Technologická válka mezi Ukrajinou a Ruskem může světu přinést větší rizika, než se zdá

30. 6. 2025

čas čtení 2 minuty
Válka na Ukrajině urychluje vývoj autonomních dronů s bojovým potenciálem rychleji než kdy jindy a snaha o vytvoření smrtících dronů může poškodit celý svět.

Ukrajina se účastní technologické války a usiluje o úplnou autonomii, uvedl místopředseda vlády pro inovace, rozvoj vzdělávání, vědy a technologie, ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fjodorov. Domácí modely se podle něj již učí rozpoznávat cíle, aby pochopily jejich prioritu. Vysvětlil, že drony s vysokou úrovní autonomie mohou operovat v rojích, aby zasáhly cíl jako smečka predátorů.

Dobrým příkladem popsaným publikací byla speciální operace "Pavučina", kterou provedla Bezpečnostní služba Ukrajiny 1. června. Poté 117 dronů zaútočilo na letiště za nepřátelskými liniemi a v poslední fázi letu přešlo na autonomní navádění.

Fjodorov také poznamenal, že vzhledem k tomu, že šedá zóna na frontě se zvětšila a Rusko postupuje v malých pěchotních skupinách, je úkolem Ukrajiny najít způsob, jak vyvinout malé a levné UAV pro útoky proti nepřátelské pěchotě. Nicméně tento činitel zdůraznil, že Rusové nesedí nečinně.

Z vyjádření ukrajinského technoblogera Serhije "Flashe" Beskrestnova plyne, že Rusové každý den vypouštějí asi 50 autonomních dronů V2U. Jsou schopny proniknout do vzdálenosti 100 km a vizuálně vybrat cíl pro útok bez vnější kontroly. Beskrestnov přirovnal roj těchto UAV k holubům, kteří létají na různých úrovních. Ukrajina nyní neví, jak jim čelit, řekl.

Problémem není jen rychlý vývoj leteckých bezpilotních prostředků, ale také pozemních robotických systémů s kulomety na palubě a autonomním naváděcím systémem. Ukrajinští experti však uznávají, že takové systémy představují nová rizika, včetně větší hrozby pro civilní obyvatelstvo.

Na celosvětové úrovni se stále více ozývají hlasy volající po zákazu či regulaci autonomních zbraní, podobně jako v případě zákazu protipěchotních min. Na konferenci OSN v New Yorku podpořilo iniciativu k právně závazné smlouvě asi 120 zemí, zatímco několik států, včetně Ruska, Běloruska a Severní Koreje, bylo proti diskusím. Ukrajina se zdržela hlasování.

Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že tento problém je rozhodující, a vyjádřil naději na dohodu do roku 2026.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
365

Diskuse

Obsah vydání | 30. 6. 2025