
Washington podporuje plán, aby přechodnou správu Gazy vedl Tony Blair
26. 9. 2025
Návrh na zřízení mezinárodního orgánu, který by dohlížel na Gazu po dobu až pěti let, je v rozporu s plánem OSN na rychlejší přechod k palestinské správě
Podle zpráv izraelských médií Bílý dům podporuje plán, podle kterého by bývalý britský premiér Tony Blair vedl dočasnou správu pásma Gazy, zpočátku bez přímé účasti Palestinské samosprávy (PA).
Podle návrhu by Blair vedl orgán zvaný Mezinárodní přechodná správa Gazy (Gita), který by měl mandát být „nejvyšší politickou a právní autoritou“ Gazy po dobu až pěti let.
Podle zpráv v denících Haaretz a Times of Israel je plán inspirován správami, které zpočátku dohlížely na přechod Východního Timoru a Kosova k samostatnosti. Návrh předpokládá, že Gita by mohla být zpočátku sídlit v el-Arish, hlavním městě egyptské provincie poblíž jižní hranice Gazy, a nakonec by vstoupila na území v doprovodu převážně arabských mnohonárodních sil schválených OSN. Plán předpokládá „konečné sjednocení celého palestinského území pod PA“.
Podle tohoto plánu by Palestinci nemuseli opustit území, jako v předchozích návrzích USA na jeho rozvoj jako „Gaza Riviera“.
Pokud bude návrh schválen, Blair by vedl sekretariát s až 25 zaměstnanci a předsedal sedmičlenné radě, která by dohlížela na výkonný orgán spravující území.
Jakákoli role bývalého lídra labouristů by však nevyhnutelně vyvolala intenzivní kontroverzi. Po odstoupení z funkce premiéra v roce 2007 převzal roli vyslance pro Blízký východ, kterou zastával do roku 2015, a těší se vysokému postavení u mnoha vůdců Perského zálivu. Blair je však hořce nenáviděn mnoha Palestinci, kteří ho považují za překážku v jejich snaze o dosažení státnosti, a obecněji v celém regionu za jeho roli při podpoře invaze USA do Iráku v roce 2002.
Zpráva o tomto plánu se objevila jen několik dní poté, co Valné shromáždění OSN schválilo jiný plán na vytvoření technokratické správy v Gaze. Podle tohoto návrhu, známého jako Newyorská deklarace, by prozatímní správa fungovala pouze jeden rok, s jasným předpokladem, že poté předá moc reformované Palestinské samosprávě s revidovanou ústavou a po volbách nového prezidenta a parlamentu.
Absence jasného časového harmonogramu pro přechod pod kontrolu PA v rámci plánu Bílého domu je považována za potenciální překážku pro jeho schválení Palestinci a arabskými vůdci. Tato nekonkrétnost a přítomnost Blaira by však mohly být vnímány jako uklidnění pro izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Bílý dům vnímá nový plán jako kompromis mezi původním návrhem Donalda Trumpa, aby USA a Izrael „převzaly kontrolu“ nad Gazou, a Newyorskou deklarací, kterou podpořilo více než 140 států. Trumpovy předchozí návrhy, že USA a Izrael by mohly „vyčistit“ Gazu od Palestinců, by znamenaly etnické čistky populace čítající asi 2 miliony lidí. Podle zpráv by nový plán Palestince k opuštění území nenabádal.
Širší verzi plánu podporovaného USA představil Trump ve středu na schůzce v New Yorku s emírem Kataru šejkem Tamimem bin Hamadem al-Thanim, saúdským ministrem zahraničí princem Faisalem bin Farhanem Al Saudem, jordánským králem Abdalláhem II., indonéským prezidentem Prabowem Subiantem a tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Trump uvedl, že setkání bylo úspěšné, a dodal: „Jsme blízko k dosažení nějaké dohody.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se snaží oba návrhy spojit.
Arabské státy prohlásily, že se zapojí do mezinárodních mírových sil pod mandátem OSN pouze v případě, že bude stanoven jasný politický harmonogram pro vytvoření palestinského státu, a někteří mohou namítat, že plán s Blairem nestanoví nezvratný směr k vytvoření státu, ale představuje jinou, mírnější formu okupace než tu, kterou poskytuje Izrael.
Gita by měla radu složenou ze sedmi až deseti členů, mezi nimiž by byl „alespoň jeden kvalifikovaný palestinský zástupce (potenciálně z obchodního nebo bezpečnostního sektoru)“, vysoký úředník OSN, přední mezinárodní osobnosti s výkonnými nebo finančními zkušenostmi a „silné zastoupení muslimských členů“.
Výkonnému sekretariátu by podléhala skupina pěti komisařů, kteří by dohlíželi na klíčové oblasti správy Gazy: humanitární záležitosti, rekonstrukci, legislativu a právní záležitosti, bezpečnost a koordinaci s Palestinskou samosprávou.
Plán zejména uvádí, že komisař dohlížející na humanitární záležitosti bude odpovědný za koordinaci s humanitárními agenturami, včetně kontroverzní Gazské humanitární nadace, na jejímž zrušení trvá většina arabských států a humanitárních agentur.
Komisař pro koordinaci Palestinské samosprávy bude mít za úkol „zajistit, aby rozhodnutí Gita a Palestinské samosprávy byla v co největší míře sladěna a v souladu s případným sjednocením celého palestinského území pod Palestinskou samosprávou“.
Komisař bude také „sledovat reformní úsilí Palestinské samosprávy v koordinaci s mezinárodními dárci, finančními institucemi a arabskými partnery zapojenými do rozvoje palestinských institucí“.
Samostatná palestinská výkonná autorita by komunikovala s Palestinci poskytováním služeb „prostřednictvím nestranné, profesionální správy“.
PEA bude vedena generálním ředitelem formálně jmenovaným radou Gita a bude odpovědná za dohled nad řadou technokratických ministerstev, včetně ministerstva zdravotnictví, školství, financí, infrastruktury, soudnictví a sociálních věcí.
PEA by také dostávala zprávy od municipalit v Gaze, které by byly odpovědné za poskytování služeb na místní úrovni; od civilní policie v Gaze složené z „národně rekrutovaných, profesionálně prověřených a nestranických“ důstojníků, jejichž úkolem by bylo udržovat veřejný pořádek a chránit civilisty; od soudní rady v čele s arabským právníkem, který by dohlížel na soudy a státní zastupitelství v Gaze; a od výše zmíněné „jednotky pro ochranu vlastnických práv“.
Ve snaze zmírnit obavy, že plán povede k tomu, že během rekonstrukce budou desítky tisíc Palestinců nuceny opustit Gazu, by byla zřízena „jednotka pro ochranu vlastnických práv“, jejímž cílem by bylo zajistit, aby dobrovolný odchod Palestinců z Gazy neohrozil jejich právo na návrat na území nebo zachování vlastnického práva k majetku.
Ve čtvrtek ve svém projevu před Valným shromážděním OSN prezident PA Mahmúd Abbás řekl, že Hamas nebude mít žádnou roli v poválečné správě Gazy – což je klíčová podmínka Izraele a USA. Abbás a Palestinská samospráva však spravují pouze Západní břeh a nemají přímou roli v jednáních o příměří nebo poválečném plánování pro Gazu.
Uvedl, že Gaza je „nedílnou součástí palestinského státu a že jsme připraveni nést plnou odpovědnost za správu a bezpečnost v této oblasti“.
Diskuse