Palestinci v Izraeli nejsou chráněni před íránskými raketami

19. 6. 2025

 
„Teprve před třemi dny jsme se vrátili z dovolené v Itálii,“ pokračoval Khatib. „Jak bych si přál, aby let byl o den zpožděn a zrušen. Moje žena byla celý můj svět. Byla úspěšnou učitelkou, milovanou svými studenty. Stejně tak i žena mého bratra. Shada byla vynikající studentka práv; snila o tom, že se stane právničkou jako já a můj bratr, možná dokonce soudkyní. Hala neměla ani čas snít – bylo jí teprve 13 let. Toto bych nepřál ani svému nejhoršímu nepříteli.“

Bezpečnostní místnosti v domácnostech (v hebrejštině známé jako „mamad“, které jsou považovány za méně účinné při odolávání výbuchům než větší veřejné kryty) jsou v arabských městech a obcích málo početné a vzájemně vzdálené. Podle izraelského práva nelze bezpečnostní místnosti stavět v domech, které byly postaveny bez potřebného povolení. Mnoho palestinských rodin v Izraeli je však nuceno stavět bez povolení kvůli diskriminační politice v oblasti bydlení, která legální stavbu v arabských obcích prakticky znemožňuje.

Výsledkem je podle zprávy státního kontrolora, že 46 % palestinských občanů Izraele nemá přístup k adekvátní ochraně před leteckými útoky, zatímco u celkové populace je to 26 %. 

Částečným řešením by mohly být projekty obnovy měst, které vyžadují výstavbu bezpečnostních místností v nových domech, ale podle nevládní organizace Sikkuy-Aufoq nebyl v letech 2010 až 2023 v arabských městech schválen ani jeden projekt obnovy města, zatímco v židovských obcích jich bylo schváleno více než 5 600. Roky plánované diskriminace se tak proměnily v přímou hrozbu pro životy Palestinců v Izraeli.

Situaci ještě zhoršilo rozhodnutí vlády před  rokem ukončit iniciativu založenou po 7. říjnu, která měla arabské veřejnosti v Izraeli v době války poskytovat životně důležité informace a služby. Tato iniciativa, která vznikla ve spolupráci mezi Úřadem pro socioekonomický rozvoj arabské společnosti Ministerstva sociální rovnosti, Národním výborem arabských starostů a městem Kafr Qassem, byla oceněna Velitelstvím domácí fronty a její účinnost byla potvrzena výzkumem občanských organizací. Vláda však argumentovala, že není třeba udržovat speciální službu pro palestinské občany.

„Kromě toho nemusíte být vojenský expert, abyste pochopili, že systémy protivzdušné obrany jsou navrženy tak, aby chránily židovské obce,“ pokračoval. „Někdy má arabské město štěstí, pokud spadá pod obranu blízkého židovského města, ale to není obecně pravidlem. Od loňského incidentu v Shefa-‘Amr po Tamru, Majd Al-Krum, Tarshiha a další incidenty je jasné, že stát, který ignoruje naše úmrtí v důsledku organizovaného zločinu, ignoruje i naše úmrtí z jiných příčin.“

Mazzen Ghanaim, předseda Národního výboru arabských starostů, vinu přímo přiřkl premiérovi Benjaminu Netanjahuovi: „Pokud je toto ‚nový Blízký východ‘, tak ho nechceme.“
„Nebudeme mlčet“

Po smrti Khatibových se jedna z hlavních izraelských televizních stanic uchýlila k obviňování obětí – zdůrazňovala, že zabití nebyli v bezpečné místnosti (starosta Tamry Musa Abu Rumi na to reagoval: „Dům byl nový a opevněný, ale podle informací od Velitelství domácí fronty neodolal raketě nesoucí téměř 400 kg výbušnin. Celá čtvrť byla zničena.“

Brzy poté se na internetu rozšířilo video, na kterém mladí izraelští židé jásají při pohledu na rakety dopadající na Tamru a skandují obvyklý pravicový slogan: „Ať vaše vesnice shoří.“ Netanjahu video odsoudil, ale jeho mediální spojenec Yinon Magal ho zdánlivě ospravedlnil, když prohlásil: „Ne všichni v Tamře milují Izrael.“

V reakci na stížnosti na rasistické podněcování, včetně stížnosti palestinského poslance Ahmada Tibiho, policie oznámila, že „věc je vyšetřována“, ale o žádných zatčeních se neinformovalo. Naproti tomu den předtím policie zatkla 17 mladých lidí z Umm Al-Fahem, kteří oslavovali první vlnu íránských raketových útoků.

Pro mladého muže z Tamry je dvojí metr jasný. „Případ [židovského podněcování proti Palestincům] zřejmě nestojí ani za pozornost policie. A proč by měl, když jeden z předních izraelských novinářů ospravedlňuje smrt našich dcer v přímém přenosu? Kdyby byly role obrácené, není třeba vysvětlovat, co by se stalo.“

Baker zdůraznila, že snaha o jejich stíhání bude „součástí Shadiny cesty, projektu, který nestihla dokončit“. „Shadino poslední přání bylo stát se dobrovolnicí v Adalah Legal Center a její poslední zpráva pro mě byla, že poslala svůj životopis a doufá, že se stane součástí jejich týmu,“ dodala.