Francie: Bývalý generální ředitel Lafarge uvězněn za financování syrských militantů
15. 4. 2026
Pařížský soud v pondělí shledal bývalého generálního ředitele Lafarge, Bruna Lafonta, a osm dalších bývalých zaměstnanců vinnými z financování terorismu v Sýrii, píše Elizabeth Schumacher.
Lafont byl odsouzen na šest let vězení a společnost byla nařízena zaplatit pokutu ve výši 1,125 milionu eur (1,3 milionu dolarů). Dalších sedm zaměstnanců bylo rovněž shledáno vinnými z teroristických činů.
Soudci rozhodli, že největší světový výrobce cementu přesměroval přibližně 5,6 milionu eur (6,53 milionu dolarů) skupinám včetně "Islámského státu" a Fronty an-Nusra, aby udržel své operace v zemi.
"Tyto platby měly podobu skutečného obchodního partnerství s Islámským státem," uvedla předsedající soudkyně Isabelle Prevost-Desprez.
Proč byla Lafarge zapojena Sýrii?
Lafarge, dceřiná společnost švýcarského stavebního konglomerátu Holcim, je významným hráčem ve stavebnictví po celém světě.
V roce 2010 investovala 680 milionů eur do továrny v Sýrii, jen rok předtím, než byla země více než deset let pohlcena občanskou válkou. Zatímco většina nadnárodních společností do roku 2012 ze Sýrie odešla, Lafarge evakuoval pouze své zahraniční zaměstnance a syrskou pracovní sílu ponechal na místě.
Před francouzskou kauzou se již v americké žalobě přiznala k financování "IS" a Fronty Nusra mezi lety 2013 a 2015, aby její závod v Džalabíji mohl pokračovat v provozu.
Stalo se tak v době, kdy bylo celosvětově známo, že skupiny se podílely na mučení, zotročování a masových vraždách v oblastech, které okupovala, což občas zahrnovalo i závod Lafarge.
Tato kauza je první ve Francii, kdy byla celá společnost souzena za financování terorismu.
(Rozsáhlý systém podzemních železobetonových tunelů a la Gaza budovaný na úkor veřejných investic, mezinárodní pomoci a příjmů ze syrských ropných polí v tzv. Rodžavě ukazuje zapojení cementárny společnosti Lafarge také do represivního politického projektu syrské pobočky kurdské teroristické organizace PKK, který nedávno zkolaboval pod tlakem vlády v Damašku a arabských kmenových povstání - pozn. KD.)
Zdroj v angličtině: ZDE
Diskuse