Happening My v záplavách, oni v bankovkách proběhl v úterý odpoledne na Jungmannově náměstí v Praze. Dva studenti s maskami miliardáře Daniela Křetínského a Pavla Tykače se symbolicky „koupali” v malém nafukovacím bazénku plném bankovek. Akce byla součástí protestního týdne „V rukou oligarchů”, který středoškolské hnutí pořádá. První z kritizovaných miliardářů, Daniel Křetínský, je majoritní vlastník společnosti EP Group, která jedním z hlavních evropských hráčů na poli uhelné a plynové energetiky. Hnutí upozornilo na fakt, že EP Group je třetím největším evropským znečišťovatelem a jen z těžby a spalování uhlí má vyšší roční emise než celé Finsko. Druhým zmiňovaným miliardářem byl Pavel Tykač, majitel společnosti Sev.en, která vlastní několik uhelných elektráren na území České republiky. Mezi nimi je i elektrárna Chvaletice, která dlouhodobě překračuje zákonné limity na vypouštění rtuti. Další z Tykačových elektráren, Počerady, se dlouhodobě umisťuje na nejvyšší příčce v žebříčku největších znečišťovatelů v Česku.,

„Pár miliardářů získává nezměrné bohatství na úkor nás všech. Ničí planetu, naše zdraví a lidské životy. To všechno pro rychlý zisk. Klimatická krize, kterou tyhle korporace způsobují, má reálné oběti už dnes. Zatímco si Křetínský užívá na zámku ve Francii, lidé po celém světě kvůli jeho byznysu trpí. Cena škod způsobených klimatickou krizí se může v příštích 50 letech vyšplhat až na 3,8 biliard korun. Kdo ale bude tyto škody platit? Nebudou to Křetínský nebo Tykač, ale my všichni. Je naprosto nepřijatelné, abychom se takto skládali na špinavý byznys, který nechce platit za destrukci, kterou způsobuje,” uvedl na místě Tadeáš Pospíšil, spolumluvčí Fridays for Future.

Fridays for Future kritizovalo zejména rostoucí zisky průmyslu, který zhoršuje planetární klima. Tržby EP Group, kterou Daniel Křetínský vlastní, se během energetické krize mezi lety 2021 a 2023 zdvojnásobily a minulý rok byl Daniel Křetínský zařazen v žebříčku magazínu Euro jako nejbohatší Čech.  Značné zisky potom vykazovalo podnikání těchto miliardářů i v době energetické krize se začátkem války na Ukrajině. Středoškoláci vidí jako příčinu velkých finančních úspěchů miliardářů využití zmíněné krize ve svůj prospěch. Zatímco počet lidí postižených energetickou chudobou přesáhl milion, Křetínský a Tykač vyšplhali po žebříčku nejbohatších až na nejvyšší příčky. Zisky fosilních korporací dávají studenti do kontrastu se smrtícími dopady a škodami způsobenými klimatickou krizí, kterou tyto korporace akcelerují. 

Podle studentů je nutné vnímat rekordní zisky miliardářů v kontextu globální klimatické nespravedlnosti. Zatímco fosilní společnosti vypouštějí emise, které se svým objemem vyrovnají emisím jednotlivých států, za dopady klimatické krize platí lidé, kteří za ni mohou nejméně. Podle studie organizace Oxfam z roku 2023 je jedno procento nejbohatších zodpovědné za objem emisí, který by mohl mít za následek až milion úmrtí způsobených komplikacemi s vedrem. Právě horka umocněná emisemi skleníkových plynů usmrtila v roce 2023 jen v Evropě padesát tisíc lidí. 

„V poslední době pozorujeme nárůst moci oligarchů i jejich vlivu na naši politiku a společnost. Bohatství hrsky oligarchů roste nepoměrně rychleji než majetek většiny populace a dosahuje astronomických výšin. Tento transfer bohatství a moci směrem k hrstce oligarchů se odehrává bez odporu a mimo dohled veřejnosti a médií, které jsou často samotnými oligarchy vlastněna. Tohle silně ohrožuje základní pilíře naší demokracie,” uvedl spolumluvčí Fridays for Future Oleg Tožička.

Hnutí dlouhodobě kritizuje vliv, který mají fosilních oligarchové na společnost a politiku. Základním pilířem jejich rostoucího vlivu je podle studentů vlastnictví médií těmito miliardáři. Například Daniel Křetínský z padesáti procent vlastní mediální dům Czech News Center, pod který patří deník Blesk, týdeník Reflex či e15. Studenti poukazují na řadu kauz, ve kterých se miliardáři snažili zasahovat do chodu redakcí. Zmínili nedávné zjištění Deníku N, podle kterého se Pavel Tykač účastnil schůzky bývalého ředitele České televize Petra Dvořáka s předsedou Rady ČT Pavlem Matochou. Varují také, že jejich vztah není náhodný. Dalším příkladem je podle nich kauza Net4Gas či očerňování vládních kroků při schvalování klimatických opatření. Již zmíněný Pavel Tykač se také v minulosti objevil na výjezdním setkání senátorů ODS, a existují podezření, že má vliv na prosazení novely energetického zákona, která by umožňovala dotovat jeho byznys z kapes spotřebitelů energie. Veřejnou debatu o klimatické krizi podle nich oligarchové ovlivňují i skrz finanční podporu klimaskeptických think-tanků a institutů. 

Spolumluvčí

Tadeáš Pospíšil

Oleg Tožička