Libanonský guvernér odsoudil „masakr“ poté, co byl při izraelském útoku zabit i starosta
16. 10. 2024
čas čtení
14 minut
Starosta Nabatíje je mezi zabitými při izraelských úderech na obec v jiholibanonském městě, kde má vliv Hizballáh, uvedly úřady.
Starosta libanonské obce Nabatiyeh je mezi mrtvými při izraelském útoku na obec, sdělují úředníci.
Starosta Nabatiyeh byl mezi mrtvými, kteří byli ve středu zabiti při izraelských úderech na obec v tomto jiholibanonském městě, kde má vliv Hizballáh a jeho spojenec Amal, uvedly úřady.
„Starosta Nabatiyeh byl mimo jiné ... zabit. Je to masakr,“ řekl agentuře AFP guvernér Nabatiyeh Howaida Turk a dodal, že byl v budově obce.
Záchranáři napojení na Hizballáh agentuře AFP rovněž sdělili, že při útoku na budovu obce bylo zabito několik lidí včetně starosty Ahmada Kahila.
Libanonští představitelé tvrdí, že izraelský nálet na Nabatiyeh zasáhl budovu během schůzky koordinující pomoc.
Libanonský prozatímní premiér Nadžíb Mikátí obvinil Izrael z „úmyslného útoku“ na zasedání městské rady, které bylo svoláno k projednání městských služeb a pomoci.
Při úderu zahynul starosta města spolu s dalšími čtyřmi lidmi a byla zničena obecní budova.
Libanonský ministr vnitra Bassam Mawlawi v samostatném prohlášení uvedl, že budova byla terčem útoku během schůzky, která se konala za účelem koordinace humanitárních prací a distribuce pomoci pro lidi, kteří zůstali v jižním Libanonu. Uvedl, že při úderu byl zabit jeden příslušník civilní obrany a další osoby byly zraněny.
Mikátí obvinil mezinárodní společenství, že „záměrně mlčí“ k izraelským úderům, při nichž zahynuli civilisté, a k útokům na mírové jednotky OSN.
„V jaké řešení lze ve světle této skutečnosti doufat?“ uvedl v prohlášení.
Izrael uvedl, že úder byl zaměřen na místa, která podle něj byla bojovníky Hizballáhu usazenými mezi civilisty, aniž by poskytl důkazy.
ení.
Palestinští zemědělci na okupovaném Západním břehu Jordánu čelí „nejnebezpečnější olivové sezóně v historii“, uvedli ve středu odborníci a vyzvali izraelské osadníky a ozbrojené síly, aby do sklizně nezasahovali.
Agentura France-Presse (AFP) uvádí, že experti rovněž doporučili „zahraniční přítomnost“, která by fungovala jako nárazník mezi oběma stranami.
Podle AFP desítka expertů uvedla, že zemědělci čelí zastrašování, omezování přístupu k pozemkům, silnému obtěžování a útokům ze strany ozbrojených izraelských osadníků a izraelských bezpečnostních sil.
„V roce 2023 byla sklizeň poznamenána prudkým nárůstem omezení pohybu a násilím ze strany izraelských sil a osadníků,“ uvedli nezávislí odborníci ve svém prohlášení.
V loňském roce uvedli: „Palestinci na okupovaném Západním břehu Jordánu, včetně východního Jeruzaléma, čelili nejvyšší míře násilí ze strany izraelských osadníků“.
Osadníci Palestince napadali, zapalovali nebo poškozovali jejich úrodu, kradli jim ovce a blokovali jim přístup k jejich půdě, vodě a pastvinám, dodali v prohlášení.
„V loňském roce Izrael také zabavil více palestinské půdy než v kterémkoli roce za posledních 30 let,“ uvedli a dodali, že se ‚očekává zhoršení situace‘.
Palestinští a zahraniční dobrovolníci pomáhají v úterý při sběru oliv během sklizně ve vesnici Kusra jižně od Nábulusu na okupovaném Západním břehu Jordánu.
„Omezování sklizně oliv, ničení sadů a zákaz přístupu k vodním zdrojům je pokusem Izraele rozšířit své nelegální osady,“ konstatují.
Mezi signatáři byla i Francesca Albanese, zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích, informuje agentura AFP.
Experti, mezi nimiž jsou i odborníci na právo na potraviny, na nezávadnou pitnou vodu a hygienu a na přiměřené bydlení, uvedli, že palestinští zemědělci čelí „obrovským výzvám, hrozbám a obtěžování“ při přístupu ke svým olivovníkům.
V roce 2023 nebylo podle nich více než 9 600 hektarů (24 000 akrů) olivovníků na celém okupovaném Západním břehu Jordánu sklizeno kvůli omezením uvaleným Izraelem.
To znamenalo ztrátu 1 200 tun olivového oleje v hodnotě 10 milionů dolarů, dodali.
„Očekává se, že tato situace se bude zhoršovat,“ varovali, protože izraelské úřady zrušily nebo nevydaly povolení umožňující zemědělcům přístup na jejich pozemky.
Vyzvali izraelské síly, aby se zdržely zasahování do letošní sklizně oliv a „soustředily své úsilí na stažení okupace a likvidaci kolonií“.
Odborníci uvedli, že budou „i nadále vyzývat k ochraně, mimo jiné prostřednictvím zahraniční přítomnosti, která by působila jako nárazník mezi Palestinci a jejich agresory, a k ochraně palestinských zemědělců a jejich rodin“.
Agentura OSN pro palestinské uprchlíky se podle jejího vedoucího blíží možnému bodu zlomu pro své operace v pásmu Gazy kvůli stále složitějším podmínkám.
Šéf UNRWA Philippe Lazzarini to řekl novinářům na tiskové konferenci v Berlíně:
Nebudu zastírat, že se můžeme dostat do bodu, kdy už nebudeme schopni fungovat.
Jsme velmi blízko možnému bodu zlomu. Kdy to bude? To nevím. Ale jsme tomu velmi blízko.
Uvedl, že agentura čelí kombinaci finančního a politického ohrožení své existence, kromě obtíží při každodenním provozu, protože pomoc je ještě zoufaleji potřebná proti hrozbě nemocí a hladomoru.
Řekl, že existuje reálné riziko, že směrem k zimě, kdy je imunitní systém lidí oslaben, by se hladomor nebo akutní podvýživa mohly stát pravděpodobnými.
Zvláštní koordinátorka OSN pro Libanon Jeanine Hennis-Plasschaertová uvedla, že utrpení civilistů dosáhlo bezprecedentní úrovně
Její výroky následovaly po izraelském úderu na jihu země, při kterém podle libanonského ministerstva zdravotnictví zahynulo nejméně šest lidí a 43 bylo zraněno.
Vyzvala také k ochraně civilistů a civilní infrastruktury poté, co ve středu izraelské smrtící údery zasáhly obecní budovy v jižním městě Nabatiyeh.
Hennis-Plasschaertová to uvedla ve svém prohlášení:
Izraelské nálety dnes opět zasáhly město Nabatiyeh v jižním Libanonu.
Dodala, že „civilisté a civilní infrastruktura musí být vždy chráněni“.
Země EU, které přispívají na mírovou misi OSN v Libanonu, označovanou jako UNIFIL, tvrdí, že je „nezbytná a zásadní“ a pouze OSN může rozhodnout o jejím ukončení, uvedla španělská ministryně obrany Margarita Roblesová po videohovoru s 15 svými protějšky.
Uvedla to ve videoprohlášení zaslaném novinářům:
Všechny země, které jsou její součástí, pevně podporují misi UNIFIL, naše vojáky, naše lidi, kteří tam jsou.
Země EU v čele s Itálií, Francií a Španělskem mají v desetitisícové mírové misi na jihu Libanonu tisíce vojáků, kteří se podle jejich slov v posledních dnech opakovaně stali terčem útoků izraelských sil. Izrael vyzval OSN, aby vojáky z bojové zóny přesunula.
Palestinští zdravotníci ve středu vyzvali k vytvoření humanitárního koridoru ke třem nemocnicím v severní Gaze, které se ocitly na pokraji kolapsu, protože izraelské jednotky odřízly tuto oblast během téměř dvou týdnů těžkých bojů proti Hamásu.
Informovala o tom agentura Reuters:
Lékaři v nemocnicích Kamal Adwan, Al-Awda a Indonéská nemocnice odmítli opustit své pacienty navzdory příkazu k evakuaci, který vydala izraelská armáda na začátku rozsáhlého tažení do oblasti Džabalíja na severu Gazy před 12 dny.
Hussam Abu Safiya, ředitel nemocnice Kamal Adwan, uvedl: „Vyzýváme mezinárodní společenství, Červený kříž a Světovou zdravotnickou organizaci, aby sehrály svou humanitární roli tím, že otevřou koridor k našemu zdravotnickému systému a umožní vstup pohonných hmot, lékařských, delegací, zásob a potravin.
Mluvíme o více než 300 zdravotnických pracovnících, kteří pracují v nemocnici Kamal Adwan, a my jim nemůžeme poskytnout ani jedno jídlo, aby mohli bezpečně poskytovat lékařské služby.
Australská ministryně zahraničních věcí Penny Wongová byla terčem protestů od propalestinských aktivistů, když ve svém projevu varovala, že „nerespektování mezinárodního humanitárního práva se zvyšuje“.
V úterý večer Wongová v projevu na Tasmánské univerzitě zveřejnila novou australskou humanitární politiku a zopakovala výzvu vlády k příměří v Gaze a Libanonu.
Projev však přerušili propalestinští zastánci, kteří vládu vyzvali, aby namísto vyjadřování obav podnikla proti izraelské vládě rázné kroky.
Wongová na kritiky zpočátku reagovala slovy, že uznává, že v demokracii „záleží na hlasu každého“ a že „toto je velmi znepokojující [doba]“. Dodala: „Ve skutečnosti nevěřím a nikdy jsem nevěřila, že bychom vzájemným překřikováním něco získali.“
V klipu, který odvysílala televize ABC, je slyšet, jak jedna osoba v publiku křičí: „Teď potřebujeme vůdce, kteří mají páteř - kteří jsou ochotni udělat něco, co nejsou jen řeči.“
Další osoba se ozve: „Měli jste šanci na národní i mezinárodní úrovni změnit to, co se děje v Libanonu, v Palestině... máte na rukou krev.“.
Na klipu je vidět, jak Wong dočasně odchází z pódia, zatímco verbální útoky pokračují. Moderátor řekl, že „vás oba žádá, abyste opustili sál“.
V rozhovoru pro ABC Radio Tasmania ve středu ráno Wongová uvedla, že to bylo „asi desáté přerušení“, kdy začala být „trochu frustrovaná, že nemohu dokončit větu“.
„Některé věci, které byly řečeny a vykřikovány, nebyly pravdivé,“ řekla.
Zatímco Izrael bojuje proti Hizballáhu v Libanonu, mírové jednotky OSN v jižním Libanonu si stěžují, že Izrael ostřeluje jejich pozice, a OSN uvedla, že více než 15 jejích vojáků bylo zraněno.
Izrael uvedl, že na mírové síly neútočí, ale vyzval je, aby oblast opustili, a trvá na tom, že selhali ve svém mandátu odzbrojit Hizballáh podél tzv. modré linie. OSN však tvrdí, že se nestáhne.
Íránský prezident Masúd Pezeškán ve středu vyzval k většímu tlaku na podporovatele Izraele, aby ukončili zabíjení v Gaze a Libanonu, informuje agentura France-Presse (AFP).
„Prezident ... požadoval větší tlak na stoupence sionistického režimu (Izraele), aby zastavili zabíjení“ v Gaze a Libanonu, uvedl Pezeshkian během telefonátu s ománským sultánem Haithamem bin Tariqem, podle prohlášení prezidentství.
Hizballáh tvrdí, že vypálil řízenou střelu na izraelský tank u libanonských hranic
Hizballáh uvedl, že ve středu zaútočil řízenou střelou na izraelský armádní tank poblíž pohraniční vesnice, informuje agentura France-Presse (AFP), neboť útoky se vystupňovaly poté, co Izrael minulý měsíc zintenzivnil bombardování země.
Bojovníci Hizballáhu „zaútočili řízenou střelou na tank Merkava poblíž vesnice Ramia ...“, uvedla Íránem podporovaná skupina v prohlášení a dodala, že útok byl „na obranu Libanonu a jeho lidu“.
Izraelská armáda ve středu uvedla, že její síly zasáhly desítky cílů Hizballáhu v libanonském městě Nabatíja, informuje agentura France-Presse (AFP).
„Armáda IDF zasáhla desítky cílů teroristů Hizballáhu v oblasti Nabatiyeh a zlikvidovala podzemní infrastrukturu využívanou silami Hizballáhu Radwan v jižním Libanonu,“ uvedla armáda v prohlášení.
Libanonský premiér Nadžíb Mikátí ve středu smrtící izraelské údery odsoudil s tím, že izraelská armáda se záměrně zaměřila na zasedání samosprávy. Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že při úderu bylo zabito pět lidí.
Libanonská oficiální média ve středu informovala, že izraelská letadla způsobila nad Bejrútem a okolím dva zvukové třesky, novináři agentury Agence France-Presse (AFP) v hlavním městě slyšeli hlasité rány.
„Nepřátelská letadla dvakrát násilně prolomila zvukovou bariéru ve vzdušném prostoru (jižního předměstí Bejrútu)“ a okolních oblastí, uvedla libanonská státní tisková agentura National News Agency.
Libanonský premiér odsoudil „úmyslný“ izraelský úder na Nábatiji.
Libanonský premiér Nadžíb Mikátí odsoudil středeční smrtící izraelské údery na město Nabatíja na jihu země a uvedl, že byly záměrně zaměřeny na zasedání obecního zastupitelstva.
Mikátí „odsoudil novou izraelskou agresi proti civilistům ve městě Nabatiyeh, která se záměrně zaměřila na zasedání městské rady, jež jednala o službách ve městě a situaci v oblasti pomoci,“ uvedl v prohlášení, informuje agentura France-Presse (AFP).
Místní představitel uvedl, že mezi mrtvými byl i starosta města Ahmad Kahil.
Pravděpodobnost útoku na íránská jaderná zařízení zůstává nízká, ale případné škody by byly „rychle kompenzovány“, uvedl ve středu mluvčí státní agentury pro atomovou energii Behrouz Kamalvandi, informuje agentura Reuters s odvoláním na polooficiální Nournews.
Po íránském raketovém útoku na Izrael 1. října se objevily spekulace, že by Izrael mohl udeřit na íránská jaderná zařízení, jak již dlouho vyhrožuje. „Tyto hrozby jsme vždy brali vážně,“ řekl Kamalvandi.
Úřad izraelského premiéra Benjamina Netanjahua v úterním prohlášení uvedl, že Izrael bude USA naslouchat, ale o svých krocích bude rozhodovat podle vlastních národních zájmů.
Prohlášení bylo připojeno k článku deníku Washington Post, podle kterého Netanjahu sdělil administrativě amerického prezidenta Joea Bidena, že Izrael udeří na íránské vojenské cíle, nikoliv na jaderné nebo ropné cíle, informuje agentura Reuters.
Biden prohlásil, že by nepodpořil útok na íránská jaderná zařízení, a ropné trhy byly kvůli vyhlídce na izraelský úder proti íránským ropným polím napjaté.
Kamalvandi řekl agentuře Nournews, že jakýkoli útok na íránská jaderná zařízení je nadále nepravděpodobný a že pokud by k němu došlo, škody by byly pravděpodobně minimální a Írán by je rychle napravil.
„Naplánovali jsme to tak, že pokud by se dopustili nějaké hlouposti, škody by byly minimální,“ řekl Kamalvandi.
Zdroj v angličtině ZDE
1666
Diskuse