Šéf švédské vojenské rozvědky: Rusko zůstane hrozbou i po Putinovi

1. 7. 2026

čas čtení 2 minuty
Rusko bude představovat hrozbu pro sousední země i poté, co prezident Vladimir Putin opustí Kreml, uvedl šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson.

"Tuto krizi nepovažujeme za dočasnou; Rusko si zvolilo vlastní cestu a není cesty zpět. Jsme ve stavu hluboké, strukturální a dlouhodobé strategické konfrontace, kterou nelze jednoduše odsunout stranou," řekl na palubě švédské válečné lodi zakotvené u baltského ostrova Gotland, který NATO plánuje proměnit v pevnost k obraně proti možné ruské agresi.

Nilsson také zopakoval svou tezi, že ruská ekonomika nadále čelí obtížím a úředníci Kremlu manipulují statistikami, aby zakryli dopad více než čtyřleté války proti Ukrajině na ekonomický růst a inflaci. Navzdory všem obtížím, včetně ukrajinských útoků na ruská ropná zařízení, Švédsko, které po začátku války na Ukrajině opustilo neutralitu a připojilo se k NATO, nevidí vážné faktory, které by mohly v blízké budoucnosti ohrozit stabilitu ruského režimu, uvedl Nilsson.

Šéf švédské rozvědky vysvětlil, že politická opozice byla v zemi "prakticky zničena", a také se odvolal na průzkumy veřejného mínění, které podle něj ukazují podporu části obyvatelstva Ruské federace pro "velmocenské" ambice státu. "Neočekáváme žádné zásadní změny," zdůraznil.

Nedávno několik hlavních médií v baltském regionu provedlo vyšetřování a zjistilo, že Rusko posiluje vojenskou přítomnost poblíž východní hranice NATO. Podle satelitních snímků se v oblasti staví nová kasárna, velitelské místnosti, hangáry pro vojenské vybavení a muniční sklady. Bylo zaznamenáno, že kontingent ruských ozbrojených sil by mohl být zvýšen ze současných 20 tisíc vojáků na 80, nebo dokonce až na 115 tisíc. Moskva uvedla, že tato infrastruktura je "obranného charakteru".

Podle Nilssona plánuje Ruská federace vytvořit větší struktury ozbrojených sil "počínaje severním Finskem a dále na jih", ale dodal, že "zatím jde převážně jen o plány", protože pozornost Kremlu je zaměřena na Ukrajinu. "Podle našeho hodnocení jakmile Rusko obnoví potřebné zdroje a schopnosti, pokusí se tyto plány realizovat," řekl.

Putin, který vede Rusko 26 let, pokud nezohledníme "přestávku" v premiérském úřadu v letech 2008–2012, opakovaně kritizoval vstup Švédska a Finska do NATO a varoval, že Moskva na nasadí jednotky v okolním regionu.

Zdroj v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
224

Diskuse

Obsah vydání | 1. 7. 2026