Rusko vyhrožuje odvetou poté, co byla státní média v EU údajně zablokována na Telegramu

30. 12. 2024

čas čtení 4 minuty
 

Moskva tvrdí, že tento krok je „cenzurou“ a že si vyhrazuje právo „odpovědět stejným způsobem“.


Rusko vyhrožuje odvetou poté, co byly kanály jeho státních médií v EU zřejmě zablokovány na populární sociální platformě Telegram. V neděli byly podle médií v několika zemích, včetně Francie, Belgie, Polska, Řecka, Nizozemska a Itálie, nedostupné kanály zpravodajské agentury Ria Novosti, televizí Rossija 1, Pervyj Kanal a NTV a novin Izvestija a Rossijskaja Gazeta. Telegram ani zdroje z EU se k narušení zatím nevyjádřily. Moskva tento krok označila za „akt cenzury“. „Systematické čištění informačního prostoru od všech nežádoucích zdrojů informací pokračuje,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová. EU již dříve zakázala ruským státním médiím, jako jsou Ria Novosti, Izvestija a Rossijskaja gazeta, distribuci v bloku a obvinila je z šíření propagandy.

 

Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v neděli prohlásil, že ázerbájdžánské letadlo, které se minulý týden zřítilo, sestřelilo Rusko, i když neúmyslně, a kritizoval Moskvu za snahu „ututlat“ tuto záležitost
. „Můžeme zcela jasně říci, že letadlo bylo sestřeleno Ruskem... Neříkáme, že to bylo provedeno úmyslně, ale bylo to provedeno,“ řekl ázerbájdžánské státní televizi. Alijev uvedl, že letadlo, které se ve středu zřítilo v Kazachstánu a v němž zahynulo 38 ze 67 lidí na palubě, bylo zasaženo v Rusku  palbou ze země  a „stalo se neovladatelným díky elektronickému boji“. Alijev obvinil Rusko, že se několik dní snažilo celou záležitost „ututlat“, a prohlásil, že je „rozrušen a překvapen“ verzemi událostí, které předkládají ruští představitelé. Kreml uvedl, že systémy protivzdušné obrany střílely poblíž Grozného, regionálního hlavního města ruské republiky Čečensko, kde se letadlo pokusilo přistát, aby odvrátily útok ukrajinského bezpilotního letounu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí uvedl, že Jimmy Carter, který zemřel ve věku 100 let, působil jako prezident USA v době, kdy Ukrajina ještě nebyla nezávislá, ale „jeho srdce stálo pevně při nás v našem pokračujícím boji za svobodu“. „Hluboce si vážíme jeho neochvějné oddanosti křesťanské víře a demokratickým hodnotám, stejně jako jeho neochvějné podpory Ukrajiny tváří v tvář nevyprovokované agresi Ruska,“ uvedl Zelenskyj na Twitteru. “Dnes si připomeňme: na míru záleží a svět musí zůstat jednotný v boji proti těm, kteří tyto hodnoty ohrožují.“

Průzkum poškozeného elektrického kabelu v Baltském moři odhalil vlečnou stopu táhnoucí se na mořském dně v délce desítek kilometrů, uvedla v neděli finská policie.
25. prosince byl přerušen podmořský kabel Estlink 2, který přenáší elektřinu z Finska do Estonska  jen něco málo přes měsíc poté, co byly ve švédských teritoriálních vodách v Baltském moři přerušeny dva telekomunikační kabely. Finské úřady vyšetřují ropný tanker Eagle S, který vyplul z ruského přístavu, kvůli podezření ze „sabotáže“. Vyšetřování odhalilo „vlečnou stopu“ na mořském dně, uvedla v neděli policie a dodala, že stopa byla identifikována „od začátku až do konce“. Přerušení kabelu je nejnovějším z řady incidentů, které západní představitelé považují za sabotáž související s ruskou invazí na Ukrajinu.

Alexej Bugajev, bývalý člen ruské fotbalové reprezentace, který hrál na Euru 2004, byl zabit ve 34 měsíců trvající válce na Ukrajině, citovala v neděli ruská média jeho otce a agenta. „Zpráva o Alexejově smrti je bohužel pravdivá. Stalo se to dnes,“ citovala agentura TASS hráčova otce Ivana Bugajeva, kterého citoval zpravodajský server Sport24.

Agentura RIA citovala Bugajevova agenta Antona Smirnova, který uvedl, že intenzivní boje znemožnily vyzvednout Bugajevovo tělo k pohřbu. V září byl Bugajev soudem na jihu Ruska odsouzen k devíti a půl letům vězení za obchodování s drogami. Později prohlásil, že se hodlá přihlásit do války na Ukrajině. Ruské úřady aktivně provádějí ve věznicích nábor pro tento konflikt.

Gruzie v neděli uvedla do funkce prezidenta Michaila Kavalašviliho, věrného krajně pravicové vládní straně, a prohloubila tak několikaměsíční politickou krizi, během níž se konaly obrovské proevropské demonstrace. Kavalašviliho, bývalého profesionálního fotbalistu, podporuje strana Gruzínský sen, která obviňuje Západ ze snahy zatáhnout Tbilisi do konfliktu na Ukrajině.

Zdroj v angličtině ZDE

0
Vytisknout
917

Diskuse

Obsah vydání | 31. 12. 2024