nádor, který metastázuje přes tzv. ‘úspěšné jedince” do celé společnosti, která se během chvíle tak změní, že ji přijde normální a přirozené - šlapat, šikanovat, urážet, ponižovat v celém veřejném prostoru dávat jim najevo, že jsou zbyteční, neviditelní, nepřizpůsobiví….
“Historie, přítomnost a budoucnost patří Vždy lidem jako jste vy,” pane Novotný, řeknu zmateně - na ty politické, byznysové nebo oligarchické ubožáky, kteří tak pokřivili již tak pokřivenou duši tohoto národa - se vykašlete. Usmál se a jeho pes ho olízl. “Děkuji,” řekl a myslím, že to bylo spíše za potravinovou pomoc.
Otázka fašismu začátkem prosince 2023 v ČR zůstala ve vzduchu viset nad námi jako gilotina. Dovedete nás až na samý okraj, paní a páni politici? Vše tomu nasvědčuje.
Diskuse