Channel 4 News: Další nevyslovitelné hrůzy páchané Izraelem
15. 10. 2024
čas čtení
19 minut
Otázka politikům: Izrael dnes zasáhl školu, nemocnici a distribuční centrum potravin. Střílel
na jednotky OSN v Libanonu a údajně zvažuje vyhladovění severní části
Gazy jako způsob, jak zasáhnout Hamás. Myslíte si, že by měly existovat
nějaké červené hranice pro politickou podporu Izraele?
Moderátor, Channel 4 News, pondělí 14. října 2024, 19 hodin:
Izrael bombardoval distribuční centrum, školu a nemocnici, kde někteří
lidé uhořeli ve svých stanech. Podle Izraele byl zamýšleným cílem Hamás.
Izraelský premiér vyhrožuje, že nemilosrdně udeří na Hizballáh v
Libanonu poté, co v noci bombardoval izraelskou základnu, při čemž zabil
čtyři vojáky a desítku dalších zranil. Dobrý večer. Zatímco izraelská
válka v Libanonu sílí a Benjamin Netanjahu varuje Bejrút před dalším
bombardováním, do nové fáze vstoupila i rok trvající válka v Gaze.
Při různých izraelských útocích v Gaze zahynulo více než 35
lidí, Izrael také zvažuje odříznutí severní části Gazy od humanitární
pomoci, aby vyhladověl Hamás. Odhodlání Izraele je nyní ještě
intenzivnější poté, co se Hizballáhu podařilo uniknout nejmodernější
protivzdušné obraně na světě a dnes večer společné prohlášení Velké
Británie, Francie, Německa a Itálie Izraeli připomnělo, že útoky proti
silám OSN v Libanonu jsou v rozporu s mezinárodním humanitárním právem.
Úřad OSN pro lidská práva obvinil Izrael, že uvěznil desetitisíce obyvatel Gazy v jejich domovech nebo přístřešcích bez přístupu k potravinám a dalším nezbytným věcem. V noci na dnešek byli nejméně čtyři Palestinci zabiti a desítky zraněny, když jejich stanový tábor vzplál, když Izrael udeřil na nemocniční areál v centru Gazy, kde byli podle něj usazeni bojovníci Hamásu. Za chvíli budeme živě hovořit s našimi zpravodaji v Jeruzalémě a v Bejrútu. Ale nejprve k situaci v Gaze, a měl bych vás varovat, že hned na začátku reportáže Harryho Fawcetta jsou mimořádně znepokojivé záběry.
Reportér: Už je to více než rok a tato válka stále přináší nové hrůzy. Pocit paniky a bezmoci ne kvůli tomu, čemu lidé unikli, ale kvůli tomu, co vidít. Ve stěně plamenů, těch, které nejde překonat,, požár vyvolaný izraelským úderem na tábor pro vysídlené lidi v areálu hlavní nemocnice v centrální Gaze. Izrael uvedl, že mířil na velitelské centrum Hamásu v tomto areálu. Mezi plameny se zřejmě ozývaly sekundární výbuchy. Čtyři lidé zde zahynuli, desítky byly zraněny, plameny pustošily část těsně namačkaných hořlavých improvizovaných přístřešků mezi troskami, vybuchlé plynové kanystry podněcovaly noční můru, do které se tolik lidí probudilo.
„Jak vidíte, požár byl obrovský, lidé hořeli, lidé byli v plamenech a chlapi z civilní obrany se k nim nemohli dostat."
Matka. „Tady sedím a nevím, jak budu dneska spát. Od svítání. Chodím hledat deku, abych přikryla své děti. Žádnou jsem nenašla.“
Po léta v průběhu několika válek trpí Gaza krizí duševního zdraví svých dětí. Ale jak nazvat rok této krize, se zdá být sotva adekvátní. A přesto to stále pokračuje. Jeďte, jeďte, křičí zdravotník v sanitce. Tato posádka sanitky právě vyzvedla zraněné ze zásahu na školu. Záchranáři i pacienti zranění při výbuchu spěchali do nemocnice. Tohle je Džabalia, která je nyní dvanáct dní vystavena téměř nepřetržitému útoku. Izrael tvrdí, že útočí na Hamás a palestinský Islámský džihád, ale v míře, jakou už měsíce nezažil.
Zdravotník: „Nemůžeme dělat svou práci pořádně. Je to velmi nebezpečné. Přímo před námi je zásah. Kdybychom jeli rychleji, zasáhlo by to přímo nás.“
Uvnitř nemocnice přivezli zraněné dítě, jedno z mnoha, které zastihly poslední izraelské útoky, kromě dnešního úderu na školu v Džabalíji došlo k dalšímu na zdejší centrum OSN pro distribuci potravin, při němž zahynulo deset lidí. Džabalíja se nachází na úplném severu Gazy, daleko uvnitř území ohraničeného izraelskou vojenskou silnicí, která protíná pobřeží a rozděluje pásmo na dvě části. podle OSN se na sever od začátku tohoto měsíce nedostala žádná potravinová pomoc.
Humanitární pracovník z OSN: „Jedná se o část Gazy, která, jak si vzpomínáte, byla již před několika měsíci na pokraji hladomoru. Takže se opravdu obáváme o životy a bezpečnost a jsme hluboce znepokojeni utrpením obyvatel, kteří jsou nyní uvězněni uvnitř Džabalíje.“
Agentura Associated Press uvádí, že izraelský premiér zvažuje plán prosazovaný skupinou bývalých generálů, podle něhož by bylo možné uzavřít severní Gazu, nařídit civilistům, aby ji opustili, a vyhladovět zbývající bojovníky Hamásu. Mluvčí izraelské armády to popřel s tím, že nejnovější příkaz k evakuaci Džabalíje není součástí žádného takového plánu.
Obnovené útoky však zpozdí, ne-li znemožní, plány na rozšíření programu OSN na očkování proti dětské obrně, který se měl v příštích týdnech přesunout na sever a i v centrální části Gazy je pod tlakem.
Škola v táboře Nuseirat, která měla být očkovacím centrem, byla sama napadena včera pozdě večer. Bylo tam zabito více než dvacet lidí. Mezi nimi i roční chlapec a jeho matka. Jejich pohřby se dnes konají mimo jiné v nemocnici Al Aksa uprostřed popela a kouře včerejšího požáru.
„Narodil se ve škole a byl zavražděn ve škole. Bohu patříme a k Bohu se vracíme. Neviděl nic ze života. Museli prosit o oblečení, aby ho mohli obléknout, aby ho mohli přikrýt. A obléknout ho. Co máme dělat? Co máme dělat se svým životem? Kam máme jít? Kam máme schovat své děti?“
Otázky kladené už tolik měsíců, nyní stále nezodpovězené.
Moderátor: Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je na zasedání bezpečnostního kabinetu v Tel Avivu uprostřed pokračujících spekulací o možném úderu proti Íránu. Izrael také přislíbil ráznou odpověď proti Hizballáhu v Libanonu poté, co útok bezpilotního letounu poblíž Haify zabil čtyři izraelské vojáky a desítky jich zranil. Náš zahraniční zpravodaj Paraic O'Brien se k nám připojuje z Jeruzaléma.
Reportér: Další den sirén v Izraeli, a jak dobře víte, Krishi, lidé tu v podstatě pokračují bez ohledu na ty sirény, u vědomí, že je chrání obrovská útěšná deka na obloze, izraelský systém protiraketové obrany.
Včera jsme ale dostali bolestnou připomínku, že tento systém není nedobytný. Nad mořem přiletěl dron Hizballáhu a zasáhl základnu asi hodinu a půl severozápadně od Jeruzaléma. Benjamin Netanjahu dnes odpoledne navštívil tuto základnu a některé zraněné a řekl: "Budeme pokračovat v nemilosrdných úderech na Hizballáh všude v Libanonu, včetně Bejrútu."
Je to však vyhlídka na další útok ze strany Íránu, která dominuje velké části mezinárodního politického pásma. Vzpomínáte si na tu raketovou palbu, která byla na Izrael odpálena před dvěma týdny? Stejně jako včera večer se i nyní schází vláda, aby projednala, jakou formu bude mít izraelská odveta.
"Znal jsem toho, který s s pracoval v kuchyni. Zabijeme všechnu tu havěť."
Podle prvotního vyšetřování IDF se k Izraeli přiblížily dva drony. včera večer přibližně ve stejnou dobu námořnictvo zachytilo první z nich, ten zachytilo a vyřadilo. Druhý z nich však původně zachytilo izraelské letectvo. Bylo vypuštěno několik stíhaček, aby se pokusily ten dron sestřelit, ale v určitém okamžiku ho ztratily a on zasáhl základnu za mnou a zabil ty čtyři mladé vojáky.
IDF říkají, že budou vyšetřovat, proč ztratili stopu toho dronu, a také, což je zásadní, proč se zřejmě v té době neaktivoval systém sirén pro letecký poplach. V jádru jde o tragickou ztrátu životů těchto mladých mužů, ale také o zdroj akutních rozpaků pro IDF.
Na zpáteční cestě do Jeruzaléma se dnes ráno rozezněla siréna a izraelský systém protiraketové obrany zachytil několik přilétajících raket. Drony, jako byl ten, který zasáhl základnu, se svým nepředvídatelným způsobem letu představují pro tento systém zvláštní typ výzvy. A dále na sever, ve třetím největším izraelském městě Haifa, bylo v blízkosti města zachyceno asi 10 projektilů, které zasáhly zaparkované auto.
Hizballáh dnes ráno prohlásil, že Haifa se bude stále častěji stávat cílem. Před dvěma týdny to byl samotný Írán, který na Izrael vypálil palbu balistických raket a který přislíbil odvetu, k níž pravděpodobně brzy dojde. A až na to Írán zareaguje, izraelský systém protivzdušné obrany by mohl být podroben zkoušce na hranici svých možností.
V očekávání této situace přicházejí na řadu velké zbraně. Pentagon včera oficiálně oznámil, že do Izraele posílá sofistikovaný protiraketový systém spolu s až 100 americkými vojáky, kteří jej budou obsluhovat na místě. To je významné. Je nepravděpodobné, že by izraelská odveta přišla dříve, než bude tento systém funkční. Zároveň to však přináší možnost, že se američtí vojáci stanou terčem útoku. Dříve dnes i jiná munice na obloze, dělová salva na pohřbu seržanta Elona Mathai, jednoho z vojáků zabitých na základně. Jeho matka v slzách, objímá matku zvuky pláče, které se ozývají od tisíce lidí v celém tomto regionu napříč generacemi.
Moderátor: Po celém Libanonu došlo k dalším útokům, při izraelském leteckém útoku na budovu v převážně křesťanské oblasti na severu země zahynulo nejméně 21 lidí. A evropští představitelé opět prohlásili, že jakékoli úmyslné útoky na mírové jednotky OSN jsou v rozporu s mezinárodním humanitárním právem. Naše mezinárodní redaktorka Lindsey Hilsum je v Bejrútu. Lindsey.
Redaktorka: Dnes večer je tu velké napětí, protože všichni čekají na izraelskou odvetu za útok Hizballáhu, o kterém právě informoval Paraic. Vědí, že se blíží. Nevědí ale kdy. Izrael má zcela jasno v tom, že chce vytlačit mírové jednotky OSN z jižního Libanonu na sever Izraele. O víkendu bylo pět příslušníků mírových sil zraněno a dnes ráno izraelský útok na křesťanskou vesnici daleko od bašty Hizballáhu na jihu, přímo na severu Libanonu zabil jednadvacet lidí. Nevíme, kdo byl jejich cílem. Možná někdo z Hizballáhu, kdo se vydal do této oblasti. Izraelci neřekli, že za těchto okolností, při této míře napětí a strachu, není divu, že každý, kdo může, z Libanonu prchá.
Při překonávání kráteru na silnici na hranici, který na libanonské straně zanechala izraelská bomba, dávají humanitární pracovníci dětem identifikační náramky pro případ, že by se ztratily. Tato rodina je nyní rozdělena. Mladší děti odcházejí ze strachu, že by je v Libanonu zabili. Nejstarší syn zůstává, protože se bojí, že bude odveden do syrské armády.
Kráter je obtížnější překonat, pokud nesete ten nejcennější a nejchoulostivější náklad. Na druhé straně amtka odpočívá a my se seznamujeme s Alim. Je mu pouhých 22 dní. Jedna z nejmladších obětí této nové války.
Od chvíle, kdy Izrael před třemi týdny začal bombardovat Libanon, přešlo zpět více než 320 000 Syřanů. Červený půlměsíc je připraven pomoci těm, kteří nemohou chodit nebo utrpěli zranění, ale v Sýrii, zemi, kterou válka přivedla do záhuby, budou potřebovat další pomoc.
Izraelský úder uprchlíkům v přechodu nezabránil, ale o to nikdy nešlo. Udeřili zde proto, aby zastavili velké množství zbraní, které směřují ze Sýrie přes hranici k Hizballáhu v Libanonu. Nyní mohou přes hory převážet jen malé množství zbraní. To je mnohem obtížnější.
O několik kilometrů dál se asi stovka libanonských rodin uchýlila do školy. Mezi nimi i Hassan a Zahra, on je Iráčan, takže se vzali v Bagdádu, ale pak přijeli do její země na líbánky.
Mnozí se bojí, že ať už se uchýlí do Libanonu kamkoli, budou ohroženi přítomností Hizballáhu. Říkají, že Izraeli je jedno, kolik nevinných Libanonců bude zabito za každého člena Hizballáhu, na kterého se zaměří. Libanonci trpí, myslí si Lama, kvůli válce, kterou nezačali a do níž nemají co mluvit.
UNICEF a další humanitární organizace dělají, co mohou, aby zde zmírnily utrpení.
„Potřebujeme příměří a ukončení tohoto šílenství. UNICEF může podpořit humanitární stránku. Budeme se zasazovat o příměří, ale musí to skončit.“
Zpět na hranicích hledají bezpečí další uprchlíci, ale Izrael se zaměřuje na íránské prostředky v celém regionu. V Sýrii, Iráku a Jemenu i v Libanonu. Jak se tato válka rozšiřuje, nikde není bezpečno.
Moderátor: Předsedkyně výboru pro zahraniční věci, labouristická poslankyně Emily Thornberryová, se k nám nyní připojuje z Westminsteru. Dobrý večer. V době, kdy spolu hovoříme, Izrael zasáhl školu, nemocnici a distribuční centrum potravin. Střílel na jednotky OSN v Libanonu a údajně zvažuje vyhladovění severní části Gazy jako způsob, jak zasáhnout Hamás. Myslíte si, že by měly existovat nějaké červené hranice pro politickou podporu Izraele ze strany Británie?
Emily Thornberry: Je velmi těžké zpracovat filmy, které jste právě odvysílaly, které obsahují tolik utrpení z tolika různých úhlů, tolik různých aspektů, že je naprosto otřesné to vidět. Chci říct, že naší zásadou je, že Izrael má právo se bránit, ale vždy jsme říkali, že to musí dělat v rámci mezinárodního práva a musí to být přiměřené. Že všechny civilní životy jsou si rovny a vidět utrpení, ke kterému v tuto chvíli dochází, to znamená, že je to všeobecně odsuzováno.
Moderátor: Ano, ale není ta politika, není to tak, že jednak podporujeme právo Izraele na sebeobranu, ale pak ho varuje nebo vyzýváme k příměří a upozorňujeme ho na humanitární právo, které nefunguje. Dneska večer se objevil dopis, asi jste ho viděla, že ho rozesílá 5 poslanců, včetně vašeho bývalého kolegy Jeremyho Corbyna. Ptá se vlády, jestli je něco, co může Izrael udělat a co by znamenalo, že by měla být odvolána politická a diplomatická podpora Izraele ze strany Británie.
Emily Thornberry: Otázka, která by podle mě měla být položena, ve skutečnosti zní: Jak to udělat, aby to přestalo? To, co musíme udělat, je kolektivně pracovat na tom, aby to přestalo, a to je to, co je nezbytné. Gesta mě opravdu nezajímají. Co mě zajímá, je zajistit, aby pokračující invaze do Libanonu a útoky v Libanonu přestaly. Aby došlo k příměří v Gaze, aby nedošlo k odříznutí horní třetiny Gazy, což vypadá jako generálský plán, že odříznete horní třetinu Gazy. Řeknete všem, že se musí přestěhovat, a pokud se nepřestěhují, budou považováni za bojovníky Hamásu. A mohou být buď vyhladověni, nebo zabiti.
Moderátor: Souhlasíte s tím, že by to byl válečný zločin, kdyby byl sever Gazy vyhladověn?
Emily Thornberry: Válečným zločinem je násilné vystěhování obyvatelstva z jedné části země do druhé. Úmyslné vyhladovění lidí je samozřejmě válečným zločinem. A všechny válečné zločiny, které jsou páchány, budeme muset zajistit, aby se dostaly před soud a soud mohl rozhodnout, kdo se dopustil válečných zločinů. Válečné zločiny jsou na všech stranách. Zdá se mi, že během tohoto konfliktu došlo k válečným zločinům, které spáchal Hamás, Írán, chci říct, válečné zločiny na všech stranách, víte, obvinění létají všemi směry, ale je třeba, aby to přestalo. A to je to nejdůležitější a existuje na celém světě země, která je pro to, aby to pokračovalo? Musíme zajistit, aby to přestalo.
Moderátor. Ale to je právě to, že když říkáte, že máte zájem na tom, aby se to zastavilo, tak se zdá, že Británie na to nemá vůbec žádný vliv. A jediné, co by mohla udělat, je politiku gest.
Emily Thornberry: Myslím, že to, co musíme udělat, je, že musíme spolupracovat jako skupina na mezinárodní úrovni. Myslím si, že na dolních 30 km Libanonu působí síly OSN, které jsou v tuto chvíli, jak se zdá na první pohled, napadány. Evropská unie to správně odsoudila. Je tam více než, myslím, 600 Španělů, 600 Francouzů, 1000 Italů. To znamená, jsou tam z 50 různých zemí. UNIFIL shromažďuje své lidi. Myslím, že by tam mohl být jeden iz Británie. Ale víte, že tam jsou mezinárodní síly a ty se nesmí odstranit, protože pokud se odstraní, tak je to prostě otázka toho, že se odsunou oči a uši. Mezinárodní oči a uši pryč z té oblasti a dalo by to Izraelcům volnou ruku.
1944
Diskuse