„Studenti z dělnických rodin byli na univerzitě nuceni stydět se za svůj domovský život,“ napsala bývalá studentka srovnávací literatury a klasických studií v rozsáhlém příspěvku. „Když jsem z prostředí, jako je to moje, přišla na univerzitu, která byla v té době hodnocena jako nejlepší ve Velké Británii, myslela jsem si, že dělám všechno správně.

Nechci, aby to znělo jako dojemný příběh, ale jako vysvětlení. Uvědomuji si privilegium přístupu k vysokoškolskému vzdělání, zároveň si však krutě uvědomuji skryté privilegium, které spočívá v tom, že mám nerušený přístup ke studiu vedoucímu k získání titulu. Mezi těmito dvěma věcmi existuje hluboká propast, o které se nikdy nemluví.“

Pro mnoho reagujících se její komentáře dotýkaly rostoucího napětí na univerzitě v St Andrews, způsobeného modelem financování skotských univerzit, které se potýkají s nedostatkem finančních prostředků. Počet míst pro skotské studenty, kteří studují zdarma, je omezen skotskou vládou a tvoří asi 30 % studentů na univerzitě v St Andrews. Úvěry na živobytí a stipendia pokrývají základní náklady, ale ti z rodin s nižšími příjmy mají často k dispozici méně volných prostředků než jejich vrstevníci – včetně bohatých zahraničních studentů, kteří platí mnohem vyšší školné.

Univerzita v St Andrews, která se v žebříčku univerzit deníku Guardian pro rok 2026 umístila na druhém místě, přijímá jeden z nejvyšších podílů studentů ze soukromých škol ve Velké Británii. Britská aristokracie již dlouho obdivuje dlážděné ulice tohoto středověkého městečka, větrem ošlehanou pláž a honosné kamenné budovy: právě zde se seznámili princ William a princezna z Walesu.

Studenti  si však stěžují, že nedávný příliv bohatých amerických studentů změnil dynamiku na kampusu. Američané tvoří přibližně pětinu studentů bakalářských programů na St Andrews, což je nejvyšší podíl ve Velké Británii, přičemž každý z nich za tento akademický rok platí 33 250 liber  (Pozn. red. NEUVĚŘITELNÉ!! JE TO MILION KORUN ROČNĚ!!), což je více než trojnásobek toho, co platí angličtí studenti. (Pozn. red. Skotští studenti na skotských univerzitách neplatí nic, angličtí studenti platí 10 000 liber (280 000 Kč)  ročně stejně jako na anglických univerzitách.) 

„Moji rodiče měli obavy, když jsem sem přijela. Nechtěli, abych byla odstrčená,“ řekla jedna skotská prvačka, která studuje klasickou filologii na stipendium. „Většina lidí, které jsem potkala, jsou zahraniční studenti. Nevyrůstala jsem v bohatství. Možná si trochu neuvědomují, kolik co stojí.“

Další studentka řekla: „Je tu Pret. Musíte se ptát, proč je to v tak malém městě.“

Někteří studenti říkají, že se některé aspekty kultury studentských organizací začaly mísit s životem britských univerzit pro vyšší třídu. Pravidelným večeřím v černém a plesům nyní konkurují módní přehlídky a exkluzivní spolky. Kousek od baru studentského klubu inzeruje obchod s interiérovým designem luxusní ložní prádlo pro studenty, zatímco oblíbená kavárna prodává vedle speciálních čajů matcha také značkové oblečení a svíčky.

„Naprosto chápu její [Jenkinsové] pohled,“ řekla jedna studentka z Edinburghu, která vystudovala soukromou školu a vracela se s přáteli z hokejového tréninku. „Může to být docela segregované: Angličané se stýkají s Angličany, Američané s Američany. Z hokeje jsme už znali spoustu lidí, takže je snadné cítit se vyloučený, pokud nepocházíte z toho prostředí.

„Americká kultura se sem dostává a v současné době má obrovský vliv na všechno. Navzájem mezi sebou soupeří. Když se podíváte, jak se oblékají, lidé přicházejí na přednášky, jako by šli na večerní zábavu.“

Jeden student zmínil známý článek ze studentských novin z loňského roku o tom, jak se St Andrews proměnilo ve skotský Upper East Side, v němž se píše: „Naše milované skotské městečko se den za dnem mění v mikrokosmos elitního světa Manhattanu; včetně intrik, privilegií a tajemství, která se šíří jako požár.“

Aby tento bod ještě podtrhl, prochází kolem studentského klubu americký student a hlasitě vysvětluje kamarádovi: „Každý si bude myslet, že jsi bohatý, když máš tašku od Ralpha Laurena. Ale to z tebe ještě bohatého nedělá.“

Univerzita v St Andrews uvedla, že se obrátila na Jenkinsovou, aby lépe porozuměla jejím zkušenostem, ale ta se prozatím rozhodla do diskuse nezapojit. Univerzita dále uvedla, že disponuje robustním systémem pro vyřizování stížností studentů a že za posledních pět let bylo podáno jen několik stížností.

„Ano, někteří studenti přicházejí sem do St Andrews, stejně jako na každou jinou univerzitu, s nezralými, urážlivými a třídně diskriminačními názory. Obvykle si je však s sebou neodnášejí,“ uvedl prorektor Niall Scott.

„Nejde o problém univerzity St Andrews – je to společenský problém. Třídní předsudky vznikají doma nebo ve škole, ne na univerzitě. Univerzity jako St Andrews hrají klíčovou roli v boji proti těmto postojům tím, že sdružují lidi z různých prostředí, kultur a s různými pohledy na svět a podporují porozumění, respekt a inkluzi.“

Debata o třídním rozdílu na skotských univerzitách není nová. V roce 2024 Edinburghská univerzita vydala pokyny, jak by se studenti měli k sobě chovat, poté co se množily stížnosti na diskriminaci a třídní rozdíly. „Nebuďte snobové!“ zněla rada určená studentům. Ve St Andrews někteří studenti uvedli, že problém třídního rozdílu nesouvisí pouze s nárůstem počtu amerických studentů.

„Je to obecně otázka postoje. Panuje představa, že studenti z dělnických vrstev nemohou hovořit o problémech, které se odehrávají jinde ve světě, protože nejsou tak zcestovalí,“ řekl jeden student přírodních věd. „Na univerzitě v St Andrews i u lidí se středním majetkem máte pocit, že nad nimi existuje úroveň starých peněz, se kterou se ani nemůžete bavit.“

Rasmus, dánský student, uvedl, že ho sociální dynamika na univerzitě zmátla.

„Trvalo mi dva týdny, než jsem potkal Skota. Jsou tu obklopeni lidmi, kteří mají peníze na mezinárodní školné, což je docela úzký okruh. Dokážu si představit, že to může být docela obtížná zkušenost,“ řekl.

Zdroj v angličtině ZDE