Haaretz: Toto byl jeden z posledních mostů mezi židy a Araby. Izrael ho také zničil

11. 8. 2025

 
Hlavní rozmnožovací jednotka, jižně od Hebronu, zahrnovala čtyři dunamy (asi jeden akr) obdělávané půdy – v tomto ročním období byly pozemky zaplaveny rajčaty, okurkami, okrou, tykvemi a dalšími letními plodinami – a také 50 metrů čtverečních kovové konstrukce, která zahrnovala kontrolní místnost a prostor pro skladování vybavení.

Podle palestinských zpráv však v 9 hodin ráno toho čtvrtečního dne dorazili na místo vojáci izraelských obranných sil, násilím vyvedli palestinského zemědělského inženýra z areálu a buldozery zbourali budovu i s jejím obsahem: zavlažovací a monitorovací systémy, nástroje na čištění a sušení semen a důležité dokumenty týkající se zemědělského výzkumu, který se zde prováděl.

Zaměstnanci na místě uvedli, že o demolici nebyli předem informováni a že vojenské síly pověřené operací nepředložily žádný oficiální rozkaz ani vysvětlení, kromě fráze, která se v takových případech stala běžnou: „nelicencovaná stavba v oblasti C“. To je poněkud paradoxní tvrzení, vzhledem k tomu, že v oblasti C, která je pod plnou bezpečnostní a civilní kontrolou Izraele, se palestinská výstavba prakticky neprovádí, a to z toho prostého důvodu, že obyvatelé zde stavební povolení téměř nikdy nedostávají.

Civilní správa – jak zavádějící název pro izraelský vojenský orgán, který spravuje tato území! – tvrdí, že příkazy k demolici byly ve skutečnosti na místě předem vyvěšeny a že majitelé banky měli možnost se proti nim odvolat. (Zajímavé je, že v reakci na dotazy deníku Haaretz civilní správa a mluvčí izraelské armády nezmínili, že v roce 2021 tehdejší ministr obrany Benny Gantz prohlásil šest organizací, včetně Unie zemědělských pracovních výborů, která provozuje semennou banku, za „teroristické organizace“, aniž by předložil důkazy.)

Demolice budov semenné banky

Ať už je vysvětlení operace armády v jižní části Hebronu jakékoli, zničení záznamů a vybavení, jakož i vodovodní a elektrické infrastruktury, vedlo k faktickému odstavení zavlažovacího systému na polích určených k pěstování. Tato situace ohrožuje sezónní sklizeň a roční dodávky osiva pro více než 500 zemědělců, kteří po dvou letech sucha a klesajících výnosů v důsledku pokračující klimatické krize závisí na semenné bance více než kdy jindy.

Kromě toho je poškození jednotky – jiná, v severní části Hebronu, stále funguje – tvrdou ranou pro palestinskou potravinovou suverenitu (tj. schopnost komunity kontrolovat potraviny, které pěstuje, produkuje a spotřebovává) a pro schopnost palestinské samosprávy zajistit potravinovou bezpečnost pro svůj lid.

V době, kdy ministři vlády, koaliční poslanci a židovští izraelští občané veřejně popírají lidskost Palestinců a jejich právo žít na své zemi, uprostřed eskalujícího násilného pronásledování ze strany osadníků na Západním břehu, je těžké vinit ty, kteří tvrdí, že zničení tohoto zemědělského zařízení je součástí záměrné politiky státu Izrael.

Tento incident samozřejmě bledne ve srovnání s řadou tragických událostí, které se staly současnou realitou. Zničení budovy a ztráta úrody se nedá srovnat s utrpením lidí, židů a Palestinců, kteří jsou v nekonečné válce v Gaze hladověni, mučeni a zabíjeni. Ale to, co se ten den stalo, je špatné obzvláště proto, že velmi dobře znám sisyfovskou a životně důležitou práci těch, kteří zachraňují tradiční semena v Izraeli, v oblasti pod správou Palestinské samosprávy a po celém světě.

Genetická výbava těchto semen – jak již název napovídá – má nejen nutriční hodnotu, ale také významnou kulturní hodnotu. Například až do druhé poloviny 20. století byly na Blízkém východě běžné stovky tradičních odrůd pšenice, včetně odrůd, které se během tisíciletí přizpůsobily pěstování na malých pozemcích. Kolem každé z těchto odrůd se vyvinula kuchyně, sociální zvyky a vzorce spotřeby, které se staly součástí způsobu života a identity komunit, které na nich závisely. Dnes konzumujeme hlavně pšenici z jediného genetického zdroje; ztratili jsme řadu chutí a vůní spolu s bohatým kulturním dědictvím. A co platí pro pšenici, platí i pro jiné obiloviny, zeleninu, ovoce a luštěniny.
 
Semena jsou kapsle moudrosti a krásy vytvořené přírodou, které sdílejí různé národy v průběhu celé lidské historie. V moderní době se malé banky znalostí staly také ekonomickými nástroji v rukou velkých korporací, které produkují hybridní semena, která musí zemědělci každý rok kupovat znovu, na rozdíl od volně opylovaných semen, která se rozmnožují přirozeně. Strážci semen se snaží zachovat biologickou a kulturní rozmanitost, která kdysi existovala ve světě, a přizpůsobit ji naší době.

Ve spravedlivém světě by Palestinská národní semenná banka a její izraelský protějšek spolupracovaly na zachování a sdílení biologické rozmanitosti místních rostlin. A protože Blízký východ je kolébkou nejdůležitějších pěstovaných plodin na světě, jsou tradiční odrůdy tohoto regionu z hlediska výzkumu celosvětově významné. Svět však zdaleka není spravedlivý a některé z těchto tradičních plodin se staly symboly – ne-li přímo zbraněmi – izraelsko-palestinského konfliktu.

Stát Izrael – vládnoucí mocnost na územích definovaných mezinárodním právem jako okupovaná – nemá žádné ospravedlnění pro demolici zařízení, kde se provádí zemědělský a vědecký výzkum související s těmito kulturními statky.

V každém případě se zelenina, ovoce, obiloviny a luštěniny pocházející z místních tradičních odrůd staly nedílnou součástí nové izraelské kulinářské revoluce. Právě lidé, kteří v posledních stoletích zachovali mnoho z těchto odrůd – bez ohledu na jejich původ nebo autentičnost, nebo na to, zda král David pil víno vyrobené z určitého druhu hroznů – jsou z historických důvodů palestinští zemědělci v Izraeli a PA. Farmáři ze Západního břehu, kteří pěstují ovoce, zeleninu a luštěniny, které se v posledních dvou desetiletích dostaly do nejlepších restaurací v Tel Avivu, často prostřednictvím přímých dodávek od velkoobchodníků z východního Jeruzaléma, jsou ti samí farmáři, kteří budou poškozeni zničením jednotky pro množení semen Palestinské národní semenné banky.

V tiskové zprávě vydané po nedávném incidentu palestinskou národní semennou bankou její ředitelé vyzvali zahraniční instituce působící v oblasti zemědělství, udržitelnosti a produkce potravin, aby odsoudily demolici a škody způsobené palestinské potravinové suverenitě. Propast mezi Izraelci a Palestinci nikdy nebyla hlubší, ale bylo by také vhodné, aby Izraelci pracující v těchto oblastech projevili solidaritu se svými palestinskými kolegy.