Čína zaměstnává armádu 600 000 špionů

16. 10. 2024

Od svého nástupu k moci v roce 2012 učinil čínský prezident Si Ťin-pching z národní bezpečnosti prioritu a vyžaduje, aby úředníci i běžní občané čelili hrozbám pro čínské zájmy. "Bezpečnost je předpokladem rozvoje a rozvoj je zárukou bezpečnosti," řekl Si stranickým funkcionářům. "Bezpečnost a rozvoj musejí jít ruku v ruce."

V důsledku toho byla vytvořena gigantická armáda špionů a boj proti ní komplikuje skutečnost, že provádí decentralizované operace. Řídí ji množství agentur a soukromých společností, jejichž metody se zdají být nahodilé, protože fungují do značné míry autonomně a zdá se, že jsou řízeny pouze v obecném smyslu cíli formulovanými vedením Komunistické strany Číny.

Podle FBI je počet Čínou podporovaných hackerů nejméně padesátkrát vyšší než počet kybernetického personálu agentury. "Čínský hackerský program je větší než kterékoli jiné velké země," řekl ředitel FBI Christopher Uray na začátku tohoto roku. Jedna evropská agentura odhaduje, že do čínských zpravodajských a bezpečnostních operací by mohlo být zapojeno až 600 000 lidí.

Boj proti takovým čínským akcím komplikuje skutečnost, že na rozdíl od jiných autoritářských států, jako je Rusko a Írán, jsou západní ekonomiky úzce svázány s čínskými ve výrobní a obchodní sféře. Většina zemí si nemůže dovolit uvalit sankce na Čínu a vyhostit její diplomaty, "Čína je zvláštní případ," řekl nedávno Ken McCallum, generální ředitel britské vnitřní bezpečnostní služby MI5.

Sotva uplyne týden, aniž by byly západní zpravodajské služby varovány před čínskou hrozbou. V minulosti se americké úřady zabývaly následky posledního hackerského útoku, který hackerům umožnil získat přístup k systému používanému federální vládou k organizaci soudem schválených odposlechů. V září FBI oznámila, že firma napojená na čínský stát hackla 260 000 zařízení připojených k internetu, včetně kamer a routerů, ve Spojených státech, Británii, Francii, Rumunsku a dalších zemích. Vyšetřování Kongresu zjistilo, že čínské nákladní jeřáby provozované v amerických námořních přístavech měly v sobě zabudovanou technologii, která by mohla umožnit jejich tajný provoz. Kongresmani také zakázali Pentagonu využívat jakýkoli přístav na světě, kde se pro vstup vojenských plavidel používá čínská platforma pro manipulaci s nákladem Logink.

Na jaře byli v Německu a Británii zatčeni čínští špioni za to, že si pořídili speciální laser a poslali ho do Číny v rozporu s vývozními kontrolami, špehovali Evropský parlament a pronásledovali čínské disidenty. Podle MI5 kontaktovali čínští agenti od roku 2022 prostřednictvím LinkedIn nejméně 20 000 Britů ve snaze povzbudit je ke sdílení citlivých informací.

Ukázalo se, že Kathy Hochulová, bývalá vysoce postavená poradkyně guvernéra státu New York, byla čínskou agentkou. Ukázalo se, že to samé je asistent poslance Maximiliana Kraha, člena krajně pravicové strany Alternativa pro Německo.

A v roce 2023 belgická nacionalistická strana Vlaams Belang vyloučila ze svých řad Franka Kreuelmanna, když vyšlo najevo, že přijímal peníze od čínského špiona výměnou za plnění různých úkolů užitečných pro Peking. Dříve byl Kreuelman známý svými proruskými postoji, cestoval do Moskvy a veřejně se stavěl proti západní pomoci Ukrajině.

Dalším problémem v boji proti čínským špionům je, že Peking nehraje podle starých pravidel, která dodržovali zpravodajští důstojníci z různých zemí. Zdá se, že mu nezáleží na tom, že jeho agenti jsou přistiženi při činu, a na rozdíl od Ruska jen zřídka souhlasí s jejich výměnou.

Dalším rozměrem čínských zpravodajských aktivit je ekonomická špionáž. Západní země, především Spojené státy, se v posledních letech snažily omezit tok pokročilých technologií do Číny. Růst tamní ekonomiky se mezitím výrazně zpomalil, a to jak z fundamentálních důvodů (exportně orientovaný model doháněcího rozvoje se vyčerpal a obří bublina, která praskla na trhu s nemovitostmi, s sebou strhává mnoho průmyslových odvětví), tak v důsledku Si Ťin-pchingovy politiky, která výrazně omezila iniciativu soukromého podnikání a není ochotna zavést reformy, které by podpořily růst spotřebitelského sektoru.

V této situaci se zpravodajský aparát bude snažit získat inovace a technologie ze zahraničí a pokusí se umlčet kritiky. "Všechno se to odvíjí od bezpečnosti režimu," říká Nigel Inkster, bývalý ředitel operací britské zahraniční zpravodajské služby MI6.

Evropské zpravodajské služby varují, že čínští studenti a vědci pozvaní do Evropy jsou jedním z hlavních cílů čínských zpravodajských služeb. MI5 naléhá na univerzity, aby byly opatrné při spolupráci s čínskými poradenskými společnostmi, laboratořemi a vzdělávacími institucemi, aby na ně neúmyslně nepřevedly cenné duševní vlastnictví.

Zdroj v angličtině: ZDE