Bylo nám řečeno, že „válka“ proti Gaze je konečně „ukončena“. Je tomu tak?

17. 10. 2025

 

Takže ještě jednou: děkuji, děkuji, děkuji.

Co si o tom myslíte? Dělám to správně? Jsem dostatečně vděčná? Protože podle zpravodajství o této údajné „mírové dohodě“ je to právě tento druh vděčnosti, který se nyní od Palestinců očekává. Očekává se od nás, že budeme nesmírně vděční za to, že pásmo Gazy nebylo zcela zničeno jadernými zbraněmi nebo úplně obsazeno. Očekává se od nás, že budeme ignorovat rostoucí počet brutálních útoků osadníků na Západním břehu, jako by to byla záležitost, která s Gazou vůbec nesouvisí. Ignorovat skutečnost, že Izrael stále svévolně vězní Palestince jako Layan Nasir bez obvinění a bez předložení jakýchkoli důkazů proti nim. Očekává se od nás, že budeme oslavovat konec „války“. Očekává se od nás, že uvěříme, že takhle vypadá cesta k míru.


Nechápejte mě špatně, samozřejmě jsem ráda, že bombardování Gazy skončilo a že bylo uzavřeno příměří. Jsem nadšená, že do pásma nyní směřuje více pomoci, i když Izrael, který již dlouho využívá potraviny jako zbraň, stále vyhrožuje, že omezí množství dodávek.

Ale já neoslavuji konec „války“, protože to nebyla válka. Během války nejsou děti a batolata systematicky střílena do hlavy odstřelovači. Centra IVF a těhotné pacientky nebývají terčem války. Během války se místo záměrně neznehodnocuje tak, aby se stalo neobyvatelným. Ne, tohle nebyla válka. Jak dospěli k závěru desítky odborníků na lidská práva a mezinárodních organizací, šlo o genocidu.

Genocidy se nedějí přes noc; dehumanizace je obvykle klíčovým přípravným krokem. A naopak, humanizace je nezbytným základem pro dlouhodobý mír, spravedlnost a odpovědnost. Skutečná cesta k míru není možná, dokud neskončí dehumanizace Palestinců. Dokud Izraelci a jejich spojenci nebudou vnímat Palestince jako rovnocenné lidské bytosti, a ne jako „barbary“ a „lidská zvířata“. Dokud izraelští politici, jako je Nissim Vaturi, místopředseda Knessetu, nebudou mít pocit, že každé dítě narozené dnes v Gaze je „již od narození teroristou“.

V posledních dvou letech se stále více lidí vzdělává o stoleté válce proti Palestině. Podpora Izraele je v USA na rekordním minimu, protože lidé se dozvídají více o apartheidu, násilí osadníků a okupaci. Palestinci byli humanizováni mezi mnoha obyčejnými lidmi, kteří nemohou přijmout myšlenku, že upalování vysídlených civilistů zaživa v údajných „bezpečných zónách“ a popravování zdravotnických pracovníků je jen nešťastnou součástí normální války.

Mezi světovými vůdci, politiky a médii se však zdá, že dehumanizace Palestinců jen zesílila. Viz například nedávná epizoda pořadu Real Time With Bill Maher na HBO, kde komentátor CNN a bývalý poradce Obamy Van Jones žertovně zmínil „mrtvé děti z Gazy“. Nyní se omluvil za svou „necitlivost“, ale dokážete si představit, že by někdo z významných médií pronesl podobný vtip o mrtvých izraelských rukojmích? Samozřejmě že ne, protože Izraelci jsou vnímáni jako lidské bytosti. Za zmínku také stojí, že Jonesův kolega z panelu, Thomas Friedman z New York Times, se proti tomuto „vtipu“ vůbec neohradil. A proč by také měl? Je to muž, který napsal koimentář, v němž přirovnal Blízký východ k živočišné říši a Araby k hmyzu.

Van Jones mimochodem pronesl ten vtip o mrtvých dětech v Gaze, zatímco tvrdil, že Írán a Katar vedou dezinformační kampaň, aby manipulovaly mladé Američany, aby se zajímali o Gazu. Ironií však je, že se nyní utrácejí stovky milionů dolarů na propagandistickou kampaň, která se snaží přesvědčit mladé Američany, aby se o Palestince nezajímali. Americké marketingové společnosti pracují na „botovém programu“, který má zesílit proizraelské narativy na Instagramu, TikToku, LinkedIn, YouTube a dalších platformách. Google má s Netanjahuovou kanceláří smlouvu v hodnotě 45 milionů dolarů na šíření argumentů izraelské vlády. A Drop Site News minulý týden informoval, že sám Jones spolu s novináři z médií jako New York Times jsou nyní „mentory v komunitě založené pro proizraelskou ‚informační válku‘“. Takhle nevypadá cesta k míru; takhle vypadá rehabilitace image země, která se dopustila genocidy.

A genocida, jak bych měla poznamenat, neskončila. Ano, došlo k příměří, ale již nyní je zcela jasné, že se jedná o příměří izraelského typu, podobné „příměří“ v Libanonu, kde Izrael stále smí střílet. V úterý bylo při izraelském útoku v Gaze zabito nejméně pět Palestinců. Izrael uvedl, že jeho vojáci stříleli na „podezřelé“, kteří „překročili žlutou čáru“, což je čára, za kterou se izraelská armáda stáhla na základě dohody o příměří. Izrael má ve zvyku střílet lidi, kteří překročí neviditelné linie; vojáci IDF veřejně prohlásili, že dostali rozkaz střílet na kohokoli, kdo vstoupí do zón, které vojáci definovali jako zakázané, bez ohledu na to, zda představují hrozbu. „Existuje imaginární linie, o které nám říkají, že ji všichni obyvatelé Gazy znají a že vědí, že ji nesmějí překročit,“ řekl jeden voják IDF v červenci pro Sky News. „Ale jak to mohou vědět?“