Stále sílí mezinárodní rozhořčení nad izraelským plánem obsadit město Gaza, který by mohl vyhnat 1 milion Palestinců

9. 8. 2025

  
Návrh údajně také vyvolal hlubokou roztržku mezi Netanjahuem a vedením izraelských obranných sil (IDF), ale nenarazil na odpor Trumpovy administrativy, která je nejdůležitějším podporovatelem Izraele.

Hamás v prohlášení uvedl, že Netanjahuovy plány znamenají, že opustil přeživší rukojmí, které skupina zajala při překvapivém útoku na Izrael v říjnu 2023, který válku vyvolal. Prohlášení obvinilo izraelského premiéra, že „je obětuje ve prospěch svých osobních zájmů a extremistické ideologické agendy“.

Před zasedáním bezpečnostní rady, které začalo ve čtvrtek a trvalo celou noc, izraelský premiér uvedl, že Izrael plánuje převzít kontrolu nad celým územím a nakonec jej předat spřáteleným arabským silám, které jsou proti Hamásu.

Plány oznámené v pátek ráno tento cíl nedosahují, což možná odráží odpor náčelníka generálního štábu IDF, generálporučíka Eyala Zamira, který podle izraelských médií v úterý Netanjahuovi řekl, že „vstupuje do pasti“, a varoval, že to ohrozí zbývajících asi 20 rukojmích držených Hamásem a dále zatíží izraelskou armádu po téměř dvou letech regionálních válek.

Na páteční schůzce s vedením jižního velitelství IDF však Zamir slíbil, že rozkazy vlády splní.

„Pokračujeme v podrobných přípravách na nejvyšší úrovni a zohledňujeme všechny možné výsledky. Jako vždy provedeme misi s maximální přesností a odhodláním,“ uvedl náčelník armády.

NBC zveřejnila komerční satelitní snímky, které ukazují shromažďování izraelských vojenských vozidel na okraji pobřežního pásma, a citovala americké úředníky, kteří uvedli, že by to mohlo znamenat, že se blíží nová pozemní ofenzíva.

Plán předložený Netanjahuovou kanceláří uvádí pět cílů: odzbrojení Hamásu, návrat všech rukojmích, demilitarizaci celého pásma Gazy, převzetí bezpečnostní kontroly nad územím a zřízení „alternativní civilní správy, která nebude ani Hamás, ani palestinská samospráva“.

Izrael opakovaně bombardoval město Gaza a provedl četné razie v jeho zničených ulicích, přičemž se vracel do různých čtvrtí, jakmile se militanti přeskupili. Je to jedna z mála oblastí Gazy, která nebyla přeměněna na izraelskou nárazníkovou zónu ani nebyla podrobena evakuačním rozkazům.

Netanjahuův plán by znamenal vyslání pozemních jednotek do několika málo oblastí území, které nebyly zcela zničeny a které tvoří asi 25 % pásma Gazy. Přibližně 1 milion Palestinců z města Gaza a okolních oblastí by byl nucen evakuovat do evakuačních zón v jižní části pásma Gazy. Zdroje obeznámené s podrobnostmi schůzky uvedly, že evakuace města měla být dokončena do 7. října.

Podle izraelského kanálu Channel 12 je plán koncipován jako omezená operace, nikoli jako úplná invaze, zřejmě s cílem uklidnit vojenské velitele, kteří se obávají dlouhodobé okupace, a zabránit otevřenému rozkolu s vedením IDF. Některé izraelské zprávy naznačují, že Zamir může rezignovat.

Rozsáhlá pozemní operace by mohla vyhnat desítky tisíc lidí a dále narušit snahy o dodávky potravin do tohoto území.

Rozhodnutí izraelské bezpečnostní rady vyvolalo protesty doma i v zahraničí. Tisíce demonstrantů se chystají o víkendu vyjít do ulic, zatímco rodiny zbývajících rukojmích zadržovaných v Gaze se obávají, že eskalace by mohla znamenat zkázu pro jejich blízké. Desítky z nich protestovaly ve čtvrtek před zasedáním bezpečnostní rady v Jeruzalémě a v pátek před domem ministra obrany Izraele Katze.

Proti plánu se postavili i bývalí izraelští bezpečnostní představitelé, kteří varují před slepou uličkou s malým vojenským přínosem. Izraelský opoziční vůdce Jair Lapid v pátek odsoudil krok vlády a označil jej za katastrofu, která „povede k mnoha dalším katastrofám“, včetně smrti rukojmích a zabití mnoha vojáků, a která izraelské daňové poplatníky bude stát desítky miliard a způsobí „diplomatický bankrot“.

Německý kancléř Friedrich Merz uvedl, že je „stále těžší pochopit“, jak by izraelský plán mohl dosáhnout cílů odzbrojení Hamásu a osvobození zbývajících rukojmích.

„Za těchto okolností německá vláda do odvolání neschválí žádný vývoz vojenského vybavení, které by mohlo být použito v pásmu Gazy,“ uvedl.

Britský premiér Keir Starmer označil rozhodnutí Izraele za nesprávné a vyzval ho, aby ho okamžitě přehodnotil. „Tento krok nijak nepřispěje k ukončení konfliktu ani k zajištění propuštění rukojmích. Přinese jen další krveprolití,“ uvedl.

Šéf OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že plán izraelské vlády na úplné vojenské převzetí okupovaného pásma Gazy „musí být okamžitě zastaven“, zatímco předseda Rady EU António Costa řekl, že realizace tohoto plánu „musí mít důsledky pro vztahy mezi EU a Izraelem“.

Z Washingtonu však nepřišla žádná opozice. Na otázku ohledně možného převzetí Gazy Izraelem Donald Trump v úterý odpověděl: „Opravdu nemohu říci. Bude to v podstatě na Izraeli.“

Zpravodajský server Axios citoval amerického úředníka, který uvedl, že Trump byl zděšen videem zveřejněným hnutím Hamás, na kterém izraelský rukojmí kopal vlastní hrob. „To ovlivnilo prezidenta a on nechá Izraelce udělat, co je třeba,“ uvedl úředník podle citace.

Netanjahuova kancelář uvedla, že v rámci plánu na porážku Hamásu v pásmu Gazy se izraelská armáda připraví na „převzetí kontroly nad městem Gaza a zároveň na distribuci humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu mimo bojové zóny“.

Izraelský úředník dříve uvedl, že bezpečnostní kabinet bude diskutovat o plánech na dobytí celé Gazy nebo jejích částí, které dosud nejsou pod izraelskou kontrolou. Úředník, který hovořil pod podmínkou anonymity, uvedl, že cokoli bude schváleno, bude postupně realizováno, aby se zvýšil tlak na palestinskou militantní skupinu.