Velvyslanci EU svoláni k mimořádným jednáním poté, co Trump pohrozil cly kvůli Grónsku

18. 1. 2026

 

Dlouhodobý zájem prezidenta o získání Grónska „tak či onak“ se stal posedlostí od amerického útoku, při kterém byl na začátku ledna zajat venezuelský prezident Nicolás Maduro. I když Trump tvrdí, že současný status arktického území představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, toto tvrzení zpochybňují spojenci USA, včetně Dánska, i četní američtí odborníci

V sobotním ranním příspěvku Trump uvedl, že síly osmi evropských zemí „odcestovaly do Grónska za neznámým účelem“. Jednalo se o zjevnou narážku na spojence z NATO, kteří ve čtvrtek nasadili vojáky v Grónsku v reakci na Trumpovy hrozby, že násilím obsadí arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.

„Prohlášení prezidenta je překvapivé,“ reagoval na sociálních médiích dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen. „Na začátku tohoto týdne jsme měli konstruktivní schůzku s viceprezidentem Vancem a ministrem Rubiem. Účelem zvýšené vojenské přítomnosti v Grónsku, na kterou prezident odkazuje, je posílení bezpečnosti v Arktidě.“ 

Německé strojírenské sdružení vyzývá k „anti-donucovací“ reakci na grónská cla

Německé strojírenské sdružení vyzvalo Evropskou komisi, aby zvážila použití svého „anti-donucovacího nástroje“ proti plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit dodatečná cla na evropské země v rámci sporu o Grónsko.

Tento nástroj umožňuje bloku EU podniknout odvetná opatření proti třetím zemím, které vyvíjejí ekonomický tlak na členské státy EU, aby změnily svou politiku.

„Pokud EU v tomto případě ustoupí, povzbudí to amerického prezidenta k dalším absurdním požadavkům a hrozbám zavedením dalších cel,“ uvedl v nedělním prohlášení prezident VDMA Bertram Kawlath.

Velká Británie musí vést „dospělou debatu“ s USA poté, co Donald Trump pohrozil zvýšením cel, dokud nebude dosaženo dohody o získání Grónska Spojenými státy, uvedla britská ministryně kultury Lisa Nandy.

Řekla, že Keir Starmer bude s Trumpem hovořit „při nejbližší příležitosti“, ale nemohla říci, zda to bude v Davosu v příštím týdnu.

V pořadu BBC Sunday With Laura Kuenssberg řekla: „V této americké administrativě prezident často vyjadřuje velmi silné názory. Poté podnítí dialog. Vítá rozdílné názory a my se nikdy nebudeme bát hájit to, co považujeme za správné, nebo prosazovat britské zájmy. A často dochází k vyjednávání.“

Odmítla, že by Trump „vycouval“.

„Nemyslím si, že zbaběle ustoupí. Myslím si, že se jedná o opravdu vážnou záležitost, která si zaslouží mnohem dospělejší debatu, než abychom my vyhrožovali Spojeným státům a Spojené státy vyhrožovaly nám.“

Uvedla, že „jediná věc, kterou neuděláme, je ustoupit ze svého postoje“, že budoucnost Grónska je záležitostí obyvatel Dánska a Grónska.

„To je nekompromisní. To je výchozí bod pro rozhovor.

V rozhovoru pro Sky News řekla:

"Jak premiér velmi jasně řekl, s tímto rozhodnutím nesouhlasíme. Budeme o tom jednat s našimi americkými protějšky a při těchto jednáních budeme také hovořit o bezpečnosti Spojeného království a Spojených států a o tom, jak lépe slouží našim zájmům spolupráce.

Náš postoj k Grónsku je nekompromisní, to jsme jasně dali najevo a budeme to i nadále jasně dávat najevo.

Postoj prezidenta Trumpa k Grónsku je odlišný, a to navzdory tomu, že je v našem společném zájmu spolupracovat a nezačínat slovní válku."

Španělský premiér Pedro Sanchez v nedělním rozhovoru   řekl, že invaze USA na Grónsko „by udělala z Putina nejšťastnějšího člověka na světě“.

Sánchez uvedl, že jakákoli vojenská akce USA proti rozsáhlému arktickému ostrovu Dánska by poškodila NATO a legitimizovala invazi Ruska na Ukrajinu.

„Pokud se zaměříme na Grónsko, musím říci, že invaze USA na toto území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na světě. Proč? Protože by to legitimizovalo jeho pokus o invazi na Ukrajinu,“ uvedl v rozhovoru pro deník La Vanguardia.

„Pokud by Spojené státy použily sílu, znamenalo by to konec NATO. Putin by byl dvojnásobně šťastný. 

Zdroj v angličtině ZDE