Trumpovy zločiny: „Moje žena zemřela při porodu poté, co Trump zastavil financování naší kliniky.“

15. 9. 2025

 
Klinika v Shesh Pol je jednou z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena v Afghánistánu, jedné z nejchudších zemí světa, poté, co Trumpova administrativa na začátku tohoto roku drastickým a náhlým krokem po zrušení Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) zastavila téměř veškerou americkou pomoc této zemi.

Klinika v Shesh Pol je jednopatrová budova se čtyřmi malými místnostmi, z jejíchž stěn se odlupuje bílá barva. Všude jsou vyvěšeny plakáty USAID s informacemi a pokyny pro těhotné ženy a nové matky.

Porodnice v Shesh Pol je jedním ze stovek zdravotnických zařízení, která byla nucena zavřít v důsledku snížení americké pomoci Afghánistánu.

Nevypadá to nijak zvlášť, ale v hornatém a nehostinném terénu Badakhshanu, kde nedostupnost byla hlavním důvodem historicky vysoké mateřské úmrtnosti, byla klinika životně důležitou záchrannou sítí, součástí širšího programu realizovaného během funkčního období vlády podporované USA v zemi, jehož cílem bylo snížit úmrtnost matek a novorozenců.

Měla vyškolenou porodní asistentku, která každý měsíc asistovala u 25–30 porodů. Měla zásoby léků a injekcí a poskytovala také základní zdravotní péči.

Ostatní zdravotnická zařízení jsou od Abdulovy vesnice příliš daleko a pro Shahnaz nebylo bez rizika cestovat po rozbitých silnicích. Abdul také neměl peníze na delší cestu – pronájem taxíku stál 1 000 afghánských afghání (14,65 USD), což je zhruba čtvrtina jeho měsíčního příjmu jako dělníka. Rozhodli se tedy vrátit domů.

„Ale dítě bylo na cestě a museli jsme zastavit u silnice,“ řekl Abdul.

Shahnaz porodila jejich holčičku v autě. Krátce nato zemřela na silné krvácení. O několik hodin později, ještě než stačili dát dítěti jméno, zemřelo i jejich miminko.

Abdul hovořil o traumatické smrti své ženy a novorozeného dítěte, kteří jsou pohřbeni v Shesh Pol.

„Plakal jsem a křičel. Moje žena a dítě mohly být zachráněny, kdyby byla klinika otevřená,“ řekl Abdul. „Měli jsme těžký život, ale žili jsme ho společně. Když jsem byl s ní, byl jsem vždy šťastný.“

Nemá ani fotografii Shahnaz, kterou by si mohl uchovat.

Není jisté, zda by matka a dítě přežily, kdyby byly ošetřeny v klinice, ale bez ní neměly šanci, což podtrhuje nepopiratelný dopad škrtů v americké pomoci Afghánistánu.

Po desetiletí byla Amerika největším dárcem Afghánistánu a v roce 2024 tvořily americké fondy ohromujících 43 % veškeré pomoci přicházející do země.

Trumpova administrativa odůvodnila její stažení tím, že existovaly „důvěryhodné a dlouhodobé obavy, že finanční prostředky prospívají teroristickým skupinám, včetně... Talibanu“, který vládne v zemi. Americká vláda dále dodala, že má zprávy, podle nichž bylo nejméně 11 milionů dolarů „odčerpáno nebo obohacovalo Taliban“.

Zpráva, na kterou se americké ministerstvo zahraničí odvolávalo, byla vypracována zvláštním generálním inspektorem pro obnovu Afghánistánu (SIGAR). Uváděla, že 10,9 milionu dolarů z peněz amerických daňových poplatníků bylo zaplaceno vládě ovládané Tálibánem partnery USAID v podobě „daní, poplatků, cel nebo služeb“.

Tálibánská vláda popírá, že by se pomocné peníze dostávaly do jejich rukou.

„Toto tvrzení není pravdivé. Pomoc je poskytována OSN a prostřednictvím ní nevládním organizacím v provinciích. Ty určují, kdo pomoc potřebuje, a samy ji distribuují. Vláda do toho není zapojena,“ uvedl Suhail Shaheen, vedoucí politické kanceláře Talibanu v Dauhá.

Politika vlády Talibanu, zejména její omezení týkající se žen, která jsou nejpřísnější na světě, vedla k tomu, že po čtyřech letech u moci není stále uznávána většinou světa. To je také hlavní důvod, proč se dárci stále více od této země odvracejí.

USA trvají na tom, že nikdo nezemřel kvůli omezení pomoci. Smrt Shahnaz a jejího dítěte není nikde zaznamenána. Stejně jako smrt nesčetných dalších.

BBC zdokumentovala nejméně půl tuctu přímých, zdrcujících svědectví z oblastí, kde byly uzavřeny kliniky podporované USAID.

Hned vedle hrobu Shahnaz nám vesničané, kteří se kolem nás shromáždili, ukázali na další dva hroby. Řekli nám, že oba patří ženám, které zemřely při porodu v posledních čtyřech měsících – Daulat Begi a Javhar. Jejich děti přežily.

Nedaleko hřbitova jsme potkali Khana Mohammada, jehož 36letá manželka Gul Jan zemřela před pěti měsíci při porodu. Jejich syn Safiullah zemřel o tři dny později.

Khan Mohammad také přišel o manželku a novorozence poté, co byla uzavřena klinika v Shesh Pol, a jeho děti tak zůstaly bez matky.

„Když otěhotněla, chodila na kontroly do kliniky. Ale v polovině těhotenství byla klinika uzavřena. Během porodu měla velké bolesti a ztratila hodně krve,“ řekl Khan Mohammad. „Moje děti jsou neustále smutné. Nikdo jim nemůže dát mateřskou lásku. Každý den mi chybí. Měli jsme spolu krásný a láskyplný život.“

Asi pět hodin jízdy od Shesh Pol, v Cawgani, další vesnici, kde byla uzavřena klinika podporovaná USAID, nám Ahmad Khan, zdrcený smutkem, ukázal místnost v jejich hliněném domě, kde zemřela při porodu dítěte Karima.

Ahmad Khan viní USA z rozhodnutí stáhnout finanční podporu poté, co jeho dcera Maidamo zemřela při porodu.

„Kdyby klinika byla otevřená, mohla přežít. A i kdyby zemřela, neměli bychom výčitky, protože bychom věděli, že lékaři udělali maximum. Teď nám zbývá jen lítost a bolest. To nám udělala Amerika,“ řekl se slzami v očích.

V jiném domě o několik uliček dál nám Bahisa vypráví, jak strašné bylo rodit doma. Její další tři děti se narodily v klinice Cawgani.

„Byla jsem tak vyděšená. V klinice jsme měli porodní asistentku, léky a injekce. Doma jsem neměla nic, žádné léky proti bolesti. Byla to nesnesitelná bolest. Cítila jsem, jak mě opouští život. Ztuhla jsem,“ řekla.

Její holčička jménem Fakiha zemřela tři dny po narození.

Bahisa musela rodit bez přístupu k lékům proti bolesti, porodní asistentce nebo lékům poté, co byla klinika v Cawgani uzavřena.

Uzavření klinik ve vesnicích vedlo k nárůstu počtu pacientů na porodním oddělení hlavní regionální nemocnice v provinčním hlavním městě Faizabad.

Dostat se tam přes zrádnou krajinu Badakhshanu je riskantní. Ukázali nám děsivou fotografii novorozence, který se narodil na cestě do Faizabadu a jehož krk se zlomil, než se dostal do nemocnice.

Navštívili jsme tuto nemocnici již v roce 2022 a i když byla tehdy přeplněná, scény, které jsme viděli tentokrát, byly bezprecedentní.

V každé posteli ležely tři ženy. Představte si, že jste porodila nebo právě potratila a nemáte ani vlastní postel, na které byste si mohla lehnout.


To musela snášet Zuhra Shewan, která potratila.

„Silně jsem krvácela a neměla jsem ani kde sedět. Bylo to opravdu těžké. Než se uvolní postel, žena může vykrvácet,“ řekla.

Dr. Shafiq Hamdard, ředitel nemocnice, řekl: „V nemocnici máme 120 lůžek. Nyní jsme přijali 300 až 305 pacientů.“

Zatímco počet pacientů roste, nemocnice čelí prudkému snížení finančních prostředků.

„Před třemi lety byl náš roční rozpočet 80 000 dolarů. Nyní máme 25 000 dolarů,“ řekl Dr. Hamdard.

Do srpna letošního roku bylo zaznamenáno stejně mnoho úmrtí matek jako za celý loňský rok. To znamená, že při tomto tempu by se mateřská úmrtnost mohla oproti loňskému roku zvýšit až o 50 %.

Úmrtnost novorozenců se za poslední čtyři měsíce ve srovnání s počátkem roku již zvýšila přibližně o třetinu.

Razia Hanifi, hlavní porodní asistentka nemocnice, říká, že je vyčerpaná. „Pracuji už 20 let. Letošní rok je nejtěžší kvůli přeplněnosti, nedostatku zdrojů a nedostatku kvalifikovaného personálu,“ řekla.


Porodní asistentky jako Razia Hanifi čelí extrémně náročným pracovním podmínkám v důsledku nedostatku personálu, který se pravděpodobně ještě zhorší poté, co Taliban zakázal výcvik porodních asistentek pro ženy.

 Žádné posily však nepřicházejí kvůli omezením, která talibanská vláda uvalila na ženy. Před třemi lety bylo ženám zakázáno veškeré vysokoškolské vzdělání, včetně lékařského. Před necelým rokem, v prosinci 2024, byl zakázán také výcvik porodních asistentek a zdravotních sester.

Na utajeném místě jsme se setkali se dvěma studentkami, které byly v polovině výcviku, když byl ukončen. Nechtěly být identifikovány ze strachu z odvetných opatření.

Anya (jméno změněno) řekla, že obě studovaly na univerzitě, když Taliban převzal moc. Když byly v prosinci 2022 uzavřeny, začaly s výcvikem porodních asistentek a zdravotních sester, protože to byla jediná cesta, jak získat vzdělání a práci.

„Když bylo zakázáno i to, propadla jsem depresi. Plakala jsem dnem i nocí a nemohla jsem jíst. Je to bolestivá situace,“ řekla.

Karishma (jméno změněno) řekla: „V Afghánistánu již nyní chybí porodní asistentky a zdravotní sestry. Bez dalšího vzdělávání budou ženy nuceny rodit doma, což je vystaví riziku.“

Zeptali jsme se Suhaila Shaheena z talibánské vlády, jak mohou ospravedlnit zákazy, které fakticky omezují přístup k zdravotní péči pro polovinu populace.

„Je to naše vnitřní záležitost. Jsou to naše problémy, jak s nimi naložit, jak je zvážit, jak přijmout rozhodnutí, to je něco vnitřního. To je na vedení. Na základě potřeb společnosti přijmou rozhodnutí,“ řekl.