Mezitím v Absurdistánu 241. Donald Tusk je zklamáním
4. 4. 2024
/
Tomasz Oryński
čas čtení
13 minut
Uplynulo 100 dní vlády Donalda Tuska a všem se daří hůře, než se čekalo.
Zejména však samozřejmě straně Právo a spravedlnost. Když se bývalý
ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro vysmíval nové vládě z parlamentní
tribuny a křičel na ni
"doufám, že tentokrát nebudete taková banda
neschopných kreténů", asi nečekal, že proti němu zahájí vyšetřování kvůli
zpronevěře peněz z justičního fondu (o tom jsem v tomto seriálu psal
několikrát,
poprvé v roce 2017). Zklamaní jsou ale i voliči opozice.
Ale vezměme věci popořádku. O nové vládě lze říci jedno, poučila se z posledního převzetí moci po straně PiS - kdy se jí nepodařilo přimět Ziobra, aby stanul před státním tribunálem - a rozhodla se vyřídit si účty se stranou PiS hned a rovnou. Tři samostatné parlamentní komise vyšetřují peníze zpronevěřené při nezákonném pokusu o uspořádání korespondenčních prezidentských voleb během covidu (viz zde), skandál s odposlechy systémem Pegasus (viz zde) a skandál s vízy za úplatky (viz zde).
Počet běžných vyšetřování různých trestných činů, skandálů a zpronevěr, do nichž jsou zapleteni politici bývalé vládnoucí strany, je tak velký, že, upřímně řečeno, i když se stále snažím věci sledovat, už jsem to dávno přestal počítat. Největší vyšetřování se zabývá justičním fondem, finanční institucí, která měla podporovat oběti trestných činů a místo toho sloužila straně Solidarna Polska (satelitní straně PiS vedené Zbigniewem Ziobrem) jako mechanismus k odměňování jejích politických spojenců. Financovali všechno, od hasičských aut pro místní státní správu podporující PiS až po stavbu obrovské budovy s několika televizními studii, kterou řídila pochybná nadace vedená bývalým knězem exorcistou známým tím, že "vymítal démony veganství z nezletilé dívky" tím, že ji násilně krmil vepřovým svalem (více o tom
zde) - předpokládá se, že toto multimediální centrum bylo Ziobrovým pokusem vytvořit televizní stanici nezávislou na médiích ovládaných PiS, k nimž tehdy patřila TVP a mediální impérium Tadeusze Rydzyka.
Zároveň skutečné nevládní organizace, které se opravdu snažily pomáhat obětem trestných činů, skončily bez státních dotací a musely drasticky omezit svou činnost, někdy až do té míry, že bývalí zaměstnanci, například psychoterapeuti, mohli pracovat jen na částečný úvazek na dobrovolnické bázi. Nebýt crowdsourcingu, mnohé z těchto organizací by vůbec nepřežily, což ve světle skutečnosti, že již byly založeny, aby zaplnily mezeru vzniklou neexistencí státem financované instituce, výrazně záporně ovlivnilo situaci obětí trestných činů.
Reakce Zbigniewa Ziobra ukazuje nejen jeho pokrytectví, ale i to, jak se sám chytá do pasti - realizoval několik změn zákona, které daly státním zástupcům větší práva, zřejmě si byl tak jistý, že o moc nikdy nepřijde, že ho ani nenapadlo zase jejich moc omezit poté, co je využil k šikaně svých politických oponentů.
Všechny obranné linie padají. Když Ziobro a jeho kolegové tvrdí, že
prohlídka byla nezákonná, protože má jako poslanec imunitu, druhá strana cituje všechny příklady, kdy prokurátoři pod Ziobrovým vedením prohledávali domy a kanceláře opozičních poslanců. Když si stěžuje, že mu měli předem zavolat, aby mu řekli, že se chystají prohledat jeho dům, pak - když se všichni přestanou smát - je poukázáno na to, že když Ziobro prováděl politické prohlídky a zatýkání, jediní, kdo byli předem varováni, byli reportéři ze stranou PiS ovládané TVP, aby měli jistotu, že budou připraveni se svými kamerami.
Sám Ziobro údajně trpí rakovinou hrdla, a to mu podle jeho slov znemožňuje čelit výslechům prokurátorů. Ale když byl ve vedení, zdravotní stav vyšetřované osoby mu nikdy nezabránil ve snaze dosáhnout svých cílů, jako když se pokusili obvinit Romana Giertycha, když ležel v bezvědomí v nemocnici (viz
zde). Nemluvě o tom, že mu
nedělalo problém téměř 40 minut odpovídat na otázky novinářů v přímém televizním přenosu.
Zajímavostí je, že Ziobro opustil zemi kvůli svému léčení. Někteří tvrdí, že je to snaha vyhnout se spravedlnosti, ale skutečnost, že se vrátil do Polska, aby vyjádřil své rozhořčení nad tím, že mu prohledali dům, naznačuje, že důvod může být jiný. Ziobro je známý tím, že
pronásledoval lékaře, kteří ošetřovali jeho otce v nemocnici, když bohužel zemřel na srdeční chorobu. Osmnáct let dělal vše pro to, aby je popotahoval po soudech a nechal je odsoudit za zanedbání péče. Nejenže případ dotáhl až do Štrasburku (kde
prohrál), ale také zneužil své pravomoci ministra spravedlnosti a nejvyššího státního zástupce, aby donutil své podřízené k nekonečnému odvolávání a obnovování vyšetřování.
- ministr by si neměl brát domů důvěrné dokumenty
- vzhledem k tomu, že 27. listopadu přestal být ministrem a státním zástupcem, měl by okamžitě vrátit všechny věci související s prací ministra, které má v držení
- a v neposlední řadě, jelikož je zaujatou stranou, neměl by mít možnost nahlížet do těchto konkrétních dokumentů týkajících se případu jeho otce.
Vzhledem k tomu, že s takovou posedlostí a touhou po pomstě pronásledoval lékaře (které obviňuje, že "prováděli lékařské pokusy na jeho otci", protože se mu snažili zachránit život pomocí tehdy relativně nové technologie) je to možná důvod, proč se mu nepodařilo najít lékaře ochotné riskovat jeho léčbu v Polsku?
A tak zatímco politici PiS oficiálně své kolegy hájí, v zákulisí je patrná trhlina, zejména v tom, že s Kaczyńským zrovna nemládne, už se uvažuje o převzetí jeho odkazu. A tak podle zasvěcených
Morawiecki již požadoval odstranění Ziobrových lidí z poslaneckého klubu a Michał Dworczyk je označil za "parazity", zatímco politici ze strany Solidarna Polska, jako například Patryk Jaki, se nyní snaží útočit na Morawieckého mimo jiné za to, že podporuje Zelenou dohodu EU.
Ale ani v samotné straně PiS se věci nevyvíjejí dobře, jak je vidět i z výše zmíněných parlamentních komisí, kde se politici PiS po počátečních pokusech prostě odmítnout odpovědět na jakoukoli otázku jeden po druhém lámou a obviňují své stranické kolegy, zoufale se snažící přesunout vinu mimo sebe. Pokud bude justice fungovat tak, jak má, a pokud bude nástroj parlamentních komisí využit správně, může příštích pár let znamenat konec strany PiS, alespoň v podobě, jakou známe.
Ale i když všichni - kromě lidí ze strany PiS - vítají, že se lidé z PiS dostanou před soud za své zločiny, zůstává nepříjemná pachuť, když si uvědomíme, že zatímco se nynější vláda s nadšením - jak to vidí mnozí, například z pravicové strany Konfederacja - mstí svým politickým oponentům, jiné důležité otázky zůstávají neřešeny. Na běloruských hranicích se stále jedná s uprchlíky jako obvykle a navzdory slibům Donalda Tuska nebo Adama Bodnara - bývalého ombudsmana pro lidská práva a dnešního ministra spravedlnosti - se nic nezlepšuje.
Nevládní organizace
Grupa Granica oznámila, že minulý měsíc byla v lesích nalezena mrtvola 59. oběti nelegálního systému odsunu (čtenáři, kteří rozumí polsky, si mohou poslechnout jeden z mých nedávných podcastů, kdy jsem s mluvčím organizace
dělal rozhovor zde). Jiný aktivista nedávno zveřejnil
fotografii zranění uprchlíka, který byl údajně zle zbit polskými pohraničníky. Také v policii sice přišel o místo policejní šéf (a
konečně je vyšetřován za to, že vyhodil do povětří policejní ředitelství poté, co ve své kanceláři odpálil granátomet - předchozí vláda ho považovala za oběť (!) ) v nižších funkcích se ale zdá, že policisté, kteří pronásledovali opozici, se mohou cítit bezpečně. Jedna z nich byla
dokonce povýšena a teprve poté, co to vyvolalo všeobecné pobouření,
bylo toto rozhodnutí zrušeno.
Ale asi největším zklamáním pro každého, kdo byl natolik naivní, že uvěřil náhlé změně postojů Donalda Tuska, je otázka práv žen. Byla to právě stávka žen, která nakonec PiS srazila na kolena, a bylo to právě zacházení PiS se ženami, které rozzlobilo společnost natolik, že jsme v posledních volbách zaznamenali rekordně vysokou účast, která zajistila vítězství opozice.
Ale poté, co se nová vláda pohodlně usadila do svých křesel, jsme se vrátili k obvyklé melodii "teď není čas diskutovat o právech žen".
Jeho argumentace spočívala v tom, že jde o téma, které rozděluje (
kde byl na podzim 2020, kdy všichni vyšli do ulic na obranu ženských práv, což vyústilo v jeden z největších protestů v novodobých polských dějinách - přestože se věc odehrávala v době vrcholících lockdownů za covidu?) a jako takové by prý mělo počkat až po komunálních volbách. Ale po komunálních volbách budou volby do EU. A po nich prezidentské volby. A tak dále. Ti, kdo říkají, že "teď není čas diskutovat o právech žen", si vždycky najdou nějakou výmluvu, jako to dělali od počátku 90. let. A Tusk je zde jedním z hlavních viníků.
Podle mého osobního názoru si za to Poláci mohou jen sami. S tím, jak se společnost posouvá směrem k progresivnějším názorům ve vztahu k věcem, jako jsou práva žen, práva LGBT nebo vztahy mezi státem a církví, by bylo jen přirozené, kdybychom volili levici. Ale mnoho lidí - včetně mých přátel - naletělo na onen narativ propagovaný Občanskou platformou, že jsou jedinou silou schopnou zastavit PiS. Toto taktické hlasování svého druhu skončilo tak, že mnoho levicových voličů nakonec podpořilo Tuska, ale pak je od nich trochu hloupé očekávat, že si Tusk uvědomí principy stran, které se voliči rozhodli NEvolit.
Bohužel kritika čehokoli, co souvisí s Tuskem, se setkává se zuřivým hněvem lidí, kteří jsou pro Tuska. Například když portál Wirtualna Polska zveřejnil článek naznačující, že prokurátorka Ewa Wrzoseková (pronásledovaná PiS za to, že se snažila vyšetřit jejich nezákonný pokus o uspořádání korespondenčních voleb, a nyní pověřená obranou veřejnoprávních médií před pokusy PiS o jejich opětovné převzetí) porušila pravidla tím, že
využila soukromou advokátní kancelář, aby ta jejím jménem sepsala žádost k soudu, dav pro-občanské platformy okamžitě přešel k útokům na portál wp.pl za to, že pod jménem imaginárního novináře
prý zveřejnil propagandu strany Solidarna Polska. Což je sice správná připomínka a Wirtualna Polska by rozhodně měla vyjít s otevřenou odpovědí a vše zveřejnit, pokud chce být považována za důvěryhodné médium, ale to nezneplatňuje výsledky jejich vyšetřování o Wrzosekové (zejména pokud je psali novináři, kteří tehdy ve WP ani nepracovali). Když se podíváte na veřejný diskurs, tak každý, kdo kritizuje kroky nové vlády, je nyní okamžitě označen za "obhájce PiS".
To bude nepochybně Kaczyńského dědictví: vytvoření rozkolu je v polské společnosti tak hluboké jako nikdy předtím. S prokaczyńského fanatiky se nedá domluvit, ale ti protuskovští na tom zřejmě nejsou o mnoho lépe. A ať už je u moci kdokoli, nikdy není dobré, když se nesmí kritizovat vláda.
2970
Diskuse