Morální fialový fašismus s křesťanskou nádivkou

13. 2. 2024 / Petr Haraším

 

Místo čtyř jedna

S obrovskou pompou, za tleskotu pravicové veřejnosti, za nadšeného hýkání křesťanského lidumila Kalouska se zjevila reforma, nad kterou nevěřícně kroutí hlavou i tak hodný pan Drábek ze spolku nadšených svazáků Mirka Kalouska a paní Markéty PA.

Nevíme, kolik miliard, nevíme, kolik dávkových podvodníků, ale máme svatou povinnost každého takového zastavit a státní miliardy pro blaho bohatých plně ochránit. Morální troska fašistického ritu ministr Jurečka nekompromisně ničí sociálně slabé a zvlášť rád si pochutná na zdravotně postižených. Evidentně se vládě naděje a změny vůbec nic nedaří, a tak nastupuje tvrdá fašistická pracka. Leckdo se diví, proč tuto podivnou lidskou hyenu strana českých křesťanů s odporem nevyhodí, nezruší mu doživotně členství a vstup do kostela. Tomu, že tohoto neoliberálního nahnědlého křesťana z postu nevyhodí vláda fialové tvrdé, mnohdy až skoro málem trochu fašistické pěsti se divit nelze. Naopak, tato lidově a ekonomicky neúspěšná vláda zbarvená do „fialovohněda“ právě takové užitečné idioty pro své vládnutí potřebuje a vyžaduje.

Kdo se nesnaží, ten bude mít, ten nebude mít vůbec nic. Seznamy předurčených předsudečných pachatelů i s celou rodinou vydává na požádání vrátnice na Ministerstvu práce a sociálních experimentů, Strakovka i možná také Pravý břeh Institut Petra Fialy placený odněkud ze záložny správných pravicových lumpů. Sám velký inkvizitor křesťan Jurečka vypracoval metodiku zvanou Kladivo na příživníky a sociální odpad. Pravda, zatím ještě příživníci na nejbohatším sociálním systému na světě nehoří za neoliberální fašistickou pravdu u kůlu, ale, kdo ví, co se mu v hlavě pod bedlivým vedením ODS ještě vylíhne. 

Zatím vládní junta žene od příštího nového roku nepovedeného občana makat na bezplatné veřejné práce a bude trestat celé rodiny za nedobrou pracovní morálku a školní flákání. Kdo půl roku nemaká, nerekvalifikuje, není aktívní, nekooperuje, ten, ať zhyne hlady v křesťanské díře. Opravdoví ministři Jurečka a Stanjura už zařizují náplně do pracovních čet veřejných prací. Výpověď bez udání důvodů přinese státu velký ekonomický rozmach a dokončení důležitých infrastrukturních staveb kapitalismu s lidskou tváří. Obnovení kanálu Labe-Odra-Dunaj na sebe nenechá dlouho čekat a vládní výletní lodě se těší na stáda nepracujících veslařů a burlackých příživníků.

Zákonná povinnost je pravá školní docházka a výchova nových nadějných robotů lidského původu do fabrik a továren. Porušení se krutě trestá. Hnědý ministr to říká jasně, důrazně a transparentně dopředu. Zpátky do lenošení ni krok. Státní dráb bude bedlivě sledovat na denní bázi vše, no jako komunisté, jako fašisté. Rodič bude pilně hlídat skrze digitální platformu, zda dítko školou povinné nesedí na rohu v hospodě, zda neprovádí drogový deal, nebo zda neužívá pod dohledem státu nějakou tu legální drogu. Však on stát do rodičů i dětí tu onu stranickou zodpovědnost, která všem politikům chybí, finančním bičem napráská. Do rodin, které nezvládají své povinnosti a jsou státně stranicky nezodpovědné nasadí ministr institut Rodinné chůvy. Proškolená nedobře placená chůva bude docházet do problémových famílií, kde zjedná právo a pořádek. Tvrdá ruka sociální chůvy zajistí převýchovu všemi dostupnými i nedostupnými prostředky týrání v rámci nové ideové doktríny.

„Jedna dávka vládne všem, jedna jim všem káže, jedna všechny přivede, do české bídy sváže“, mumlají si Jurečka a Fiala, když točí falešným prstenem vládní neomezené moci, jako poděšený Rumburak před suitou Pekotů, Jekotů a Blekotů ze svých stran.

Ze čtyř dosavadních sociálních dávek na pokrytí české neoliberální záměrné drahoty bude dávka jedna. Nasypou se do mašiny dostupná data, školní žalování, policejní hlášení, občanská upozornění z místa bydliště a miliony dalších úředních zádrhelů ukutých ve sklepení ministerstva sociální bídy, aby byla na konci velká krásná nula a poděkování za účast v losování měsíční sociální dávky na život. Jurečka bude plácán po zádech, Stanjura si něco koupí a Fiala bude rád, tuze rád, že občané trpí za vyšší dobro a blaho jeho strany, kmotrů a oligarchů.

Domácnosti, které správně a dobře splní veškeré náležitosti, mohou beze studu dál docházet a žádat o dávky na život k nezaplacení. Kdo nemaká, ať nejí a kdo maká, tak taky. Společnost pod nadvládou jedné ideologie a jedné strany za cca 35 let pravicové neoliberální dominance dokázala zařídit, že bez sociálních dávek tady pracujícím občanům nelze dobře žít. Veškeré sociální dávky finančním obratem o 180 pravicových stupňů okamžitě odcházejí do bezedných ušmudlaných koryt českých oligarchických klanů. Tyto sociální ústavy konečného finančního řešení stojí plně za astronomickým státním dluhem a za exekutorskou lichvářskou mafií, která ždíme z lidí vše i duše. A tomu se u nás v postruské postkomunistické gubernii pravicového skoro fašismu říká důstojně žít.

Pak jsou zde velmi závadné domácnosti. Vždyť ony nepracují, holdují neřestem všeho druhu, jsou v exekucích až po uši, nejsou na úřadě práce, makají támhle načerno a jsou v dluhové pasti organizované státním aparátem. Tady peníze nepomohou, tady nastupuje ona rodinná chůva a všechny tyto zlořády z dané rodiny zcela vymýtí. Rodiče budou všichni pracovat, dluhy se splatí a děti budou vzorem ve škole. K tomu nastoupí někdy kolem roku 2200 plus minus 150 let zákon o dostupném bydlení v Česku a zákon o sociálním podniku vše završí sociálně, ekonomicky a environmentálně se ziskem. A máme to.

Ale aby si polepšené i nepolepšené, a tudíž závadné i ty méně rodiny moc nevyskakovaly, tak nastoupí majetkový bankovní test sociálně slabých, chudých a veskrze bídných. Bankový či majetkový test konečných příjemců sociálních dávek sociálně slabých, tedy obludně bohatých vrstev parazitujících na obchodu s chudobou, se nechystá, a navíc se o něm ve slušné pravicové společnosti nesmí ani špitnout. Ale nic není takové, jak to vypadá. Lidumil Jurečka povolil zájemcům o sociální hřích jeden dům, byt, chalupu, domek, statek, vilu, zahrádku, dva stany, tucet mostů, všechny městské popelnice a kus lesa Řáholce. K tomu jedno dospělé auto na dospělou osobu v rodině žadatelů o dávku. Jde-li o Ferrari, Lamborghini či Teslu, nebo o zánovní Trabant freccia rossa, je fakt úřadu celkem jedno. Jaký bude limit peněžního mamonu v bance na dospělého a na nezdárné dítko se zatím ještě neví, ale částku 100 tisíc a 50 tisíc prý nikdy Jurečka neslyšel a už vůbec neřekl.

Právě těmito odvážnými hnědými kroky Jurečka kráčí k záchraně Strany lidové na politickém kolbišti, aby nemusela ke svým bratřím komunistům do podsvětí politické márnice. Téměř fašistickou rétorikou chce lákat toto sociální svědomí neoliberální vlády pravice ztracené křesťanské voliče zpět k urně. Hodně štěstí a vlasů.

Haraším Petr Orlau

Pohledem nevidomého na problematiku sociálně bohatého státu naděje