Haaretz: čtrnáctiletý Palestinec během 45 minut vykrvácel, zatímco izraelští vojáci stáli opodál

9. 2. 2026

 
V dalším pohybu, který vypadá jako prosba o pozornost a pomoc, hodí svou čepici směrem k vojákům. Jeden voják ji kopne zpět. Hodí čepici znovu. Tentokrát ji voják jemně kopne tak, aby zůstala mimo dosah teenagera. Občas vojáci střílejí do vzduchu. V jednom případě střílejí směrem k jeho matce. Když se dozví, že zraněný chlapec je její syn, spěchá z rodinného domu vzdáleného 200 metrů, aby se k němu dostala a prosila o jeho život. Několik kulek zasáhne zeď poblíž východu a donutí ji ustoupit.

Zraněným chlapcem je Jadallah Jadallah (pro rodinu Jad), narozený v květnu 2011. 16. listopadu se jeho rodina ocitla na dvou bolestivých seznamech. Jad se stal jedním z 55 palestinských nezletilých na Západním břehu, kteří byli v roce 2025 zabiti izraelskými vojáky, a jedním ze 77 zabitých nezletilých, jejichž těla jsou na příkaz vlády zadržována izraelskou armádou – většina z nich v mrazácích márnic. Protože jeho tělo nebylo vráceno k pohřbu, rodina stále lpí na naději, že je naživu, i když čtyři znepokojivá videa získaná deníkem Haaretz dokumentují poslední hodinu jeho krátkého života. Několik minut z této hodiny je popsáno výše.

Podle webové stránky mluvčího IDF zveřejněné v 18:12 toho dne se jednalo o „ofenzivní operaci speciální průzkumné jednotky výsadkového praporu (Sayeret Tzanhanim) v táboře al-Far'a pod velením brigády Menashe“.

Obyvatelé tábora tvrdí, že vojáci hledali muže. Ten nebyl během operace zatčen a později se sám přihlásil. Starší video, které chronologicky předchází ostatním a které získal deník Haaretz, ukazuje tři postavy na křižovatce uličky v táboře vedoucí k Jadallahovu domu. Nakukují za roh budovy na konci uličky a dívají se do ulice po své levici. Z videozáznamu je těžké určit, zda se jedná o děti, ale zpětně víme, že jsou to Jad a jeho přátelé.

Jeden z nich vběhne do uličky. O několik sekund později se druhý chlapec nakloní dopředu. Přítel, který s ním běžel, najednou také běží na západ. Poté do záběru vstoupí další dvě postavy ze severu. Z jejich řeči těla – drží a míří pušky – lze usoudit, že jsou to vojáci. Třetí chlapec běží na západ, zády k nim.

Objeví se další voják a děti zmizí z dohledu. Mírná změna v odstínech šedé na videu je pravděpodobně prach zvířený něčím, co spadlo na zem. Uličky jsou písčité poté, co IDF loni rozbila asfalt. Očití svědci doplňují to, co video neukazuje: dvěma dětem se podařilo utéct; Jad upadl. Vojáci ho odtáhli několik metrů do uličky.

Prohlášení mluvčího IDF uvádí, že během činnosti průzkumné jednotky v uprchlickém táboře vojáci „identifikovali teroristu, který se pokoušel ublížit jednotce. Jednotka na něj vystřelila a teroristu zlikvidovala. Naše jednotky neutrpěly žádné ztráty.“

Prohlášení opomíjí skutečnost, že vojáci na Jada vystřelili, když nehrozilo žádné nebezpečí pro jejich životy, a že nebyl okamžitě „likvidován“. Třetí video ukazuje Jada, jak se s obtížemi zvedá, znovu natahuje ruku směrem k vojákům a pak se zhroutí. Jeden rukáv je zřejmě nasáklý krví. Vojáci se kolem něj nadále pohybují. Alespoň dva se k němu přibližují a zřejmě natáčejí. Jeden střílí do vzduchu. Další se přiblíží, skloní se a položí vedle něj něco, co vypadá jako kámen. Obyvatelé tábora to interpretovali jako podstrčení důkazů a přípravu ospravedlnění střelby.

Obyvatelé svědčí, že vojáci zabránili palestinské sanitce v příjezdu na místo. „Můj syn neměl pušku, neměl granát – nic,“ řekl minulý týden v jejich domě jeho otec Džihád. Jeho žena Safaa dodala: „I kdyby měl, měli ho odvézt a ošetřit. Nebyl to žádný velitel. Nebyl členem žádného praporu. Vypadalo to, jako by vyšel ven, aby provedl teroristický útok.“

Rodina popisuje Jada jako plachého a opatrného člověka, který vždy utíkal, když se objevili vojáci, a který málokdy opouštěl dům. Zmínili mimochodem, že stejně jako asi polovina obyvatel tábora byli loni během dlouhotrvající armádní operace nuceni opustit svůj domov na šest měsíců a pronajali si byt v Salfitu na severozápadě Západního břehu.

„Říkají, že Jad vojákům řekl: ‚Jsem dítě‘,“ řekla jeho matka s bolestí v tváři. Jeho sestra Shahed dodala: „Jedna vojákyně se rozzlobila na své kolegy a řekla: ‚Proč jste stříleli? Je to dítě.‘“

Domy v táboře jsou hustě natěsnané. Lidé, kteří se v nich z obavy před vojáky uzamkli, mohou skrz okna všechno vidět a slyšet. Mnozí z nich pracovali v Izraeli a dobře rozumějí hebrejštině. Pokud byla taková slova skutečně vyslovena, byli tam lidé, kteří je mohli slyšet a rozumět jim.

Shahed řekla, že poté, co vojáci odvedli jejího bratra, rodina obdržela telefonát od palestinského místního styčného výboru, který jim sdělil, že je naživu. Asi o deset minut později výbor oznámil, že obdržel zprávu od svého protějšku, izraelského styčného výboru, že zemřel.

Nejstarší bratr Qusay řekl: „Můj bratr nebyl zabit. Nevěříme, že byl zabit. Pokud byl zabit, chceme jeho tělo.“ Jejich matka řekla, že „jeho mladší bratři se mě ptají, jestli je v ledničce“. Dcera vyjádřila obavu, že z jeho těla byl odebrán orgán. Její otec – důstojník palestinských národních bezpečnostních sil – odpověděl: „Pokud je mrtvý a pokud mu odebrali orgán, aby zachránili jiné dítě, v očích našeho Boha je to velká věc.“

V polovině čtvrtého videa, které má Haaretz k dispozici a které trvá asi šest minut, se do záběru dostávají dveře khaki barvy džípu. Červená Davidova hvězda označuje, že se jedná o vojenskou sanitku. Jad se však přestal hýbat nejméně dvě minuty předtím. Vteřiny po příjezdu sanitky se nad ním sklonil voják a zdálo se, že mu kontroluje puls a ohmatává různé části těla. Měl na rukou modré rukavice. Pokud udělal něco víc, na záznamu to není vidět.

Ke konci videa se objevuje další voják s bílým prostěradlem – pravděpodobně termální hliníkovou dekou. Další nese koberec, který vzal z jednoho z domů. Video pak končí. Očití svědci tvrdí, že vojáci odnesli Jada na koberci a naložili ho do sanitky.

Jad byl odvezen na koberci kolem 17:35. Podle rodiny mu až do 17:28 nebyla poskytnuta žádná pomoc – to potvrzují i jeho otec a sestra, kteří vše sledovali z druhého patra a byli zoufalí, že mu nemohou pomoci. Jak dlouho ležel na zemi a krvácel? Někteří tvrdí, že asi 90 minut, protože byl střelen krátce před 16:00. Jiní tvrdí, že byl střelen kolem 16:45, což znamená, že uplynulo asi 45 kritických minut, během nichž krvácel bez ošetření. Z toho je 11 minut zdokumentováno ve třech videích, která získal deník Haaretz.

Ve své odpovědi deníku Haaretz mluvčí IDF rozvedl stručné prohlášení na webových stránkách: „Byl identifikován terorista, který hodil betonový blok na jednotku a představoval bezprostřední hrozbu. Jednotka na teroristu vystřelila, aby odstranila hrozbu, a v důsledku toho byl zraněn. Po ověření, že terorista neměl na sobě výbušné zařízení, mu jednotka poskytla první pomoc. Tvrzení, že jednotka neposkytla lékařskou péči, je nepravdivé. Video dokazující poskytnutí lékařské péče bylo zasláno reportérovi. Tvrzení, že jednotka umístila kameny poblíž hlavy teroristy, nám není známo. Incident je předmětem šetření.“

Video poskytnuté mluvčím IDF je dlouhé sedm sekund. Mluvčí nevysvětlil, jak vojáci ověřili, že Jad neměl u sebe výbušné zařízení, ani proč – pokud se obávali, že by mohl nějaké odpálit – zůstali tak dlouho v jeho těsné blízkosti.