Izrael blokuje výstavbu klíčové základny v Gaze, kterou vytvořila Trumpova Rada pro mír

15. 10. 2026

čas čtení 4 minuty

 Izrael nedovolil pokračování projektu pod vedením USA, jehož cílem je ubytování 150 mezinárodních vojáků

Izrael odmítá povolit pokračování projektu klíčové vojenské základny pro Trumpovu Radu pro mír v Gaze.

Na začátku srpna vydala Mírová rada, mezinárodní organizace schválená OSN v roce 202, které předsedá  americký prezident, svou první stavební zakázku pro Gazu: společnost Arkel International se sídlem v Louisianě měla postavit vojenskou základnu pro 150 mezinárodních vojáků, kteří by tvořili předvoj mezinárodních stabilizačních sil.

O dva měsíce později Izrael podle osoby s přímou znalostí věci stále nedovolil, aby se smlouva realizovala. Stavebním firmám a nákladním vozidlům není povoleno vjet do Gazy a zahájit práce. „Izrael neotevře hranici,“ uvedla tato osoba.


Mluvčí Rady pro mír se k věci odmítl vyjádřit. Izraelské obranné síly a izraelská vláda se odmítly vyjádřit.

Izraelská válka v Gaze je jednou z osmi válek, které Trump tvrdí, že vyřešil. Znovu ji zmínil minulý týden v rozhořčeném příspěvku na sociálních médiích, kde protestoval, že je nespravedlivé, že nezískal Nobelovu cenu míru.

Rada pro mír, založená v návaznosti na příměří z října 2025 v Gaze, je klíčová pro Trumpova tvrzení, že konflikt ukončil.

Arkelova plánovaná „dočasná základna pro podporu mise“ je rozhodně primitivní: opevněná pozice o rozměrech přibližně 100 metrů na 100 metrů, na místě, které kdysi bylo součástí kontroverzního a dnes již neexistujícího projektu Gazské humanitární nadace (GHF), jak uvedla osoba obeznámená s touto záležitostí. GHF, podporovaná USA, působila v Gaze od května 2025 do října 2025 a zajišťovala dodávky pomoci pod ochranou soukromých bezpečnostních agentur.

Základna by sloužila k krátkodobým střídajícím se nasazením dobře vyzbrojené jednotky o síle 150 vojáků v Gaze, uvedla tato osoba. Ti by pocházeli z větší skupiny 500 vojáků, kteří již byli vysláni z Maroka a Kosova.

Bez této smlouvy však podle zdroje nelze spustit zbytek programu Rady pro mír. Odmítnutí Izraele povolit dodavateli společnosti Arkel vybudovat základnu v podstatě podřezává Radě pro mír křídla.

„Bez [mezinárodních stabilizačních sil (ISF)] se tam nedostanete. Nemůžete provádět obnovu,“ uvedla tato osoba. „Není tam žádná bezpečnost. Nedochází k dodávkám stavebního vybavení. Nemůžete ani začít s instalací inženýrských sítí. Nemůžete začít s instalací základních zařízení pro zajištění životních potřeb, protože bez ISF se tam prostě nedostanete.“

Osoba obeznámená s touto záležitostí uvedla, že Rada pro mír věří, že izraelská vláda po izraelských volbách, které jsou naplánovány na 27. října, projekt povolí.

Kontroverzní Rada pro mír má jedinečnou strukturu. Trump je jmenován doživotním předsedou. Trumpův zeť Jared Kushner je členem výkonné rady, stejně jako realitní developer Steve Witkoff, kterého Trump jmenoval mediátorem v různých mezinárodních sporech.

Ačkoli se mnoho západních demokracií od Rady pro mír distancovalo, na začátku tohoto roku se k ní jako zakládající členové připojilo 28 zemí. Kushner představil vizualizace futuristické vize Gazy, kde bylo město koncipováno jako nedotčené luxusní letovisko na pobřeží s high-tech mrakodrapy s výhledem na Středozemní moře.

23. září skupina představila plán, o kterém uvedla, že se jedná o šestiměsíční projekt v hodnotě 2,45 miliardy dolarů, jako první krok k rekonstrukci s odhadovanými náklady na 10 let ve výši 71 miliard dolarů.

Zazněly velkolepé sliby a výzvy k příspěvkům. „Dnes můžeme poukázat na skutečný pokrok,“ oznámil Witkoff.

Aryeh Lightstone, americký hlavní poradce představenstva, oznámil, že bude založen nový fond. „Vaše štědré dary poputují přímo palestinskému lidu,“ řekl. Lightstone se pohybuje v Trumpových kruzích již od prezidentova prvního funkčního období. V roce 2020 působil jako rabín na svatbě Trumpova poradce Stephena Millera a Katie Millerové.

Izrael od říjnového "příměří" pokračuje v útocích na Gazu, při nichž podle zdravotnických úřadů v Gaze za tu dobu zahynulo asi 1 400 lidí.


Zdroj v angličtině ZDE 

0
Vytisknout
266

Diskuse

Obsah vydání | 15. 10. 2026