Kráva, která se škrábe na zádech, vede vědce k přehodnocení inteligence skotu
20. 1. 2026
V Rakousku bylo zjištěno, že hnědá švýcarská kráva používá nástroje různými způsoby – něco, co bylo dosud pozorováno pouze u lidí a šimpanzů.
Vědci byli nuceni přehodnotit inteligenci skotu poté, co rakouská kráva jménem Veronika prokázala působivou – a dosud nedokumentovanou – schopnost používat nástroje.
Witgar Wiegele, ekologický farmář a pekař z malého městečka v Korutanech poblíž italských hranic, chová Veroniku jako domácího mazlíčka a všiml si, že si občas hraje s klacky a používá je k škrábání svého těla.
Wiegele, který řekl, že Veronika rozpoznává hlasy členů rodiny a spěchá jim naproti, když ji volají, začala si před lety hrát s kousky dřeva a pak přišla na to, jak se škrábat klacky.
„Přirozeně mě ohromila její mimořádná inteligence a napadlo mě, kolik se můžeme od zvířat naučit: trpělivost, klid, spokojenost a jemnost,“ řekl.
Zpráva se rychle rozšířila a brzy se videoklip s chováním krávy dostal k biologům ve Vídni, kteří se specializují na inteligenci zvířat. Okamžitě pochopili význam tohoto záznamu. „Byla to kráva, která používala skutečný nástroj,“ řekl Dr. Antonio Osuna Mascaró z Městské univerzity veterinární medicíny. „Všechno jsme připravili a nasedli do auta, abychom ji navštívili.“
Rodné město Veroniky, Nötsch im Gailtal, je „jako vystřižené z filmu Sound of Music“ se zelenými lesy, modrými jezery, horami a kostelem a školou poblíž Veroničiny louky, řekl Osuna Mascaró a dodal: „Je to nejidyličtější místo, jaké si lze pro rakouskou krávu představit.“
Osuna Mascaró a jeho kolegyně Alice Auersperg se vyzbrojili kartáčem a pustili se do testování Veroničiných schopností. Během série terénních zkoušek hnědá švýcarská kráva dokázala, že umí nejen zvednout smeták, ale také s ním zacházet podle daného úkolu. Pokud byl smeták v nevhodném úhlu, Veronika ho pomocí jazyka přemístila a poté ho zafixovala zuby.
Veronika upřednostňovala štětinový konec koštěte, aby si mohla škrábat tvrdou kůži na zádech. Podle studie zveřejněné v časopise Current Biology však přešla na hladkou rukojeť a škrábala se jemněji, když ji svědily citlivější partie spodní části těla, jako jsou vemena a břicho.
„Zpočátku jsem si myslel, že jde o omyl. Možná Veronika nebyla při výběru nástroje pro škrábání dost opatrná,“ řekl Osuna Mascaró. „Ale po chvíli jsme začali pozorovat určitý vzorec: Veronika skutečně preferovala konec koštěte, ale když použila konec rukojeti, dělala to záměrně.“
Používání nástrojů je dobře známé u šimpanzů, vran, delfínů a dokonce i chobotnic. Ty byly natočeny, jak na sebe házejí mušle. Ale hospodářská zvířata nikdy nebyla považována za nejchytřejší zvířata.
Během sedmi sezení po 10 pokusech vědci zaznamenali 76 případů použití nástrojů, kdy uchopila smeták, aby se poškrábala na jinak nedosažitelných místech. Vědci upozorňují, že použití obou konců kartáče se počítá jako víceúčelové použití nástroje, což je mimořádně vzácné. Kromě lidí bylo toto chování přesvědčivě prokázáno pouze u šimpanzů.
Není jasné, jak Veronika získala své dovednosti, ale okolnosti jí nahrávaly. Jen málo krav se dožívá jejího věku 13 let nebo žije v tak stimulujícím prostředí. Vědci se však domnívají, že skot může být prostě chytřejší, než si lidé dosud uvědomovali. Od provedení studie se podle Osuny Mascaró objevily další chytré krávy. „Nevěříme, že Veronika je Einsteinem mezi krávami,“ řekl.
„To nám říká, že krávy mají potenciál inovovat používání nástrojů, a my jsme tuto skutečnost po tisíce let ignorovali,“ dodal. „Je šokující, že to objevujeme až teď.“
Nic nenasvědčuje tomu, že Veroničiny schopnosti jsou důkazem evoluce nové, zlověstné superkrávy. Jak vědci píší ve studii: „Nástrpje vybírala, upravovala a používala s pozoruhodnou obratností a flexibilitou."
Diskuse