Sedm statečných sovětských občanů – ve skutečnosti osm. Protest na Rudém náměstí proti okupaci Československa

21. 8. 2026 / Petr Waniek Horváth

Nebyla to symbolická akce. Nebyl to výkon pro kamery. Nebyl to bezpečný protest.

Byli to většinou mladí lidé, kteří měli svůj vlastní život, a přesto obětovali své pohodlí a bezpečí kvůli silným morálním hodnotám. Byla to opravdová odvaha a ukázka morální síly, která je nezlomná, která se nedá zastrašit, která je ochotná obětovat svobodu, zdraví, profesní i rodinný život.

Jak protest vypadal a proč byl potlačen během několika minut

Účastníci se posadili u Lobného místa na Rudém náměstí. Rozvinuli československou vlajku a ukázali ručně psané transparenty s hesly:

·      „За вашу и нашу свободу“ – Za vaši a naši svobodu

·      „Руки прочь от ЧССР“ – Ruce pryč od ČSSR

·      „Да здравствует свободная и независимая Чехословакия“ – Ať žije svobodné a nezávislé Československo

·      „Позор оккупантам“ – Hanba okupantům

Protest byl rozehnán téměř okamžitě, během několika minut.

Zasáhli příslušníci sovětské milice a bezpečnostních orgánů. Účastníci byli zbiti, transparenty jim byly vytrženy a byli odvedeni či odvezeni k výslechům.

Následovalo trestní řízení vedené sovětskými vyšetřovacími a justičními orgány, vyhnanství, pracovní tábory, zneužití psychiatrie a ztráta zaměstnání.

Kdo byli demonstranti a jaké byly jejich skutečné osudy

Larisa Bogorazová

Lingvistka, překladatelka, disidentka. Za protest odsouzena k vyhnanství v Irkutské oblasti. Později významná lidskoprávní aktivistka. Zemřela 2004.

Konstantin Babickij

Lingvista, filolog, překladatel. Odsouzen k tříletému vyhnanství v Komijské ASSR. Zemřel 2015.

Vadim Delone

Básník. Za protest dostal trest vyhnanství v Ťumeňské oblasti. Později odešel do Francie. Zemřel 1983.

Vladimir Dremľuga

Dělník, technický pracovník. Odsouzen k pracovnímu táboru. Zemřel 2019.

Natalja Gorbaněvská

Básnířka, překladatelka, disidentka. Na protest přišla se svým malým dítětem. Později internována v psychiatrické léčebně. Zemřela 2013.

Pavel Litvinov

Fyzik, vnuk Molotova. Spoluautor manifestu „Za vaši a naši svobodu“. Odsouzen k vyhnanství. Později odešel do USA. V současnosti stále žije.

Viktorie Krajnovová

Jazykovědkyně, překladatelka. Držela československou vlajku. Po protestu čelila represím, přišla o zaměstnání.

Taťána Bajevová

Mladá zdravotnická pracovnice. Nebyla souzena, po zadržení byla propuštěna. Podle dostupných údajů žije.

Proč o nich psát dnes

Nevystoupili proti ruskému národu.

Vystoupili proti okupaci Československa a proti politice sovětského vedení.

Riskovali svobodu, zdraví, profesní i rodinný život.

Jejich čin nebyl velký počtem, ale významem.

V době, kdy se znovu řeší otázky odvahy, odpovědnosti a odporu proti agresi, je jejich postoj aktuální i dnes.

Je správné připomínat naše vlastní hrdiny.

Ale je stejně správné připomínat i ty, kteří riskovali kvůli nám, a přitom neměli žádný osobní důvod to dělat.

Jejich odvaha trvá dodnes. A doufejme, že i dnes v  nelehké době  existují lidé po celém světě , kteří jsou schopni podobné osobní  a občanské odvahy když cítí , že je to potřeba.