Trump se nerozhodl, zda se připojí k válce proti Íránu, zatímco Chameneí ho varuje, aby neútočil

19. 6. 2025

O několik hodin později Trump uvedl, že íránští představitelé ho kontaktovali s žádostí o schůzku a navrhli návštěvu Bílého domu.

Novinářům na trávníku před Bílým domem řekl, že má pocit, že „na rozhovory je velmi pozdě“, ale že ještě neučinil konečné rozhodnutí o vstupu do války. „Možná to udělám, možná ne. Nikdo neví, co udělám,“ řekl.
 
Tato nejistota ohledně dalšího vývoje se podle jednoho z prezidentových spojenců může týkat i samotného prezidenta, který se stále snažil o dohodu. USA podle všeho chtějí mít všechny možnosti otevřené, aby mohly na Teherán vyvinout maximální tlak.

Do Španělska a Řecka přesunuly letecké tankery pro doplňování paliva za letu, které by mohly být použity k zásobování bombardérů B-2 na dlouhém letu z letecké základny Whiteman v Missouri do Íránu.

Podle dostupných informací nebyla Velké Británii podána žádost o použití letecké základny Diego Garcia v Indickém oceánu pro bombardovací lety B-2 ani letecké základny Akrotiri na Kypru pro tankovací letadla, i když druhá možnost je považována za pravděpodobnou.

Další americké vojenské prostředky jsou na cestě. Pentagon nařídil letadlové lodi USS Nimitz vyplout ze Singapuru na Blízký východ, což by mělo trvat pět až sedm dní. USS Carl Vinson se již nachází v Arabském moři.

Katar a Omán se pokoušely zprostředkovat příměří, informoval Jerusalem Post několik hodin poté, co podle údajů o sledování letů přeletělo alespoň jedno letadlo spojené s íránskou vládou do Muscatu v Ománu.

Írán vyslal signál, že je ochoten jednat s USA o dohodě, ale Izrael musí „uklidnit situaci“, sdělil zdroj Jerusalem Post.

Trumpovo tvrzení, že Íránci nabídli, že přijedou do Bílého domu na jednání, vyvolalo rozhořčenou reakci íránské mise při OSN. „Žádný íránský představitel nikdy nepožádal, aby se plazil před branami Bílého domu,“ uvedla mise na svém účtu na sociálních sítích.

Trumpova administrativa se zpočátku distancovala od války s tím, že Izrael jednal sám, ale v posledních dnech zesílila rétoriku a vojenskou přítomnost na Blízkém východě.

Íránské jaderné zařízení ve Fordow je jádrem požadavků, aby se USA připojily k válce, a to jak ze strany Izraele, tak ze strany jestřábů ve Washingtonu. Škody způsobené údery na jiné zařízení by mohly být opraveny během několika měsíců, tvrdí izraelští vojáci a jaderní experti. Zničení nebo ochromení Fordow by mělo mnohem dlouhodobější dopad.

Je hluboko ukryta pod horou nedaleko svatého města Qom a jedinou municí, která by ji mohla poškodit nebo zničit, jsou nejmocnější americké bomby typu bunker buster, které mohou nést pouze americké letouny B-2.

Izraelský poradce pro národní bezpečnost Tzachi Hanegbi v rozhovoru pro izraelskou televizi Channel 12 uvedl, že válka je výhradně izraelskou kampaní, ale „neskončí bez poškození Fordow“.

Pokud se USA nepřipojí, Izrael může stále mít vojenské možnosti, ale ty by byly riskantnější a složitější. Mohl by vyslat speciální jednotky pro pozemní operaci, podobnou té, která loni zasáhla továrnu na rakety v Sýrii, nebo vyřadit Fordow z provozu útokem na kritické podpůrné systémy, jako je napájení.

Izrael tvrdí, že válku zahájil v sebeobraně, aby zničil íránský jaderný program, ale Netanjahu a několik ministrů se netají svým přáním změnit režim.

Trump údajně vetoval izraelský plán na atentát na Chameneího a kritici se ptají, proč Izrael zaútočil na civilní instituce, jako je státní rozhlasová stanice.

Ve středu ministr obrany Israel Katz uvedl, že Izrael bombarduje „symboly moci“ v Íránu, a naznačil, že režim možná končí.

„Teheránem se prohání tornádo,“ napsal v příspěvku na Twitteru. „Symboly moci jsou bombardovány a hroutí se, od rozhlasové stanice a brzy i další cíle, a masy obyvatel prchají. Takhle padají diktatury.“

Eskalující konflikt vyvolal rostoucí mezinárodní znepokojení. Ruský prezident Vladimir Putin nabídl zprostředkování mezi Íránem a Izraelem poté, co jeden z jeho nejvyšších diplomatů vyzval Washington, aby nezvažoval „spekulativní možnosti“ intervence.

„Byl by to krok, který by radikálně destabilizoval celou situaci,“ uvedl podle agentury Interfax náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu uvedl, že je „hluboce znepokojen, protože izraelská vojenská operace proti Íránu způsobila náhlé eskalování napětí na Blízkém východě“.

Během šesté noci útoků Izrael bombardoval závod na výrobu uranových odstředivek a také uvedl, že zaútočil na továrnu na výrobu raketových komponentů a zničil pět útočných vrtulníků.

Íránská armáda byla sice těžce zasažena, ale nebyla zcela zničena. Ve středu byl sestřelen pokročilý izraelský dron, přestože Izrael prohlásil, že má kontrolu nad vzdušným prostorem nad západním Íránem a Teheránem. V noci Írán vystřelil na Izrael 15 raket.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) potvrdila, že izraelské údery zasáhly dvě továrny na výrobu odstředivek v Íránu, jednu v hlavním městě a druhou nedaleko něj.

Írán oznámil nejméně 224 obětí izraelských útoků, většinou civilistů, ačkoli tento počet již několik dní neaktualizoval. Americká organizace Human Rights Activists in Iran uvádí, že bylo zabito nejméně 585 lidí a více než 1 300 jich bylo zraněno.

Íránské útoky na Izrael si vyžádaly 24 životů, všechny civilisty. Izraelská protivzdušná obrana zachytila většinu ze 400 raket vypálených Teheránem, pouze asi 10 % zasáhlo cíle uvnitř země.

Izrael by se mohl stát zranitelnějším, pokud válka bude pokračovat déle, protože zásoby jeho nejúčinnějších protivzdušných raket se tenčí, informoval Wall Street Journal s odvoláním na amerického úředníka.

Její protiletadlové střely Arrow jsou složité rakety, které stojí několik milionů dolarů a jejich výroba je časově náročná.
 
Ačkoli USA podporují obranu Izraele pozemními systémy Thaad, stíhačkami F-16 a raketami vypálenými námořnictvem, ani ony nemají neomezené zásoby těchto obranných systémů.